Židé v Rusku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ruští Židé
Židovské muzeum a centrum tolerance v Moskvě
Populace
(do druhé světové války asi 136 tisíc osob)
IzraelIzrael Izrael1 200 000 [1]
USAUSA USA350 000 [2]
NěmeckoNěmecko Německo178 500 [3]
RuskoRusko RuskoRůzné zdroje uvádějí 158 000 - 194 000 osob. Dle sčítání z roku 2010 v Rusku žilo asi 200 000-500 000 osob židovského původu.[4]
AustrálieAustrálie Austrálie10 000–11 000[5]
Jazyk(y)
ruština, hebrejština, jidiš
Náboženství
(aškenázský) judaismus
Poloha Ruské federace (zeleně) v rámci Eurasie.

Pojem Židé v Rusku, respektive dějiny Židů v Rusku, případně ruští Židé, označuje historický vývoj židovské populace na území Ruska a zemí s Ruskem historicky spjatých. Dějiny židovského osídlení sahají 1 500 let do minulosti. Židé v dějinách Ruska odedávna tvořili velkou náboženskou diasporu a na rozlehlém území Ruského impéria svého času žila největší populace Židů na světě.[6] Pojem zahrnuje také židovské obyatelstvo na území států někdejšího Sovětského svazu, zejména pak země se silnou židovskou menšinou (Bělorusko, Ukrajina, Litva).

Na většině ruských území se usazovaly zejména aškenázké komunity, které následně rozvinuly mnoho vlastních židovských náboženských i kulturních tradic. Právě tak ale byly vystavovány obdobím protižidovských diskriminačních opatření a perzekuce. Největší skupinu ruských Židů tvoří vlastní aškenázští Židé, ale existuje řada významných neaškenázkých skupin z jiných oblastí diaspory, včetně horských Židů, sefardských Židů, krymských Karaitů, Krymčáků, a bucharských či gruzínských Židů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

Tradice a legendy příchod Židů do Arménie a Gruzie spojují s deseti ztracenými kmeny (kolem roku 722 př. n. l.) nebo také s babylonským zajetím (586 př. n. l.). Doložené údaje o židovském osídlení v této oblasti pocházejí z helénského období (srov. heslo Židé v Gruzii). Zbytky staveb či nápisy na náhrobcích svědčí o přítomnosti významných židovských obcí v řeckých koloniích na pobřeží Černého moře, např. Chersonésos u Sevastopolu a Pantikapaion v mísech dnešní Kerči (srov. heslo Krymčáci a Karaité), které však tehdy ještě nebyly součástí dnešního Ruska. V důsledku pronásledování v Byzantské říši uprchlo mnoho Židů do těcto obcí.

V době římsko-perských válek v 7. století emigrovalo mnoho Židů do kavkazských oblastí, kteří ovšem udržovali styk s centry židovské učenosti v Babylonii a Persii (srov. heslo Horští Židé). Od raného středověku cestovali židovští obchodníci po městech podél Hedvábné stezky a dostali se až do Indie a Číny. Obchodovali s otroky, látkami a textilem, kožešinami, kořením a zbraněmi. Ve středověké hebrejské literatuře je tato oblast označována jako Erec Kena'an (země Kanaánská).

Na ruském území[editovat | editovat zdroj]

Přítomnost Židů v evropské části Ruska sahá do 7.–14. století. V dobách Kyjevské Rusi 11. a 12. století byla židovská komunita nucena obývat oddělenou čtvrť.

Přítomnost Židů v Moskevském velkoknížectví je poprvé doložena v kronice z roku 1471.

Za vlády Kateřiny II. v 18. století byly Židům v Rusku vymezeny tzv. zóny osídlení, konkrétní území, kde Židé směli žít a kam se směli stěhovat.

Za vlády Alexandra III. se protižidovská politika ještě vystupňovala. Od počátku v 80. let 19 století se na několik desetiletí na různých místech po celém Rusku vzedmula vlna protižidovských pogromů. V letech 1880 až 1920 přes dva miliony Židů uprchlo z Ruska, většinou do USA a do Palestiny, tedy na území dnešního státu Izrael.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Monthly Bulletin of Statistics [online]. [cit. 2011-03-22]. Dostupné online. 
  2. KLIGER, Sam. Russian Jews in America: Status, Identity and Integration [online]. The American Jewish Committee, June 14, 2004 [cit. 2020-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-01. 
  3. German Jews more than victims, community head says [online]. Jewish Journal, 5 January 2011. Dostupné online. 
  4. DELLAPERGOLA, Sergio. World Jewish Population, 2012 [online]. North American Jewish Data Bank, November 2, 2012 [cit. 2013-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-22. 
  5. Gruzman, Emmanuel (May 12, 2018). Russian-speaking Jews in Australia: more difficulties at first but more satisfied at last [online]. 2018-05-12 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. 
  6. Jewish Encyclopedia. Table of Ratios of Jewish to Total Population in the Principal Countries and Cities of the World. [s.l.]: [s.n.], 1901–1906. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne March 28, 2007. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]