Neptun (střela)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Neptun
Vypuštění střely Neptun z pozemního komplexu RK-360MC
Vypuštění střely Neptun z pozemního komplexu RK-360MC
Typprotilodní střela / střela s plochou dráhou letu
Místo původuUkrajina Ukrajina
Historie výroby
KonstruktérKKB Luč (hlavní kontraktor)
VýrobceCharkovský státní letecký výrobní podnik, Motor Sič a další podniky z koncernu Ukroboronprom
Základní údaje
Hmotnost870 kg
Délka5,05 m
Rychlost970 km/h
Maximální dostřel280 km

R-360 Neptun (ukrajinsky Р-360 «Непту́н») je ukrajinská podzvuková protilodní střela vyvinutá v Kyjevské konstrukční kanceláři Luč v letech 2012–2020. Střela slouží k ničení válečných lodí a jiných plavidel do výtlaku 5000 tun, popřípadě pozemních cílů. Plánován je vývoj námořní, pozemní a letecké varianty střely.[1] Protilodní systém Neptun byl do služby přijat roku 2020. Zatím největším úspěchem střely je potopení ruského křižníku Moskva (cca 10 000 tun) ukrajinskou námořní obranou[2][3][4] po zásahu pravděpodobně dvěma střelami, dne 14. dubna 2022 během ruské invaze na Ukrajinu.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Baterie kompletu Neptun

Informace o vývoji protilodní střely Neptun byly poprvé zveřejněny v roce 2015 na veletrhu Zbroja ta bezpeka. Do vývoje se zapojilo několik firem koncernu Ukroboronprom (KKB Luč – hlavní kontraktor, Orion-Navigacija, Impuls, CKB Arsenal) a další soukromé společnosti. V roce 2016 začala výroba prototypů, přičemž v následujícím roce bylo zahájeno jejich testování. Dne 5. dubna 2019 byl otestován celý komplex pobřežní ochrany RK-360MC, jehož je střela Neptun součástí.[1]

Přijetí pozemního komplexu RK-360MC do služby bylo plánováno na konec roku 2019. Námořní verzí střely měly být vybaveny před válkou projektované raketové čluny projektu 58260 Laň (Лань) a leteckou měly nést bojové letouny Su-24M a později též námořní hlídkové letouny An-148-300MP.[5]

O přijetí střely Neptun do služby rozhodl ukrajinský ministr obrany 23. srpna 2020.[6] Dne 30. prosince 2020 byla objednána první série střel ze sériové výroby.[7]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pojízdné velitelské středisko RKP-360

Střela má hmotnost 870 kg, z čehož 150 kg představuje bojová hlavice, která je fragmentační – penetrační s vysoce výbušnou trhavinou. Hlavice je aktivována kontaktním zapalovačem, nebo dálkově. Střela je uložena v přepravním kontejneru TPK-360 (rozměry 5300 × 600 × 600 mm). Z přepravního kontejneru střela startuje pomocí urychlovacího stupně (boosteru) s raketovým motorem na tuhé pohonné látky, který byl vyvinut na základě motoru ze střely S-125 Něva. Za letu ji pohání proudový motor Motor Sič MS-360. Střela má aktivní radiolokační navádění od společnosti Radioniks. Minimální dostřel je 7 km a maximální 280 km.[5]

Komplex pobřežní ochrany RK-360MC tvoří osmnáct vozidel čtyř typů převážejících až 72 střel Neptun a další vybavení. Jednu baterii tvoří šest odpalovacích vozidel USPU-360 (celkem 24 střel, osmikolový podvozek KrAZ-7634NE), pojízdné velitelské středisko RKP-360, šest transportních a nabíjecích vozidel TZM-360 a šest víceúčelových nákladních vozidel TM-360 (upravený nákladní automobil KrAz-6322). Baterie může současně navádět až 24 střel.[5] V roce 2021 byly veřejnosti představeny střely Neptun na českých podvozcích Tatra T815-7 8x8 a 6x6.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 dlouho nebyly o nasazení střel Neptun žádné zprávy. Dne 13. dubna 2022 Ukrajina oznámila zasažení ruského raketového křižníku Moskva dvojicí střel Neptun.[8] Ruské prameny potvrdily těžké poškození a evakuaci plavidla kvůli „vybuchující munici“, aniž by uvedly příčinu.[3] Loď byla tažena do přístavu[9] a podle ruských zdrojů se v bouři 14. dubna potopila.[10]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Citováno dle:[5]

  • Hmotnost: 870 kg
  • Hmotnost hlavice: 150 kg
  • Délka: 5,05 m
  • Průměr: 0,38 m
  • Rozpětí: 1,33 m
  • Rychlost: 970 km/h
  • Dosah: 7–280 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VISINGR, Lukáš. Protilodní střela Neptun: Ukrajinský prostředek pobřežní obrany. ATM. Červen 2019, roč. 51, čís. 6, s. 48. ISSN 1802-4823. 
  2. V Černém moři hoří ruský křižník Moskva, hlásí Ukrajina. Deník N [online]. N Media, 2022-04-13 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. ISSN 2571-1717. 
  3. a b Loss of Russian Cruiser Moskva: What we know so far [online]. Navalnews.com, rev. 2022-02-14 [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ČTK. Křižník Moskva se potopil, potvrdilo Rusko. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-14 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  5. a b c d Visingr, 2019, s. 49.
  6. Ukraine adopts Neptune coastal defence missile [online]. Jane's, rev. 2020-08-27 [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Ukraine ordered a first batch of Neptune anti-ship missile systems [online]. Navalnews.com, rev. 2021-01-05 [cit. 2021-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. V Černém moři hoří ruský křižník Moskva, hlásí Ukrajina. Deník N [online]. 2022-04-13 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  9. GAMBRELL, Jon. In wars cold and hot, the Moskva has sailed through history. AP NEWS [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  10. ČTK. Křižník Moskva se potopil, potvrdilo Rusko. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-04-14 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]