Útok na základnu Šajrát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Útok na základnu Šajrát
konflikt: Občanská válka v Sýrii
Vypouštění střel Tomahawk z torpédoborce USS Porter během útoku na základnu Šajrát
Trvání7. duben 2017
MístoSýrie
Souřadnice34°30′2″ s. š., 36°53′57″ v. d.
Příčinyodveta za chemický útok v Chán Šajchúnu, odrazení syrské vlády od chemických útoků [1]
Výsledekpoškození základny
Strany
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké SýrieSýrie Sýrie
Síla
2 torpédoborce ?
Ztráty
žádné těžké poškození základny (dle syrské opozice)[2]
nejméně 5 vojáků (dle Ruska)[3]
okolo 20 letounů (dle USA)[1]
6 letounů MiG-23 (dle Ruska)[4]
9 mrtvých civilistů (dle syrského režimu)[5]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Útok na vojenskou základu Šajrát byl proveden 7. dubna 2017 Námořnictvem Spojených států amerických na rozkaz prezidenta USA Donalda Trumpa jako reakce na chemický útok v Chán Šajchúnu ze 4. dubna 2017, při němž bylo zabito nejméně 80 osob; letadla přitom podle amerických zdrojů startovala právě ze základy Šajrát, která patří vládním silám.[6] Jednalo se o první přímý vojenský útok Spojených států vůči režimu Bašára Asada během syrské občanské války.[7]

Útok[editovat | editovat zdroj]

Útok byl proveden dvěma torpédoborci třídy Arleigh Burke 6. loďstva Námořnictva Spojených států amerických USS Ross (fregatní kapitán Russell Caldwell) a USS Porter (fregatní kapitán Andria Sloughová). K zahájení střelby došlo 7. dubna 2017 kolem 4:40 ráno místního času z východního Středozemního moře.[8] Během akce bylo z obou lodí vypuštěno celkem 59 střel s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk.[6] Dráha střel byla koordinována tak, aby na cíl dopadly současně.[9]

Ruský systém protivzdušné obrany S-400, rozmístěný v Sýrii na ochranu Rusy využívané základny Hmímím, nebyl proti střelám Tomahawk nasazen, ať už úmyslně (kvůli předčasnému americkému varování ruské strany o útoku a možného vyhrocení situace jejich sestřelením) nebo kvůli nemožnosti systému střely zadržet. Nicméně se Rusko rozhodlo po americkém útoku posílit své prostředky protivzdušné obrany v zemi.[10]

Následky[editovat | editovat zdroj]

Podle mluvčího amerického ministerstva obrany z vypuštěných 59 střel 58 dopadlo na cíl, jedna hned po startu explodovala. Během útoku mělo být zničeno kolem 20 letounů, dále zasaženy či poškozeny systémy protivzdušné obrany, hangáry a sklady s palivem.[1]

Ruská televize RT oznámila, že při útoku na základnu bylo zabito nejméně 5 vojáků,[3] z toho jeden generál,[11] a podle syrských státních médií bylo zabito 9 civilistů po zásahu blízké vesnice.[5][2] V době dopadu střel na základně měli být i ruští vojáci, žádného však nezabily, protože o útoku byla podle mluvčího Pentagonu Jeffa Davise ruská strana předem informována.[12] Dle zdroje z řad proasadovské koalice tiskové agentury Reuters byla díky tomuto varování, které Rusové předali dále Syřanům, základna před útokem evakuována a zůstaly zde pouze letouny mimo operační nasazení.[13] Dle mluvčího ruského ministerstva obrany generála Igora Konašenkova na základnu dopadlo jen 23 z 59 vystřelených Tomahawků, zničeno bylo 6 stíhacích letounů MiG-23 zde opravovaných.[4]

Podle Talala Barasiho, syrského guvernéra Homsu, a Syrské observatoře pro lidská práva (SOLP) ze základny již druhý den startovala bojová letadla.[2] Ministerstvo obrany Spojených států amerických se k tomu nevyjádřilo.[14] Dle SOLP byla základna „téměř zcela zničena, včetně letadel a protiletecké obrany“. Dle opozičního syrského aktivisty Mohammeda al-Sibaie, žijícího v provincii Homs, byl Šajrát vyřazen z provozu.[2] Americký prezident Trump se vyjádřil, že útok necílil na snadno opravitelnou ranvej, dle vyjádření Pentagonu byl kromě samotných letadel zacílen na zázemí základny (zpevněné letecké hangáry, skladiště paliva a munice, logistiku, protiletadlové systémy a radary).[13]

Podle plukovníka Hassana Hamadeho, pilota zběhlého ze syrské armády v roce 2012, „nebude mít útok na základnu větší dopad na bojeschopnost syrského režimu“. Analytik Reed Foster, pracující pro nakladatelství Jane's, prohlásil, že sice „útok oslabil celkovou schopnost protiletecké obrany a pozemních útoků Syrských vzdušných sil, ale nikterak nezmenšil schopnost syrského režimu dále nasadit chemické zbraně“.[2]

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

Zásah podpořila většina západních států včetně Evropské unie či NATO.[15] Britský ministr obrany Michael Fallon označil zásah za „zcela přiměřený“.[4] Útok podpořilo také Česko,[16] Turecko, Jordánsko,[17] Kuvajt,[18] Izrael, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty,[19] Spojené království, Německo, Japonsko, Francie, Kanada Austrálie či Polsko.[20][7] Čína varovala před zhoršením situace, odsoudila však útoky chemickými zbraněmi.[21]

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky „chápe vojenský zásah USA jako snahu předejít dalším chemickým útokům v Sýrii proti civilnímu obyvatelstvu“.[22]

Podle britského ministra obrany Michaela Fallona nese vinu za chemický útok v Chán Šajchúnu a smrt civilistů Rusko, coby nejdůležitější stoupenec režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Sýrie podle něho potřebuje takovou vládu, v níž Asad nebude hrát žádnou roli. Šéf britské diplomacie Boris Johnson kvůli tomu zrušil návštěvu Moskvy.[23] Dále vyzval Rusko, aby využilo svůj vliv v Sýrii a ukončilo tak občanskou válku.[7] Dle Martina Schulze, předsedy Sociálnědemokratické strany Německa, je „čas na rozhovor, ne bomby“.[7]

Proti útoku na základnu syrské armády protestovalo Rusko, prezident Vladimir Putin podle svého mluvčího označil americký zásah v Sýrii za „agresi proti svrchovanému státu a za porušení mezinárodního práva pod smyšlenou záminkou.“ Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se Spojené státy snaží útokem v Sýrii odpoutat pozornost od amerického náletu na Mosul z konce března,[24][25] při kterém zahynulo přes 200 civilistů.[26]

Stejně jako Rusko útok odsoudili i Bělorusko, Brazílie,[27] Bolívie,[20] Severní Korea,[28] Irák, Írán nebo Indonésie.[29] Podle Severní Koreje americký útok v Sýrii dokazuje proč Severní Korea potřebuje jaderné zbraně.[30] Podle íránského ministra zahraničí Mohammada Zarífa se ani ne dvě dekády po útocích 11. září 2001 stal ze Spojených států spojenec Al-Káidy.[31]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c FERDINANDO, Lisa. U.S. Strike Designed to Deter Assad Regime’s Use of Chemical Weapons [online]. US Department of Defense, 2017-04-07 [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e LAMONTHE, Dan; RYAN, Missy; GIBBONS-NEFF, Thomas. U.S. strikes Syrian military airfield in first direct assault on Bashar al-Assad’s government. The Washington Post [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b ‘This is a war crime’: Syrians in Damascus react to US missile strike. RT [online]. 2017-04-07 [cit. 2017-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c ACKERMAN, Spencer; BORGER, Julian. US warns Assad over using chemical weapons again. The Guardian [online]. 2017-04-08 [cit. 2017-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Západ americký úder v Sýrii schvaluje, Rusko je pobouřeno. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-04-07. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Syria war: US launches missile strikes in response to 'chemical attack'. BBC News [online]. 2017-04-07 [cit. 2017-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d BIRNBAUM, Michael; RAGHAVAN, Sudarsan. U.S. strikes on Syria unsettle Europe’s attitudes toward Trump. The Washington Post [online]. 2017-04-07 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Department of Defense. Trump Orders Missile Attack in Retaliation for Syrian Chemical Strikes [online]. US Navy, 2017-04-07 [cit. 2017-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-11. (anglicky) 
  9. ↑ PRICE, Robert S. Ross, Porter Conduct TLAM Strikes into Syria [online]. US Navy, 2017-04-10 [cit. 2017-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-11. (anglicky) 
  10. ↑ SCIMIA, Emanuele. Mixed signals for China, India from Russia’s S-400 in Syria [online]. Asia Times, 2017-04-09 [cit. 2017-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-11. (anglicky) 
  11. ↑ PERRY, Tom. Syrian monitor says at least four soldiers killed at airbase. Reuters [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ ROSENFELD, Everett. The US warned the Russians ahead of Syria missile strikes. CNBC [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Syrian governor confirms air base operating again [online]. Reuters, 2017-04-08 [cit. 2017-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ "Start- und Landebahnen werden in der Regel nicht bombardiert". Der Spiegel [online]. 2017-04-08 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ ČTK. Podle Ruska agrese, podle Západu adekvátní odpověď. Svět reaguje na útok USA. Lidovky.cz [online]. 2017-04-07. Dostupné online. 
  16. ↑ Čeští politici vítají úder USA na Sýrii, Zeman chce vyšetření chemického útoku. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-04-07. Dostupné online. 
  17. ↑ PERRY, Tom; DAVISON, John. Jordan says U.S. strike on Syria was 'necessary response': Petra. Reuters [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Kuwait, GCC states including Qatar support US strike. Kuwait News Agency [online]. 2017-04-07 [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-08. (anglicky) 
  19. ↑ UAE backs U.S. air strikes against Syrian regime. Emirates News Agency [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b AISCH, Gregor; JOSEPH, Yonette; SINGHVI, Anjali. Which Countries Support and Which Oppose the U.S. Missile Strikes in Syria. The New York Times [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ USA zaútočily na Sýrii, torpédoborce odpálily desítky tomahawků. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-04-07. Dostupné online. 
  22. ↑ Prohlášení ČR k vojenskému zásahu USA v Sýrii [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2017-04-07 [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-11. 
  23. ↑ Británie viní Rusy: Mohou za každé úmrtí při toxickém náletu. Týden.cz [online]. 2017-04-09. Dostupné online. 
  24. ↑ CHULOV, Martin. US admits Mosul airstrikes killed over 100 civilians during battle with Isis. The Guardian [online]. 2017-05-25. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ ČTK. Březnovým náletem na Mosul jsme zabili přes sto civilistů, přiznal Pentagon. iDNES.cz [online]. 2017-05-25. Dostupné online. 
  26. ↑ HARTMANN, Margaret; KIRBY, Jen. What We Know About the U.S. Military Strike Against Syria. New York [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Brazil condemns “unilateral use of force” in the U.S. attack on Syria. plus55 [online]. 2017-04-07 [cit. 2017-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-08. (anglicky) 
  28. ↑ ČTK. KLDR označila útok USA v Sýrii za nepřípustný akt agrese. Deník.cz [online]. 2017-04-08. Dostupné online. 
  29. ↑ MACFIE, Nick. U.S. allies show support for strikes on Syria. Reuters [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ PARK, Ju-min; KIM, Jack. North Korea calls U.S. strikes on Syria 'unforgivable'. Reuters [online]. 2017-04-08. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Iran issues threat over US strikes in Syria. Fox News [online]. 2017-04-07. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Občanská válka v Sýrii
Události
Organizace a ozbrojené skupiny
Osobnosti
Související
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Útok_na_základnu_Šajrát&oldid=23532447“