Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 (2015)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24
Suchoj Su-24M „bílá 83“ po přistání na letišti Hmímím 7. listopadu 2015. Stroj nese na směrovce stopy po zamalování znaku z počátku nasazení v Sýrii
Suchoj Su-24M „bílá 83“ po přistání na letišti Hmímím 7. listopadu 2015. Stroj nese na směrovce stopy po zamalování znaku z počátku nasazení v Sýrii
Nehoda
Datum24. listopadu 2015
Čas9:24 místního času
Hlavní příčinasestřelení raketou vzduch-vzduch z tureckého F-16
Místosyrsko-turecká hranice
Zeměpisné souřadnice
Letoun
ModelSuchoj Su-24M/M2
DopravceRuské letectvo
Následky
Na palubě osob2
Mrtvých1
LetounSuchoj Su-24M/M2

K sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 tureckým bojovým letadlem F-16 došlo 24. listopadu 2015 během probíhající ruské intervence v Sýrii blízko syrsko-turecké hranice. Pilotnavigátor se katapultovali, ale pilot byl během seskoku zastřelen. Povstalecký bojovník obviněný z tohoto činu je v Turecku ve vazbě.[1] Letoun dopadl na zem v syrském guvernorátu Latákija poblíž vesnice Bayir Bucak v oblasti obývané syrskými Turkmeny.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Turecká účast v syrském konfliktu, kde Turecko stojí proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, vedla během války k řadě konfrontací mezi tureckou a syrskou stranou:

  • 22. června 2012 byl turecký průzkumný letoun RF-4E Phantom sestřelen syrskou protivzdušnou obranou v syrském vzdušném prostoru nad Středozemním mořem.[2][3]
  • 16. září 2013 sestřelila dvojice tureckých F-16C syrský vrtulník Mil Mi-17, který narušil turecký vzdušný prostor.[4]
  • 23. března 2014 sestřelila turecká F-16C syrský MiG-23 v tureckém vzdušném prostoru.[5][6]

K narušením tureckého vzdušného prostoru ze strany ruských vojenských letounů během ruské intervence v Sýrii došlo poprvé 3. října 2015, kdy vzlétla turecká letadla poté, co ruské letadlo Suchoj Su-30SM překročilo turecké hranice. Rusko incident vysvětlovalo navigační chybou a špatným počasím.[7][8] Následujícího dne turecký prostor narušil Su-24[7][9][10][11] a 5. října Turecko oznámilo narušení svého vzdušného prostoru neidentifikovaným MiGem-29, který zaměřil dvě turecká letadla F-16 hlídkující nad hranicí. Podle ruských zdrojů ruský kontingent v Sýrii tou dobou žádné MiGy-29 neměl a pokud byla turecká identifikace typu správná, jednalo se pravděpodobně o jeden ze syrských MiGů.[12][13]

Turecko varovalo, že přelety svého vzdušného prostoru nebude tolerovat, a 16. října sestřelilo neidentifikované bezpilotní letadlo ruské výroby (pravděpodobně Orlan 10) které jej narušilo.[8][14][15]

Let[editovat | editovat zdroj]

Dráhy letu podle ruské (červená) a turecké (šedá) strany

Ruský letoun Su-24M (mohlo se ale jednat i o Su-24M2[16][17]) „bílá 83“ s posádkou pilot podpolkovnik (подполковник ~ podplukovník) Oleg Peškov (Олег Пешков) a navigátor/operátor zbraňových systémů kapitan (капитан ~ kapitán) Konstantin Murachtin (Константин Мурахтин) odstartoval v 8:42 místního času (UTC+2) 24. listopadu 2015 ze základny Hmímím jihovýchodně od Latákie. Stroj nesl čtyři tříštivo–trhavé pumy OFAB-250-270 a jeho úkolem bylo – spolu s dalším Su-24 – zaútočit na cíle v oblasti Kepir–Mortlu–Zachyja na severozápadě Sýrie u syrsko–turecké hranice.[18][19] Oba letouny tak měly poskytnout vzdušnou podporu vojákům syrské armády, která zde čelí brigádám syrských Turkmenů ovládajících oblast. K Turkmenům se zde připojili bojovníci z organizací Džaíš al-Fatah a Fronty an-Nusrá (odnož Al-Káidy v Sýrii).[20][21][22] Podle turecké strany v těchto oblastech nepůsobí příslušníci Islámského státu ani jiné teroristické skupiny, proti nimž Rusko podle svých prohlášení v Sýrii bojuje, ale dochází zde k bojům mezi syrskými vládními sílami a vzbouřenci z řad syrských Turkmenů,[23][24] kteří spolupracují s SSA, frontou an-Nusrá a Ahrar aš-Šám (koalice islámských radikálních skupin Džaíš al-Fatah) v boji proti syrské armádě, Islámskému státu a Hizballáhu.[22]

V době útoku ruské dvojice na pozemní cíl hlídkovala na turecké straně hranice – přibližně v prostoru Antakya – ve výšce 4200 metrů turecká stíhací F-16C od 181. nebo 182. Filo (~ letka) 8. Ana Jet Üs (~ základna nadzvukového letectva) z letecké základny Diyarbakır u stejnojmenného města v jihovýchodním Turecku.[18][19][25]

Sestřelení[editovat | editovat zdroj]

Raketa AIM-9X Sidewinder

V 9:24 místního času, těsně po odhození pum, byl ruský letoun zasažen tepelně naváděnou raketou vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9X Sidewinder z turecké F-16C.[18][19][26] Podle ruského ministerstva obrany byl letoun sestřelen během návratu na leteckou základnu Hmímím v Sýrii z výšky 6000 metrů, 1 kilometr od tureckých hranic v syrském vzdušném prostoru.[27]

Podle prohlášení Turecka do Rady bezpečnosti OSN dvě letadla porušila turecký vzdušný prostor do hloubky 2 km po dobu asi 17 sekund, jedno z nich bylo sestřeleno a poté dopadlo na syrskou stranu turecko-syrské hranice.[28] Na turecké straně hranice padající úlomky údajně zranily dva civilisty.[29][30] Toto syrské území bylo pod kontrolou syrských Turkmenů. Podle Ankary bylo letadlo opakovaně varováno.[31] Byl také zveřejněn zvukovým záznam varování a video se sestřelem ruského stroje.[32][33] Americké bezpečnostní zdroje uvedly, že podle tepelné stopy byl ruský letoun zasažen po krátkém proniknutí nad Turecko v syrském vzdušném prostoru.[34] Podle velitele ruských leteckých sil Su-24 nepřekročil tureckou hranici a naopak turecký F-16, který Su-24 sestřelil, vstoupil do vzdušného prostoru Sýrie po dobu 40 sekund a přelétal až 2 km uvnitř syrského území. Sestřelen byl prý nad územím ovládaném teroristy ze Severního Kavkazu a bývalých Sovětských republik.[35]

Pilot Oleg Peškov a navigátor/operátor zbraňových systémů Konstantin Murachtin,[36][37] se katapultovali ve výšce několika tisíc metrů.[38] Oleg Peškov byl zastřelen syrskými Turkmeny ještě při klesání na padáku.[39] Toto odporuje Ženevské úmluvě článku 42: Katapultovaný pilot v nouzi nesmí být předmětem útoku během jeho sestupu.[40] Podle některých ruských zdrojů byl pilot Peškov při seskoku padákem zraněn a na zemi brutálně zabit.[41] Povstalci uvedli, že stříleli na piloty v reakci na to, že letadlo shodilo na jejich území pumu.[30] Bojovníci na videu u mrtvého vojáka křičeli například „Alláh Akbar“ a že by tělo mělo být spáleno. Video si nárokuje koalice islámských organizací Džaíš al-Islám (Islámská fronta).[42] Šéf Brigády syrských Turkmenů nejprve prohlásil, že zastřelili oba piloty.[43] Nicméně později se ukázalo, že Konstantina Murachtina zachránilo speciální komando ruské armády a syrští vojáci.[41]

Střelba na helikoptéry[editovat | editovat zdroj]

Na záchranou misi na místo havárie byly ze základny Hmímím poslány během 15 minut od zjištění sestřelení dva vrtulníky a ne všechno šlo podle plánu. Podle Moskvy šlo o dva transportní vrtulníky Mil Mi-8AMTŠ s námořními pěšáky, povstalecké nahrávky ale zachytily jeden Mi-8 v doprovodu s Mi-24. Vrtulníky dorazily do cíle vzdáleného asi 50 km během pár minut a v hornatém a zalesněném terénu začaly velmi pomalu a nízko kroužit a hledat piloty, což bylo velmi riskantní.[38] Jeden z těchto vrtulníků byl poškozen a donucen nouzově přistát střelbou z ručních zbraní syrských Turkmenů.[36] Na palubě měl 3 členy posádky a 12 vojáků. Přistál sice u pozic syrských vojáků, kteří na něj mávali, ale ruští dezorientovaní vojáci se vydali směrem k povstalcům, kde se dostali do těžké palby. Tehdy asi zemřel ruský voják Alexandr Pozynič, který byl podle Rusů smrtelně raněn už při nouzovém přistávání ve vzduchu. Rusové se následně stáhli a zkontaktovali syrské vojáky, kteří jim přišli na pomoc.[38] Zbytek posádky byl evakuován na ruskou základnu[44] a zbylé vrtulníky se vrátily na základnu.[38] Poškozený opuštěný Mi-8 později rebelové zničili. Na internetovém kanálu spojovaném s 1. pobřežní divizí (organizace spadající pod Svobodnou syrskou armádu) se poté objevilo video, na kterém je vrtulník Mi-8AMTŠ zničen na zemi zásahem americké protitankové střely BGM-71 TOW.[45][46]

V nové vlně záchranné akce se do pátrání po pilotovi zapojila tři syrská komanda s podporou ruských letadel. Akci údajně řídil íránský generál Kásim Sulejmání. Za soumraku našel pilota ruský bezpilotní letoun, který navedl záchranáře na místo. Během akce, která vedla po 12 hodinách k úspěchu, bylo zraněno několik syrských vojáků a nikdo nebyl zabit.[38]

Diplomatická přestřelka[editovat | editovat zdroj]

černá skříňka ze sestřeleného letounu

Událost způsobila ostrou diplomatickou roztržku mezi Tureckem a Ruskem. Zatímco Turecko tvrdilo, že ruský letoun narušil vzdušný prostor Turecka na 17 sekund a byl před sestřelením desetkrát varován,[36] Rusko tvrdilo, že turecký vzdušný prostor letoun nenarušil a že Turecko nijak neohrožoval. Událost vedla ke zvýšení napětí na Blízkém východě a přivedla rusko-turecké vztahy k bodu mrazu.[47]

Zachráněný navigátor Konstantin Murachtin popřel, že by došlo k porušení tureckého vzdušného prostoru a řekl, že posádka nijak varována nebyla: „Nebylo žádné varování. Ani přes rádio, ani vizuálně. Kontakt nebyl vůbec žádný. Raketa nás zasáhla zcela nečekaně. Nestihli jsme ji ani zpozorovat, abychom provedli úhybné manévry.“[37][48]

Ještě týž den Turecko svolalo kvůli incidentu schůzku NATO. Ruský prezident Vladimir Putin označil sestřelení za „bodnutí do zad“ a označil Turecko za „komplice teroristů“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zrušil návštěvu Turecka plánovanou na 25. listopadu 2015.[36] Putin prohlásil, že pilot Peškov obdrží nejvyšší ruské vyznamenání Hrdina Ruské federace in memoriam, Murachtin a Pozynič pak Řád za statečnost.[36] Ruský generálporučík Sergej Rudskoj prohlásil, že ruský letoun nevstoupil do vzdušného prostoru Turecka, byl sestřelen na syrském území a trosky dopadly 4 kilometry v hloubi syrského území a že naopak turecký stíhací letoun se nepokusil navázat jakékoliv spojení a narušil letecký prostor Sýrie. Označil to za „flagrantní porušení mezinárodního práva“.[49]

Odveta Ruska[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. listopadu Rusko oznámilo přerušení veškerých komunikačních kanálů s Tureckem, včetně „horké linky“ která měla zabránit incidentům během leteckých operací nad Sýrií.[50] Jako varování Turecku vyslalo Rusko k syrskému pobřeží křižník Moskva a na letecké základně Hmímím, vzdálené jen 50 km od syrsko-turecké hranice,[51] umístilo nejmodernější ruský protiletadlový systém S-400. Střely tohoto systému dokážou sestřelit letadlo z výšky 30 kilometrů a operační dosah je až 400 kilometrů. V platnost vešla i další opatření, ruské bombardéry například začaly operovat v doprovodu stíhaček.[47] Turecko reagovalo rozmístěním mobilního rušícího systému KORAL u hranice se Sýrií.[52]

Rusko omezilo cesty občanů do Turecka a zkomplikovalo cestu tureckým kamionům. Turecko doporučilo svým občanům necestovat do Ruska. 28. listopadu 2015 Vladimir Putin vyhlásil dekretem proti Turecku dočasné sankce, kdy budou odvolána, se v dekretu nepíše. Rusko zakázalo dovoz některého tureckého zboží, vyřazení tureckých firem z ruských zakázek a obecně z některých oborů, zesílení kontrol tureckých vozidel a plavidel, zákaz ruským leteckým společnostem prodávat zájezdy do Turecka a od prvního ledna zákaz zaměstnávání tureckých občanů a zrušení bezvízového styku. Turecko bylo spolu s Egyptem a Kyprem nejoblíbenější destinací ruských turistů. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan týž den projevil lítost nad událostí: „Přejeme si, aby se to bývalo nestalo, ale stalo se to. Doufám, že se něco podobného nebude opakovat,“ řekl v projevu.[53] Omluvit se však již dříve odmítl.[54]

V Rusku vznikla odvetná kampaň proti Turecku, svou silou připomínající kampaň proti Ukrajině po tom, co se Kyjev odklonil od Moskvy.[55] Ve středu 25. listopadu účastníci neohlášené demonstrace v Moskvě zaútočili na budovu tureckého vyslanectví, čemuž ruská policie přihlížela, aniž by proti nim zasáhla.[56] Na začátku prosince se tvrdá masivní antikampaň přes očekávání uklidnění situace po vyhlášení ruských sankcí dále stupňovala. Rusko oznámilo přerušení přípravných prací na ropovodu Turkish Stream.[57] Aktivisté z mládežnického křídla konzervativní strany „Rodina“ v Moskvě nesli v rakvi panáka, znázorňujícího tureckého prezidenta, na Krymu jiní aktivisté panáka s jeho podobou zapálili a provolávali: „Pryč s IS.“ Ve městech byly vyvěšovány protiturecké plakáty. V Simferopolu chtěli přejmenovat Tureckou ulici na ulici Olega Peškova, pilota, který byl po sestřelení letadla zabit. Turci se báli vyhoštění a raději nevycházeli ven. Vedení Ruského fotbalového svazu vyzvalo kluby, aby nesjednávaly kontrakty s tureckými hráči. V Petrohradu tajná policie FSB prohledala sídla sedmi tureckých obchodních společností. V Turecku už nezůstávali prakticky žádní ruští turisté a stahovali se odtud ruští studenti a autodopravci. Státní duma chystá zrušit poslaneckou prodejnu tureckých sladkostí, podle poslance Andreje Svincova v těchto sladkostech může být jed, který by vyhladil celou dumu.[55]

Rusko už několikrát obvinilo turecké vedení, že kupuje od Islámského státu ropu a že na tom vydělává i prezident a jeho rodina. Ten to popřel a zdůraznil, že pokud se něco takového prokáže, rezignuje.[58] Ruský generální štáb jako důkaz předložil satelitní snímky cisteren pohybujících se k hranicím a další důkazy se zatím ministerstvo obrany vydat nechystá. Turci obviňují Moskvu z téhož a navíc mluví o tom, že Rusko používá propagandu jako za Sovětského svazu. Je přitom složité prokázat viníka, protože ropu v Sýrii prodává a kupuje mnoho překupníků.[55][59]

Normalizace vztahů[editovat | editovat zdroj]

Navzdory předchozím prohlášením zaslal 27. června 2016 Erdoğan svému protějšku Putinovi omluvný dopis, v němž vyjádřil lítost nad incidentem a soustrast pozůstalým.[60] Ruská strana dopis přijala jako omluvu Turecka, ačkoliv turecká prezidentská kancelář se takovému označení dopisu vyhýbala a popsala jej pouze jako projev lítosti a omluvu rodině zabitého pilota.[61][62] V následujících dnech mezi prezidenty proběhl první telefonát od sestřelení letounu, v němž se dohodli na zahájení normalizace vztahů mezi oběma zeměmi.[63]

Piloti, kteří měli sestřelit ruské letadlo, byli po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v Turecku vzati do vazby a jsou dotazováni na vazby s gülenisty. Podle Erdogana je možné, že piloti svým rozhodnutím chtěli narušit vztahy mezi Tureckem a Ruskem.[64][65]

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

Pokračování v narušování vzdušného prostoru Turecka Ruskou federací[editovat | editovat zdroj]

29. ledna 2016 údajně opět narušil ruský stroj Su-34 turecký vzdušný prostor, což ale ruské ministerstvo obrany popřelo. NATO vyzvalo Rusko, aby nedocházelo k dalšímu narušování tureckého vzdušného prostoru, kde podle tureckých zdrojů byl Su-34 asi na 20–25 sekund. Jednalo se o provincii Gaziantep u turecko-syrských hranic. V prohlášení tureckého ministra zahraničí zaznělo, že ruský Su-34 narušil turecký vzdušný prostor v 11:46 místního času tento pátek a ignoroval několik varování v ruštině a angličtině.[73][74]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ankara geht auf Moskau zu (Ankara se přibližuje Moskvě), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 30. června 2016, str. 5 (německy).
  2. CENCIOTTI, David. “Turkish RF-4E Phantom shot down by Syrian missile in international airspace” Ankara says [online]. theaviationist.com, 2012-09-19 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Syrian military says it downed Turkish fighter jet [online]. bbc.com, 2012-06-23 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CENCIOTTI, David. Here’s how the Turkish F-16 shot down a Syrian Mil Mi-17 Hip helicopter today [online]. theaviationist.com, 2013-09-16 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CENCIOTTI, David. Turkish F-16 shows off Syrian Mig-23 kill mark [online]. theaviationist.com, 2015-05-08 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Asadův letoun během bombardování přeletěl hranici, Turci ho sestřelili [online]. idnes.cz, 2014-03-23 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. 
  7. a b CENCIOTTI, David. Updated: Turkey has just shot down a Russian Sukhoi Su-24 near the border with Syria [online]. theaviationist.com, 2015-11-24 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Sestřelení ruského letounu v Turecku je "bodnutí do zad od kompliců teroristů", řekl Putin [online]. ihned.cz, 2015-11-24 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. 
  9. http://zpravy.e15.cz/zahranicni/udalosti/nato-ruske-naruseni-vzdusneho-prostoru-turecka-je-neprijatelne-1233402
  10. http://www.lidovky.cz/nato-ruske-naruseni-vzdusneho-prostoru-turecka-je-neprijatelne-pxv-/zpravy-svet.aspx?c=A151005_194826_ln_zahranici_ELE
  11. http://zpravy.aktualne.cz/rusko-priznalo-sobotni-naruseni-tureckeho-vzdusneho-prostoru/r~6cbc8ab26b8d11e594170025900fea04/
  12. CENCIOTTI, David. Mystery deepens as “unidentified Mig-29 Fulcrum” locks on a Turkish F-16 again [online]. theaviationist.com, 2015-10-06 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. http://eurodenik.cz/zpravy/nato-odsoudilo-ruske-naruseni-tureckeho-vzdusneho-prostoru
  14. CENCIOTTI, David. The Turkish Air Force has shot down an unidentified drone in Turkish airspace. Known and unknown facts. [online]. theaviationist.com, 2015-10-16 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. TATTERSALL, Nick. Turkey would shoot down planes violating its air space: PM. Reuters [online]. 2015-10-17 [cit. 2015-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-27. (anglicky) 
  16. VISINGR, Lukáš. Ruské letectvo nad Sýrií: Ukázka technického i taktického pokroku. ATM. 12. 2015, roč. 47, čís. 12, s. 5 až 7. ISSN 1802-4823. 
  17. Russian Air Force’s Striking Power Against ISIL: Su-24M2 Fencer Jet [online]. sputniknews.com, 2015-10-03 [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. (rusky) 
  18. a b c Главнокомандующий ВКС России представил фактическую картину атаки 24 ноября турецкого истребителя F-16 на российский самолет Су-24М в небе над Сирией [online]. function.mil.ru, 2015-11-27 [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. (rusky) 
  19. a b c JURIŠ, Miro. DOTERAZ NEZVEREJNENÉ POZNATKY O ZOSTRELE SU24 -VYSTÚPENIE VRCHNÉHO VELITEĽA VZDUŠNO KOZMICKÝCH SÍL RUSKA VIKTORA BONDAREVA [online]. medzicas.sk, 2015-11-27 [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  20. After shooting down Russian jet, what's next for Turkey?. Al-Monitor. 26. listopadu 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  21. Turkey and Saudi Arabia alarm the West by backing Islamist extremists the Americans had bombed in Syria [online]. Independent.co.uk, 2015-05-12. Dostupné online. 
  22. a b Who are the Turkmen in Syria? [online]. BBC, 2015-11-24. Dostupné online. 
  23. Varovali jsme vás, vzkazují Turci Rusům [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. (česky) 
  24. inc. Byla to obranná akce, řekl o sestřelu ruského Su-24 turecký premiér [online]. natoaktual.cz, 2015-11-30 [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. 
  25. ROVENSKÝ, Dušan. Horké okamžiky na horké hranici: Letecké incidenty na syrsko-tureckém pomezí. ATM. 2016-01-08, roč. 48, čís. 1, s. 8. ISSN 1802-4823. 
  26. 25 milyon dolarlık uçağı 100 bin dolarlık füze vurdu [online]. milliyet.com.tr, 2015-11-25 [cit. 2015-12-11]. Dostupné online. (turecky) 
  27. Минобороны РФ: российский Су-24 сбили при возвращении на авиабазу в Сирии [online]. tass.ru, 2015-11-24 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (rusky) 
  28. Turkey's letter to the UN [online]. live.aljazeera.com, 2015-11-24 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. Turci sestřelili ruský stíhací bombardér Su-24 [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  30. a b Trasu bombardéru Su-24 prozradila tepelná stopa. Co víme o sestřelení ruského letadla. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  31. Turecké stíhačky sestřelily u hranic se Sýrií ruský vojenský letoun [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  32. Audio: Varování turecké radarové stanice ruskému Su-24 | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  33. Člen NATO Turecko sestřelilo u hranice se Sýrií ruský bombardér Su-24. Aktuálně.TV - Jen to, co musíte vidět [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  34. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/otazky-a-odpovedi-co-vime-o-sestreleni-ruskeho-bombarderu-a/r~3a6ba30c936711e58f750025900fea04/
  35. Turkey’s F-16 that downed Russian bomber was in Syrian airspace for 40 seconds — commander [online]. tass.ru, 2015-11-27 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b c d e Missing Russian jet pilot 'alive and well' in Syria [online]. BBC News, 2015-11-25 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. a b ‘Turkish jets gave us no warning before shooting’ – rescued pilot of downed Russian Su-24 [online]. rt.com, 2015-11-25, rev. 2015-11-25 [cit. 2015-11-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. a b c d e ČTK. Za záchranou do lví tlamy. Jak Rusové pátrali po pilotech sestřeleného bombardéru. Lidovky.cz [online]. 2016-08-19 [cit. 2016-08-19]. Dostupné online. 
  39. Ruského pilota rozstříleli syrští vzbouřenci ještě na padáku [online]. Novinky.cz, 2015-11-24 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  40. Turkey downs Russian plane for 'violating airspace' [online]. middleeasteye.net, 2015-11-24 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. a b Rusko: Druhého pilota sestřelené stíhačky zachránilo komando a syrští vojáci [online]. lidovky.cz, 2015-11-25 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  42. WATCH: Video Allegedly Shows Shot Down Russian Jet Pilot Dead With Syrian Militants na YouTube
  43. Turkmen forces in Syria shot dead pilots of downed Russian jet: deputy commander [online]. reuters.com, 2015-11-24 [cit. 2015-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-25. (anglicky) 
  44. One Dead as Russian Mi-8 Helicopter Attacked During Rescue Mission in Syria [online]. sputniknews.com, 2015-11-24 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. FSA video claims Russian-made helicopter hit with US-made TOW missile near Su-24 crash site [online]. RT.com, 2015-11-24, rev. 2015-11-27 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Слишком много вопросов: Странности в инциденте с Су-24 [online]. lenta.ru, 2015-11-26 [cit. 2015-12-13]. Dostupné online. (rusky) 
  47. a b redakce. Napětí roste, Rusové na turecko-syrské hranici rozmisťují střely S-400. Novinky.cz [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  48. Rescued Su-24 Co-Pilot Rules Out Turkish Space Violation 'Even for Second' [online]. sputniknews.com, 2015-11-25 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Downing of Russian jet 'violated international law' [online]. BBC News, 2015-11-24 [cit. 2015-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ČTK. Ruští vojáci přerušili spojení s Tureckem, ukončili i horkou linku pro operace v Sýrii. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  51. Putin Sends Air Defense Missiles To Syria To Deter Turkey. The Huffington Post [online]. 2015-11-25. Dostupné online. 
  52. Živě: Turci odpovídají na ruskou superzbraň. U hranic se Sýrii oslepí nepřítele obávaný Koral [online]. Aktuálně.cz, 2015-11-28 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  53. pet. Putin vyhlásil sankce proti Turecku. Postihnou obchod a dopravu. ČT24 [online]. 2015-11-28 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  54. ČTK. Erdogan: Rusku se neomluvíme. Ať se omluví oni nám. Tyden.cz [online]. 2015-11-26. Dostupné online. 
  55. a b c ket. Tvrdá antikampaň Moskvy: Turci se bojí na ulici, Rusové houfně opouštějí Turecko. ČT24.cz [online]. 2015-12-04 [cit. 2015-12-04]. Dostupné online. 
  56. ČTK, aha. Na tureckou ambasádu v Moskvě zaútočil dav, kameny rozbil okna. iDNES.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  57. afi. Rusko přerušilo přípravu nového plynovodu do Turecka. ČT24.cz [online]. 2015-12-04 [cit. 2015-12-03]. Dostupné online. 
  58. Turecko má právo bránit sebe a svůj vzdušný prostor, řekl Obama [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  59. Kdo odebírá ropu Islámského státu? Všichni. Stovky prostředníků na ni čekají v dlouhých frontách. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  60. Erdogan se omluvil Rusům za sestřelení bitevníku u hranic Sýrie [online]. iDNES.cz, 2016-06-27 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  61. Erdogan se omluvil Rusům za sestřelení bitevníku u hranic Sýrie [online]. The New York Times, 2016-06-27 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. Turkish President Apologizes for Downing of Russian Jet [online]. The Guardian, 2016-06-27 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. Putin mluvil s Erdoganem. Chce obnovit normální vztahy s Tureckem [online]. Echo24, 2016-06-29 [cit. 2016-06-30]. Dostupné online. 
  64. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/To-jste-necekali-Erdogan-v-razi-pri-potirani-puce-nasel-prekvapive-viniky-sestrelu-ruske-stihacky-445678
  65. http://www.dailysabah.com/war-on-terror/2016/07/20/pilots-that-downed-russian-warplane-may-have-links-to-gulen-president-erdogan-says
  66. a b NATO po sestřelení ruského letadla stojí za Tureckem [online]. Česká televize, 24. 11. 2015. Dostupné online. 
  67. TUSK, Donald. In this dangerous moment after downing of Russian jet, all should remain cool headed and calm [online]. 24. 11. 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  68. Zeman: Turecký zásah proti ruské stíhačce byl příliš radikální, zhorší atmosféru [online]. Lidovky.cz, 24. 11. 2015. Dostupné online. 
  69. Russian Foreign Minister Cancels Visit to Turkey [online]. The New Indian Express, 24. 11. 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  70. Merkel says downing of Russian plane has complicated Syria solution [online]. Reuters UK, 27. 11. 2015. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-28. (anglicky) 
  71. Vážný incident, říká Londýn o sestřelení ruské stíhačky, Zaorálek chce rychlou dohodu o Sýrii [online]. Česká televize, 24. 11. 2015. Dostupné online. 
  72. Živě: Teroristy musíme zasáhnout přímo do srdce, řekl Cameron. Chce poslat bombardéry do Sýrie [online]. Aktuálně.cz, 2015-11-26 [cit. 2015-11-26]. Dostupné online. 
  73. Hrozí další sestřelené ruské letadlo? | SECURITY MAGAZÍN. www.securitymagazin.cz [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 
  74. Turecký prezident: Putin odmítá komunikovat o narušení našeho vzdušného prostoru [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROVENSKÝ, Dušan. Horké okamžiky na horké hranici: Letecké incidenty na syrsko-tureckém pomezí. ATM. 2016-01-08, roč. 48, čís. 1, s. 6 až 8. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]