Bašár al-Asad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bašár al-Asad
بشار حافظ الأسد
Bašár al-Asadبشار حافظ الأسد
Bašár al-Asad
بشار حافظ الأسد

prezident Sýrie
Úřadující
Ve funkci od: 17. července 2000
Předseda vlády Muhammad Mustafa Mero
Muhammad Naji al-Otari
Adel Safar
Rijád Hidžáb
Omar Ibrahim Ghalawanji
Vaíl Halkí
Předchůdce Háfiz al-Asad

Stranická příslušnost
Členství Socialistická strana arabské obrody

Narození 11. září 1965 (50 let)
Damašek, Sýrie Sýrie
Choť Asma al-Akhras
Rodiče Háfiz al-Asad a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ22668022
Vzdělání Univerzita v Damašku
Zaměstnání oftalmolog
Náboženství muslim (Alavité)
Webová stránka http://sana.sy/eng/article/5.htm
Commons Kategorie Bashar al-Assad
Příbuzenstvo
otec Háfiz al-Asad
bratr Máhir al-Asad
manželka Asma al-Assad

Bašár Háfiz al-Asad (* 11. září 1965 ad-Darbasíja; arabsky ‏بشار حافظ الأسد, Baššār Ḥāfiẓ al-Asad), je od roku 2000 prezidentem Sýrie. Jeho otcem je předchozí prezident Háfiz al-Asad.

Osobní život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako druhorozený syn, což ho vylučovalo z asadovských dynastických pravidel dědění. Proto mohl studovat. Bašár Háfiz al-Asad vystudoval na univerzitě v Damašku a na Western Eye Hospital v Londýně lékařství a chtěl se stát očním lékařem. Začal kariéru oftalmologa, v Londýně se seznámil s Londýňankou syrského původu Asmu al-Akhras. Po nešťastné dopravní nehodě[1] roku 1994, ve které přišel jeho starší bratr Basil al-Asad o život, se navrátil do Sýrie, z rozhodnutí otce se stal jeho vybraným nástupcem. Absolvoval vojenskou akademii v Homsu.[2]

Se ženou Asmou mají čtyři děti.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po smrti jeho otce na srdeční infarkt 10. června 2000 byl v ústavě syrské republiky změněn minimální věk na kandidaturu do prezidentského křesla, takže se mohl ve svých 34 letech stát otcovým následníkem. O měsíc později 10. července 2000 byl oficiálně zvolen v referendu 97,29% hlasů prezidentem. V roce 2005 se musel s armádou stáhnout z okupovaného území Libanonu po propuknutí tzv. libanonské cedrové revoluce.

S Bašárovým nástupem k moci byly spojovány naděje na uvolnění a reformu syrského režimu strany BAAS, která je v Sýrii u moci od roku 1963. Hovořilo se dokonce o tzv. damašském jaru. Krátké období reforem z roku 2000 však proměnu režimu zevnitř nakonec nepřineslo.

Forma vlády, kterou staví Bašar al-Asad je dnes politology považována za autoritářský režim. Asad vlastni režim popisuje jako sekulární, nicméně pozorovatelé a zahraniční experti popisují, že u moci drží etnickými a sektářskými tlaky.[3][4] Ačkoli byl dříve Asad viděn jako místní a mezinárodní, tedy mezi arabskými státy výjimečným ,[5] Asad očekávání odborníků nenaplnil když tvrdě zasáhl (a vojensky obléhal) podporovatele Arabského jara, čímž způsobil konflikt dnes známý jako Syrská občanská válka. Syrská opozice, EU, Spojené státy a většina státu Arabské ligy vyzvali Asada k rezignaci.[6][7] Během syrské občanské války byl Asad obviněn za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti organizaci OSN. [8]

V roce 2007 byl zvolen ještě jednou na další sedmileté období. Asad se hlásí k náboženskému směru alavitů. Od roku 2011 je terčem mezinárodní kritiky v souvislosti s jeho bojem proti rebelům v syrské občanské válce, která stále trvá (2016). V roce 2013 byl jeho režim obviněn vládami některých členských států OSN ze zneužití mezinárodně zakázaných chemických zbraní, jejich použití však nebylo dosud prokázáno.

Koncem dubna 2014 Asad ohlásil svou kandidaturu v prezidentských volbách. Byly to po desetiletích první prezidentské volby s více kandidáty. Tyto volby vyhrál a 16. července 2014 složil v damašském paláci prezidentskou přísahu na třetí sedmileté období. Evropská unie volby považuje za nelegální, spojenci Damašku naopak za demokratické.[9]

Údajná spolupráce s Islámským státem[editovat | editovat zdroj]

Někteří komentátoři[kdo?] viní režim prezidenta Bašára al-Asada ze vzestupu Islámského státu. Asad začal údajně spolupracovat se zástupci Islámského státu proti své opozici, před vypuknutím občanské války.[zdroj?] Poté co Islámský stát získal na síle, obrátil se proti režimu Asada, v rámci svých mocenských snah.[10][zdroj?] Velká část bojovníků Islámského státu pochází z řad členů armády Saddáma Husajna.[11] Britská stanice Sky News informovala o spolupráci mezi syrskou vládou a islamisty. Týká se předání vlády nad městem Palmýra nebo obchodu - například výměny ropy za hnojiva. Televize ale zároveň uvádí, že pravost kopií ručně psaných příkazů od vedení IS není možné spolehlivě doložit.[12]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DOČKAL, Ondřej. Current crysis in Syria. Praha : Asociace pro mezinárodní otázky, 2012
  2. Profil na E15
  3. "Flight of Icarus? The PYD’s Precarious Rise in Syria"(PDF), International Crisis Group, May 8, 2014, p. 23. Ověřeno k October 4, 2014. "The regime aims to compel people to take refuge in their sectarian and communitarian identities; to split each community into competing branches, dividing those who support it from those who oppose it" 
  4. MEUSE, Alison. Syria's Minorities: Caught Between Sword Of ISIS And Wrath of Assad [online]. NPR, 18 April 2015, [cit. 2015-04-19]. Karim Bitar, a Middle East analyst at Paris think tank IRIS [...] says [...] "Minorities are often used as a shield by authoritarian regimes, who try to portray themselves as protectors and as a bulwark against radical Islam.". [1]. (anglicky) 
  5. "Syria's Assad tightens grip after four years of war", The Daily Mail, 12 April 2015. Ověřeno k 12 March 2015. 
  6. Bassem Mroue."Bashar Assad Resignation Called For By Syria Sit-In Activists", The Huffington Post, 18 April 2011. Ověřeno k 14 March 2015.Archived from the original on 12 May 2011. 
  7. "Arab League to offer 'safe exit' if Assad resigns", CNN.com, 23 July 2012. Ověřeno k 13 March 2015. 
  8. "UN implicates Bashar al-Assad in Syria war crimes", BBC News, 2 December 2013. Ověřeno k 13 March 2015. 
  9. http://www.rozhlas.cz/zpravy/blizkyvychod/_zprava/prezidentske-volby-v-syrii-drtive-vyhral-soucasny-prezident-basar-asad--1358684
  10. https://www.youtube.com/watch?v=WwfUCCgxhtA Diskusní pořad Večer pod lampou, téma: Islámský stát, čas od 19:20
  11. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/saddamova-pomsta-ze-zahrobi-bez-jeho-dustojniku-by-islamsky/r~139ec3b2990211e58c6b0025900fea04/
  12. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/asad-spolupracuje-s-islamskym-statem-tvrdi-televize-podle-de/r~365527c4112611e6888a0025900fea04/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LESCH, David W. The new lion of Damascus: Bashar al-Asad and modern Syria. New Haven : Yale University Press, 2005. ISBN 0300109911. (anglicky)  
  • BRUNSWIG, Muriel. Syrien. Bielefeld : Reise Know-How Verlag P. Rump, 2000. ISBN 3894168293. (německy)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]