Isaak Babel
Isaak Babel | |
---|---|
![]() | |
Narození | 13. července 1894 Oděsa |
Úmrtí | 27. ledna 1940 (ve věku 45 let) Věznice Butyrka |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | Donský hřbitov |
Povolání | překladatel, novinář, scenárista, dramatik, spisovatel, prozaik, redaktor, válečný zpravodaj, voják a filmový režisér |
Alma mater | Kyjevská národní ekonomická univerzita Vadyma Hetmana |
Žánr | próza, povídka, črta a divadelní hra |
Témata | literární tvorba, žurnalistika, film a překladatelská činnost |
Významná díla | Rudá jízda |
Manžel(ka) | Antonina Pirožková |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Isaak Emmanuelovič Babel (Исаак Эммануилович Бабель, 1. červencejul./ 13. července 1894greg., Oděsa – 27. ledna 1940, věznice Butyrka, Moskva)[1] byl ruský spisovatel a dramatik. Spolupracoval s novinami a filmem a napsal řadu scénářů.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rodiny malého židovského obchodníka.[1] Krátce po narození se rodina přestěhovala do Mykolajiva. Začátek 20. století byl dobou nepokojů ve společnosti a masového odchodu Židů z Ruské říše. Sám Babel přežil pogrom v roce 1905 (ukryla ho křesťanská rodina). Avšak jeho dědeček Šojl byl jedním z 300 zavražděných Židů.
V zimě roku 1905 se Babel vrátil do Oděsy a navštěvoval Oděskou obchodní školu Nikolaje I., kterou absolvoval v roce 1911. Aby byl přijat do přípravné třídy, musel přesáhnout kvótu na židovské studenty. Avšak nehledě na výborné známky, které ho opravňovaly ke studiu, místo v akademii získal jiný chlapec, jehož rodiče podplatili vedení školy. Za rok, kdy se Babel učil doma, prošel program dvou tříd akademie. Učitel francouzštiny a literatury u něj vyvolal zájem o knihy Gustava Flauberta a Guy de Maupassanta. Kromě tradičních disciplín studoval talmud a zabýval se hudbou.
Po neúspěšné snaze o přijetí na oděskou univerzitu začal navštěvovat kyjevskou vysokou školu. Zde se také seznámil se svou budoucí ženou Jevgenií Gronfejnovou.
Plynně hovořil jidiš, rusky a francouzsky. Svá první díla psal Babel francouzsky, ale tato se nezachovala. První povídky v ruštině Babel publikoval v časopise „Letopis“ (Летопись). Poté, na radu Maxima Gorkého, „šel mezi lid“ a vystřídal několik profesí.[1]
V prosinci roku 1917 začal pracovat ve „zvláštní komisi“, čemuž se jeho známí dlouho podivovali. V roce 1920 byl bojovníkem a politickým pracovníkem 1. jízdní armády maršála Buďonného. V roce 1924 v časopisech „Ljef“ (Леф) a „Rudá novina“ (Красная новь) publikoval řadu svých povídek, které později vytvořily cykly „Rudá jízda“ a „Oděské povídky“.[1]
V „Oděských povídkách“ Babel líčí život židovských zločinců na počátku 20. století, především zlodějů, lupičů, ale také řemeslníků a drobných obchodníků. V roce 1928 Babel uveřejnil divadelní hru „Západ Slunce“, v roce 1935 hru „Marija“.
Dne 15. května 1939 byl v rámci stalinských čistek zatčen na své dače, obviněn ze špionáže pro Západ a uvězněn v moskevské věznici Lubjanka. Po mučení během výslechů přiznal, že je členem trockistické skupiny. Po zmanipulovaném procesu byl zastřelen. V roce 1954 byl rehabilitován.[1] Od roku 1957 mohla znovu vycházet jeho díla.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Pro jeho tvorbu je charakteristická jistá nesourodost, postrádá jednotící prvek a princip. Babel se totiž snažil zprostředkovat autentický materiál, do kterého nechtěl kompozičně zasahovat. Jeho hrdinové jsou pravdiví, reální.
Povídkové soubory[editovat | editovat zdroj]
- 1925 – Historie mého holubníku
- 1924 – Rudá jízda, realistické zážitky z Buďonného armády, válka proti Polsku (1920)
- 1931 – Oděské povídky
Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]
- 1928 – Západ Slunce
- 1935 – Marija
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Кольцова, Н. З. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-01-14]. Heslo БА́БЕЛЬ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-08. (rusky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Jaroslav Žák: heslo Babel, Isaak, Emmanuelovič, in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A-K), Praha : Odeon, 1978, s. 177;
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Isaak Babel na Wikimedia Commons
Osoba Isaak Babel ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Isaak Babel
- (rusky) dílo na serveru Библиотека Максима Мошкова
- Ruští spisovatelé
- Židovští spisovatelé
- Ukrajinští spisovatelé
- Spisovatelé píšící rusky
- Sovětští spisovatelé povídek
- Ruští spisovatelé povídek
- Sovětští dramatici
- Ruští dramatici
- Ruští Židé
- Sovětští Židé
- Ukrajinští Židé
- Ruští ateisté
- Oběti Velké čistky
- Popravení spisovatelé
- Popravení zastřelením
- Narození v roce 1894
- Narození v Oděse
- Narození 13. července
- Úmrtí v roce 1940
- Úmrtí 27. ledna
- Úmrtí v Moskvě
- Pohřbení na Donském hřbitově