Mykolajiv
| Mykolajiv Миколаїв Николаев | |
|---|---|
.jpg) městská rada | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°58′ s. š., 32° v. d. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Mykolajivská |
| Administrativní dělení | 4 městské rajóny |
  Mykolajiv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 259,83 km² |
| Počet obyvatel | 505 900 (2008) |
| Hustota zalidnění | 1 947 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (přes 70 %), Rusové, Řekové, Moldavané a další |
| Náboženské složení | převážně pravoslaví |
| Správa | |
| Starosta | Volodymyr Dmytrovyč Čajka |
| Vznik | 1789 |
| Oficiální web | mykolayiv |
| Telefonní předvolba | +380 512 |
| PSČ | 54xxx |
| Označení vozidel | BE a НЕ / 15 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mykolajiv (ukrajinsky Миколаїв, rusky Николаев, Nikolajev) je průmyslové a přístavní město na jihu Ukrajiny. Sloužil jako hlavní loděnice ruské černomořské flotily.[1] Ruský kníže Grigorij Potěmkin nové město přejmenoval po svatém Mikuláši.[2]
Jedná se o administrativní centrum Mykolajivské oblasti a zároveň okolního Mykolajivského a Žovtnevého rajónu. Město samo tvoří čtyři rajóny. Rozkládá se zhruba 65 km severně od Černého moře na soutoku řek Jižní Bug a Inhul. V roce 2008 zde žilo 505 900 obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Starověk[editovat | editovat zdroj]
Území, kde se rozprostírá nynější město Mykolajiv bylo osídleno již v letech 1250-925 př.nl. př. n. l. Jedná se o starověkou (zřejmě skytskou) osadu, kterou argeologové nazvali „Divoká zahrada“. Zároveň se jedná se o nejstarší město na Ukrajině, o němž byla historicky zaznamenána první písemná zmínka [3] (datum a místo osídlení se ztotožňuje s místem zmíněným v epizodě Homérovy Odyssey, jež vypráví o Odysseově cestě na konec světa). V okolí města jsou i další naleziště z dob Skýthů, převážně mohyly a ostatky. Přibližně od 4. století př. n. l. se zde pak usadili Řekové a to poblíž majáku Sievers a vesnic Lupareve a Lymany.
Středověk[editovat | editovat zdroj]
Ve roce 1399 postavil litevský velkovévoda a později i král Vytautas, v jižní části nynějšího města, svůj hrad Vytautas a také celnici, která byla na hranicích s krymskými Tatary[4]. Výsledkem toho bylo, že už v roce 1409 se Vytautasovi podařilo domluvit s chány ve Zlaté hordě příměří. Vytautas pak za účelem dobytí mořského pobřeží vybudoval i pevnost Ackerman a opevnil město [Tavan]. Za jeho vlády se rozvinul se také obchod s italskými, především janovskými obchodníky na nedalekém Krymu. Rozsáhlá výstavba vyžadovala hodně pracovních sil a mnoho ukrajinského obyvatelstva, které bylo v té době převážně zaměřeno na zemědělství se tak přestěhovala do nedalkých stepí a stali se tak kozáky. Ti měli povinnost výměnou za nově nabytou půdu chránit přilehlé osady (toto období se nazývá Knížecí věk Litevských pánů)[5].
Ruská říše[editovat | editovat zdroj]
Velký význam město získalo v Rusko-tureckých válkách. Ve městě byla zřízena nemocnice, kde se léčilo vodou z místních pramenů a roku 1788 zde byly byly umístěny flotily kozáků, které vedl Ataman Sidor Bely a Michail Kutuzov. V roce 1789 byla knížetem Grigorijem Potěmkinem přejmenována Vitovka nejprve na Bohojavlensk (zřejmě kvůli léčivým „Božským“ pramenům), a poté na nynější název Mykolajev. Prvním občanem města se stal podnikatel, voják a stavitel Michail Faleyev. (Dle příkazu č. 1065 z 9. září 1789), což je také první zdokumentovaná zmínka o moderním názvu města Mykolajev. Město bylo přejmenováno na počest patrona námořníků, svatého Mikuláše (ukrajinsky Nikolaje) z Myry[6]. Moderní Mykolajev/Nikolajiv se roku 1789 rozvinul díky stavbě lodí a to především zásluhou knížete Grigorije Potěmkina, tehdejším ruským maršálem a vojevůdcem, milencem a guvernérem carevny Kateřiny II.<[7] Loděnice mají v ekonomice města velký význam i v současné době. Během 19. století byl Mykolajiv (ukrajinky Nikolajiv) centrem stavby lodí v Černém moři a také centrem řízení Černomořské flotily nejprve carské Ruské říše, pak i samostatné ukrajinské první republiky.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| 1897 | 1911 | 1929 | 1959 | 1964 | 1989 | 2001 | 2008 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 92 000 | 105 000 | 104 909 | 226 000 | 272 000 | 524 000 | 514 000 | 505 900 |
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Olha Charlanová — olympijská vítězka z LOH 2008 v Pekingu.
- Menachem Mendel Schneerson – chasidský rabín
- Georgij Brusilov – ruský polárník
- Valentina Shuklina – česká hudebnice a dirigentka
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bursa, Turecko
Galați, Rumunsko
Malko Tarnovo, Bulharsko- Pleven, Bulharsko
Kutaisi, Gruzie- Bordžomi, Gruzie
- Batumi, Gruzie
Terst, Itálie
Tchien-ťin, Čína- Te-čou, Čína
- Wej-chaj, Čína
Lyon, Francie
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Cěntraľnyj prospekt, hlavní dopravní tepna
Loděnice
Chrám Narození Bohorodičky
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ БАГАЛЕЙ, Дмитрий. Колонизация Новороссийского края и первые шаги его по пути культуры. [s.l.]: Litres 287 s. Dostupné online. ISBN 978-5-04-000641-0. (rusky) Google-Books-ID: dwShCwAAQBAJ.
- ↑ Conclusion:. [s.l.]: Yale University Press Dostupné online. ISBN 978-0-300-23150-2, ISBN 978-0-300-21829-9. S. 259–292.
- ↑ http://www.litopys.com.ua/encyclopedia/pam-yatki-k-mer-yts-v-na-teritor-ukra-ni/k-mmer-yts/
- ↑ http://www.litopys.com.ua/encyclopedia/pam-yatki-k-mer-yts-v-na-teritor-ukra-ni/k-mmer-yts/
- ↑ http://www.litopys.com.ua/encyclopedia/pam-yatki-k-mer-yts-v-na-teritor-ukra-ni/k-mmer-yts/
- ↑ http://www.litopys.com.ua/encyclopedia/pam-yatki-k-mer-yts-v-na-teritor-ukra-ni/k-mmer-yts/
- ↑ citace
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mykolajiv na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Mykolajiv ve Wikislovníku- Slovníkové heslo Nikolajev ve Wikislovníku
