Černomořské loďstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černomořské loďstvo
Znak černomořského loďstva
Znak černomořského loďstva
Znak černomořského loďstva
ZeměRuskoRusko Rusko
ExistenceRusko Ruské impérium
(1783–1918)
Sovětský svaz Sovětský svaz
(1918–1991)
RuskoRusko Rusko
(1991–současnost)
Vznik13. května 1783
Funkceloďstvo
Velikost11 000 mužů
VeliteléViktor Sokolov
Nadřazené jednotkyRuské námořnictvo
Účast
VálkyKrymská válka
Rusko-japonská válka (pouze důstojníci a mužstvo)[1]
První světová válka
Ruská občanská válka
Druhá světová válka
Jomkipurská válka
Válka v Jižní Osetii (2008)
Krymská krize
Rusko-ukrajinská válka
Ruská invaze na Ukrajinu

Černomořské loďstvo[2] či Černomořská flota (rusky Черноморский флот), terminologicky nepřesně[3][4] též Černomořská flotila, je část Námořnictva Ruské federace v Černém a Středozemním moři. Společně s Baltským, Severním a Tichooceánským loďstvem tvoří základ ruského válečného námořnictva.[5] Vzniklo v 2. polovině 18. století jako součást carského námořnictva po výbojích Ruska v oblasti Černomoří. V letech 1922–1991 bylo součástí sovětského námořnictva, poté se černomořské loďstvo rozdělilo na ruskou část a ukrajinské námořnictvo.

Plavidla černomořského loďstva kotví v několika přístavech na pobřeží Černého a Azovského moře, především v krymském Sevastopolu. Letectvo floty a infrastruktura jsou dislokovány na různých místech na Krymu a v Krasnodarském kraji v Rusku. Působnost loďstava mimo Černé moře je omezena Bosporským průlivem, který kontroluje Turecko.

Velitelem Černomořského loďstva je od roku 2022 admirál Viktor Sokolov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele Černomořského loďstva je považován kníže Grigorij Potěmkin, který inicioval vznik floty dne 13. května 1783 a založil také její hlavní základnu, město a přístav Sevastopol. Významné loděnice se nacházely v Nikolajevě (dnes patří Ukrajině). Během expanze na jih na konci 18. století Rusko dlouho bojovalo se svým hlavním protivníkem v oblasti, s Osmanskou říší, přičemž jeho největším soupeřem na Černém moři bylo Osmanské námořnictvo. Černomořské loďstvo porazilo Turky v roce 1790, účastnilo se bojů s Osmanskou říší během první světové války.

Černomořské loďstavo sovětského námořnictva válčilo během druhé světové války s Rumunskem. Rozdělením plavidel sovětské Černomořské floty v roce 1997 vznikla Černomořská flota Ruské federace a ukrajinské námořnictvo. Ruské námořnictvo nadále využívalo přístav v krymském Sevastopolu na základě nájemní smlouvy s Ukrajinou.

Černomořské loďstvo válčilo s Gruzií v roce 2008 v rámci války v Jižní Osetii. Od roku 2014 a konfliktu Ruska s Ukrajinou je používáno proti Ukrajině. Rusko získalo část ukrajinských lodí jako kořist po obsazení Krymu v roce 2014. Dne 14. dubna 2022 přišlo Černomořské loďstvo o svou vlajkovou loď, raketový křižník Moskva. Ukrajina nárokovala potopení křižníku svými protilodními střelami Neptun.[5] Křižník se již v únoru dostal do mezinárodní pozornosti, když mu ukrajinští obhájci Hadího ostrova odmítli slavnou větou kapitulaci.

Od začátku války s Ukrajinou přišlo Ruské loďstvo o 16 plavidel včetně křižníku Moskva a ponorky 'Rostov na Donu' (potvrzené ztráty včetně fotografií) [6][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black Sea Fleet na anglické Wikipedii a Черноморский флот ВМФ России na ruské Wikipedii.

  1. WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London: Arms and Armour Press, 1990. ISBN 0-85368-912-1. S. 24. 
  2. Černomořské loďstvo [1991-] [online]. forum.valka.cz, 2008-10-08 [cit. 2014-03-12]. Dostupné online. 
  3. Flota × flotila [online]. pravopisne.cz, 2010-10-07 [cit. 2014-03-12]. Dostupné online. 
  4. NOVOTNÝ, František. MROŽOVINY: Námořní rozpaky paní Češtiny 1 [online]. neviditelnypes.zpravy.cz, 2004-04-21 [cit. 2014-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-12. 
  5. a b Černomořská flota, která dostala „výchovný políček“, není jen sbírka lodíČernomořská flota, která dostala „výchovný políček“, není jen sbírka lodí [online]. iDnes.cz, rev. 2022-04-25 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. 
  6. ORYX. List Of Naval Losses During The Russian Invasion Of Ukraine [online]. [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 
  7. https://twitter.com/Herman_Caron/status/1701860856194056434/photo/1. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]