Kaspická flotila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Znak Kaspické flotily
Kaspické moře

Kaspická flotila (rusky Каспийская флотилия) je nejstarší ruská vojenská flotila. Jejím operačním prostorem je Kaspické moře. Sídlem flotily je dnes Astrachaň, od roku 1867 do roku 1991 však sídlila v Baku (dnes v Ázerbájdžánu), s dalšími zařízeními v Machačkale[1] a v Kaspijsku.[2] Jejím současným velitelem je kontradmirál Sergej Pinčuk.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení[editovat | editovat zdroj]

Flotila vznikla v listopadu roku 1722 v Astrachani z příkazu cara Petra Velikého jako součást carského námořnictva. Její vybudování a následné velení svěřil car generál admirálovi Fjodoru Apraxinovi. Flotila sehrála významnou roli v rusko-perské válce v letech 1722–1723 a v rusko-perské válce v letech 18041813, když napomohlo carské armádě dobýt města Derbent a Baku. Na základě smlouvy z karabašského Gulistánu z roku 1813 zůstala Kaspická flotila jedinou vojenskou flotilou ve vodách Kaspického moře. V roce 1867 se její hlavní základnou stalo Baku.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Jak se situace v kaspické oblasti postupně uklidňovala, začal počet lodí ve flotile klesat. Počátkem 20. století měla dva dělové čluny a několik ozbrojených parníků. Námořníci flotily se aktivně zúčastnili revolučního dění v Baku v letech 19031905 a založení státu sovětů v roce 1917 v této oblasti. Pro pomoc Rudé armádě založili takzvané Ozbrojené loďstvo astrachaňské oblasti (Военный флот Астраханского края [Vojennyj flot Astrachaňskogo kraja]). V dubnu až červnu 1918 byl posílen torpédovými čluny a na podzim téhož roku ponorkami z Baltského moře. Sověti přejmenovali 13. října 1918 loďstvo na Astrachaňsko-kaspickou vojenskou flotilu (Астрахано-Каспийская военная флотилия [Astrachano-kaspijskaja vojennaja flotilija]). Její lodě však v srpnu 1918 zajaly kontrarevoluční síly tzv. středokaspické diktatury a sověti je získali zpět až po svržení vlády musavatistů. Flotilu poté zdědila Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) a v roce 1922 se stala součástí Sovětského námořnictva. V roce 1945 byla Kaspická flotila vyznamenána Řádem Rudého praporu.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 zdědilo Kaspickou flotilu a většinu jejích plavidel Rusko.

Postsovětská éra[editovat | editovat zdroj]

Fregata Dagestán (693) Projektu 11661K a korvety Grad Svijažsk, Uglič a Velikij Usťug Projektu 21631 odpálily 7. října 2015 celkem 26 střel s plochou dráhou letu 3M-14T Kalibr NK (v kódu NATO SS-N-30A)[3] na cíle v Islámským státem kontrolované části Sýrie. Střely po odpalu z jižní části Kaspického moře letěly přibližně 1500 kilometrů k cílům v Sýrii přes vzdušný prostor Íránu a Iráku.[4]

Roku 2017 bylo rozhodnuto o přesunutí hlavní základny flotily do dagestánského města Kaspijsk. Základna kvůli tomu projde modernizací.[5]

Lodě ve službě[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2015:

Třída Fotografie Typ Počet Jednotky
Projekt 11661 (třída Gepard) Tatarstan raketonosná fregata 2
Tatarstan
Dagestan
Projekt 21630 (třída Bujan) Astrachaň korveta 3
Astrachaň
Volgodonsk
Machačkala
Projekt 21631 (třída Bujan-M) Grad Svijažsk raketonosná korveta 3
Grad Svijažsk
Uglič
Velikij Usťug
Projekt 1241 (třída Tarantul) MAK-160 – původně R-160, roku 1997 přestavěna na malý dělový člun raketonosná korveta 2
R-101
MAK-160
Projekt 1204 (třída Šmel) Čluny Ak-201, Ak-248 a Ak-223 dělový člun 4
Ak-209, Ak-223, Ak-201, Ak-248
Projekt 1265 (třída Sonya) 564 minolovka 2
BT-116 Magomed Gadžijev
BT-244 German Ugrjumov
Projekt 21820 Děnis Davydov, sesterská loď Atamana Platova výsadková loď 1
Ataman Platov
Projekt 11770 (třída Serna) D-172 (v popředí) a D-131 vyloďovací člun 6
D-56, D-131, D-156, D-172, 809, D-810

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caspian Flotilla na anglické Wikipedii.

  1. http://www.armstrade.org/includes/periodics/news/2018/1219/105050182/detail.shtml
  2. http://www.armstrade.org/includes/periodics/news/2019/0220/083051093/detail.shtml
  3. Is Caspian Sea Fleet a Game-Changer? [online]. DefenseNews.com - Sightline Media Group, 2015-10-11 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. (anglicky) ; Russia's Cruise Missiles Raise the Stakes in the Caspian [online]. The Washington Institute for Near East Policy, 2015-10-08 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online. (anglicky) ;
  4. Caspian Flotilla ships fire 26 cruise missiles on IS targets in Syria — Defense Minister [online]. tass.ru, 2015-10-07 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) ; Russia agreed with partners in advance on cruise missile strikes on IS militants in Syria [online]. tass.ru, 2015-10-07 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) ; Russian missiles 'hit IS in Syria from Caspian Sea' [online]. bbc.com, 2015-10-07 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (anglicky) ; 4 Russian warships launch 26 missiles against ISIS from Caspian Sea [online]. rt.com, 2015-10-07, rev. 2015-10-07 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (anglicky)  a Массированный удар высокоточным оружием по объектам ИГИЛ в Сирии из акватории Каспийского моря na YouTube
  5. Kaspiysk to Become Main Naval Base of Russia's Caspian Flottila [online]. Navyrecognition.com, rev. 2018-08-17 [cit. 2018-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]