Isaak Babel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Isaak Babel
Isaac Babel.jpg
Narození13. července 1894
Oděsa
Úmrtí27. ledna 1940 (ve věku 45 let)
Věznice Butyrka
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníDonský hřbitov
Povolánípřekladatel, novinář, scenárista, dramatik, spisovatel, prozaik, redaktor, válečný zpravodaj, voják a filmový režisér
Alma materKyjevská národní ekonomická univerzita Vadyma Hetmana
Žánrpróza, povídka, črta a divadelní hra
Významná dílaRudá jízda
Manžel(ka)Antonina Pirožková
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Isaak Emmanuelovič Babel (Исаак Эммануилович Бабель, 1. červencejul./ 13. července 1894greg., Oděsa27. ledna 1940, věznice Butyrka, Moskva)[1] byl ruský spisovatel a dramatik. Spolupracoval s novinami a filmem a napsal řadu scénářů.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny malého židovského obchodníka.[1] Krátce po narození se rodina přestěhovala Mykolajiva. Začátek 20. století byl dobou nepokojů ve společnosti a masového odchodu Židů z Ruské říše. Sám Babel přežil pogrom v roce 1905 (ukryla ho křesťanská rodina). Avšak jeho dědeček Šojl byl jedním z 300 zavražděných Židů.

V zimě roku 1905 se Babel vrátil do Oděsy a navštěvoval Oděskou obchodní školu Nikolaje I., kterou absolvoval v roce 1911. Aby byl přijat do přípravné třídy, musel přesáhnout kvótu na židovské studenty. Avšak nehledě na výborné známky, které ho opravňovaly ke studiu, místo v akademii získal jiný chlapec, jehož rodiče podplatili vedení školy. Za rok, kdy se Babel učil doma, prošel program dvou tříd akademie. Učitel francouzštiny a literatury u něj vyvolal zájem o knihy Gustava Flauberta a Guy de Maupassanta. Kromě tradičních disciplín studoval talmud a zabýval se hudbou.

Po neúspěšné snaze o přijetí na oděskou univerzitu začal navštěvovat kyjevskou vysokou školu. Zde se také seznámil se svou budoucí ženou Jevgenií Gronfejnovou.

Plynně hovořil jidiš, rusky a francouzsky. Svá první díla psal Babel francouzsky, ale tato se nezachovala. První povídky v ruštině Babel publikoval v časopise „Letopis“ (Летопись). Poté, na radu Maxima Gorkého, „šel mezi lid“ a vystřídal několik profesí.[1]

V prosinci roku 1917 začal pracovat ve „zvláštní komisi“, čemuž se jeho známí dlouho podivovali. V roce 1920 byl bojovníkem a politickým pracovníkem 1. jízdní armády maršála Buďonného. V roce 1924 v časopisech „Ljef“ (Леф) a „Rudá novina“ (Красная новь) publikoval řadu svých povídek, které později vytvořily cykly „Rudá jízda“ a „Oděské povídky“.[1]

V „Oděských povídkách“ Babel líčí život židovských zločinců na počátku 20. století, především zlodějů, lupičů, ale také řemeslníků a drobných obchodníků. V roce 1928 Babel uveřejnil divadelní hru „Západ Slunce“, v roce 1935 hru „Marija“.

Dne 15. května 1939 byl v rámci stalinských čistek zatčen na své dače, obviněn ze špionáže pro Západ a uvězněn v moskevské věznici Lubjanka. Po mučení během výslechů přiznal, že je členem trockistické skupiny. Po zmanipulovaném procesu byl zastřelen. V roce 1954 byl rehabilitován.[1] Od roku 1957 mohla znovu vycházet jeho díla.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Pro jeho tvorbu je charakteristická jistá nesourodost, postrádá jednotící prvek a princip. Babel se totiž snažil zprostředkovat autentický materiál, do kterého nechtěl kompozičně zasahovat. Jeho hrdinové jsou pravdiví, reální.

Povídkové soubory[editovat | editovat zdroj]

  • 1925 – Historie mého holubníku
  • 1924 – Rudá jízda, realistické zážitky z Buďonného armády, válka proti Polsku (1920)
  • 1931 – Oděské povídky

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • 1928 – Západ Slunce
  • 1935 – Marija

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Кольцова, Н. З. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-01-14]. Heslo БА́БЕЛЬ. Dostupné online. (rusky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Žák: heslo Babel, Isaak, Emmanuelovič, in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A-K), Praha : Odeon, 1978, s. 177;

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]