Mykolajiv

Mykolajiv ; Миколаїв; Николаев
	městská rada
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	46°58′ s. š., 32° v. d.
Stát	Ukrajina
Oblast	Mykolajivská
Administrativní dělení	4 městské rajóny
	Mykolajiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	259,83 km²
Počet obyvatel	505 900 (2008)
Hustota zalidnění	1 947 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci (přes 70 %), Rusové, Řekové, Moldavané a další
Náboženské složení	převážně pravoslaví
Správa
Starosta	Volodymyr Dmytrovyč Čajka
Vznik	1789
Oficiální web	mykolayiv.osp-ua.info
Telefonní předvolba	+380 512
PSČ	54xxx
Označení vozidel	BE a НЕ / 15
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mykolajiv (ukrajinsky Миколаїв, rusky Николаев, Nikolajev) je průmyslové a přístavní město na jihu Ukrajiny. Od svého založení Ruskem sloužil jako hlavní loděnice ruské černomořské flotily v oblasti zvané Novorusko.^[1] Ruský kníže Grigorij Potěmkin nové město pojmenoval po svatém Mikuláši.^[2]

Jedná se o administrativní centrum Mykolajivské oblasti a zároveň okolního Mykolajivského a Žovtnevého rajónu. Město samo tvoří čtyři rajóny. Rozkládá se zhruba 65 km severně od Černého moře na soutoku řek Jižní Bug a Inhul. V roce 2008 zde žilo 505 900 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mykolajiv byl založen jako ruská loděnice Nikolajev roku 1789 knížetem Grigorijem Potěmkinem, tehdejším ruským maršálem a vojevůdcem, milencem a guvernérem carevny Kateřiny II.^[3] Velký význam město získalo v Rusko-tureckých válkách; tehdy tu byly stavěny lodě. Loděnice mají v ekonomice města velký význam i v současné době. V provozu je tramvajová, trolejbusová a autobusová doprava.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel
1897	1911	1929	1959	1964	1989	2001	2008
92 000	105 000	104 909	226 000	272 000	524 000	514 000	505 900

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Olha Charlanová — olympijská vítězka z LOH 2008 v Pekingu.
Menachem Mendel Schneerson – chasidský rabín
Georgij Brusilov – ruský polárník
Valentina Shuklina – česká hudebnice a dirigentka

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Cěntraľnyj prospekt, hlavní dopravní tepna
Loděnice
Chrám Narození Bohorodičky

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ БАГАЛЕЙ, Дмитрий. Колонизация Новороссийского края и первые шаги его по пути культуры. [s.l.]: Litres 287 s. Dostupné online. ISBN 978-5-04-000641-0. (rusky) Google-Books-ID: dwShCwAAQBAJ.
↑ Conclusion:. [s.l.]: Yale University Press Dostupné online. ISBN 978-0-300-23150-2, ISBN 978-0-300-21829-9. S. 259–292.
↑ БАГАЛЕЙ, Дмитрий. Колонизация Новороссийского края и первые шаги его по пути культуры. [s.l.]: Litres 287 s. Dostupné online. ISBN 978-5-04-000641-0. (rusky) Google-Books-ID: dwShCwAAQBAJ.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mykolajiv na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Mykolajiv ve Wikislovníku
Slovníkové heslo Nikolajev ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] БАГАЛЕЙ, Дмитрий. Колонизация Новороссийского края и первые шаги его по пути культуры. [s.l.]: Litres 287 s. Dostupné online. ISBN 978-5-04-000641-0. (rusky) Google-Books-ID: dwShCwAAQBAJ.

[2] Conclusion:. [s.l.]: Yale University Press Dostupné online. ISBN 978-0-300-23150-2, ISBN 978-0-300-21829-9. S. 259–292.

[3] БАГАЛЕЙ, Дмитрий. Колонизация Новороссийского края и первые шаги его по пути культуры. [s.l.]: Litres 287 s. Dostupné online. ISBN 978-5-04-000641-0. (rusky) Google-Books-ID: dwShCwAAQBAJ.

[1]

[2]

[3]

Mykolajivská oblast

Rajóny	Baštanský • Mykolajivský • Pervomajský • Voznesenský

Města	Baštanka • Južnoukrajinsk • Mykolajiv • Nova Odesa • Novyj Buh • Očakiv • Pervomajsk • Snihurivka • Voznesensk

Sídla městského typu	Arbuzynka • Berezanka • Bereznehuvate • Bratske • Domanivka • Jelanec • Kazanka • Kosťantynivka • Kryve Ozero • Oleksandrivka • Olšanske • Pervomajske • Pidhorodna • Tokarivka • Veselynove • Voskresenske • Vradijivka

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.