Čerkasy

Čerkasy ; Черкаси
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	49°26′40″ s. š., 32°3′35″ v. d.
Nadmořská výška	94 m n. m.
Stát	Ukrajina
Oblast	Čerkaská
Rajón	Čerkaský
Administrativní dělení	2 městské rajóny: Prydniprovskyj, Sosnivskyj
	Čerkasy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	69,08 km²
Počet obyvatel	269 836 (2022)
Hustota zalidnění	3 906,1 obyv./km²
Etnické složení	Ukrajinci, Rusové
Náboženské složení	Pravoslavné křesťanství
Správa
Starosta	Anatolij Vasylovyč Bondarenko (od 2015)
Oficiální web	www.rada.cherkasy.ua/ua/
Telefonní předvolba	+380-472
PSČ	18000
Označení vozidel	CA a IА / 24
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čerkasy (ukrajinsky Черкаси, rusky Черкассы / Čerkassy) jsou město na střední Ukrajině, zhruba 200 km od Kyjeva. Leží na pravém břehu středního toku Dněpru. Čerkasy jsou administrativním, kulturním a ekonomickým centrem Čerkaské oblasti. Ve městě žije přibližně 270 tisíc obyvatel, převážně Ukrajinců.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Městečko bylo založeno ve 13. století na území Kyjevské Rusi. Od 14. století se nacházelo v hranicích Litevského velkoknížectví,^[1] v roce 1569 se stalo také častí Polského království. V 17. století městečko přežilo hodně kozáckých povstání a válek a roku 1679 po přesídleni části obyvatel na levý břeh město zůstalo skoro zničené. V roce 1791 Čerkasy obdržely magdeburské právo. Po druhém dělení Polska v roce 1793 se město stalo součástí Kyjevské gubernie Ruského impéria.

Počet obyvatel v roce 1883 byl 15,7 tisíc a v roce 1897 už 26,6 tisíc. Po revoluci roku 1917 a občanské válce se město stalo částí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Od roku 1954 je město centrem Čerkaské oblasti. Od tohoto okamžiku až po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 probíhal největší rozvoj města a byly postaveny nejdůležitější průmyslové podniky města, například chemický závod AZOT. Vznikla tři nová velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na téměř 300 tisíc.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Kvůli druhé světové válce a zatopení větší části pobřeží Dněpru se stará část města nedochovala. Známými zdejšími památkami jsou například Vrchol Slávy s pomníkem „Rodina-Mat“, chrám svatého Michala a také jediný buddhistický chrám na Ukrajině.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Ve městě se nachází železniční stanice, říční přístav, malé letiště a dvě autobusová nádraží. Součástí cesty přes řeku je nejdelší most na Ukrajině, který spolu s několika přehradami tvoří přejezd přes Dněpr dlouhý přibližně 12 km.^[zdroj?]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Narodili se zde např. politici Mojsej Urickij (1873–1918) a Georgij Pjatakov (1890–1937) nebo fotbalista Artem Dovbyk (* 1997).

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Budova někdejšího hotelu Slovjanskyj, nyní banka
Svatební palác z let 1907–1912

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Cherkasy city, Ukraine travel guide. ukrainetrek.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čerkasy na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Cherkasy city, Ukraine travel guide. ukrainetrek.com [online]. [cit. 2021-12-19]. Dostupné online.

[1]

Čerkaská oblast

Rajóny	Čerkaský • Umaňský • Zolotonošský • Zvenyhorodský

Města	Čerkasy • Čyhyryn • Horodyšče • Chrystynivka • Kamjanka • Kaniv • Korsuň-Ševčenkivskyj • Monastyryšče • Smila • Špola • Talne • Umaň • Vatutine • Zolotonoša • Zvenyhorodka • Žaškiv

Sídla městského typu	Babanka • Buky • Čornobaj • Cvitkove • Cybuliv • Drabiv • Jerky • Irdyň • Katerynopil • Lysjanka • Maňkivka • Stebliv • Verchňačka • Vilšana

Bývalé rajóny	Čyhyrynský • Čornobajský • Drabivský • Horodyščský • Chrystynivský • Kamjanský • Kanivský • Katerynopilský • Lysjanský • Maňkivský • Monastyryščský • Smilský • Talenský • Ševčenkivskokorsuňský • Špolský • Žaškivský

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.

Města na Ukrajině podle počtu obyvatel

2 500 000+	Kyjev

1 000 000+	Charkov • Oděsa

500 000+	Dnipro • Doněck • Záporoží • Lvov • Kryvyj Rih

250 000+	Mykolajiv • Mariupol • Sevastopol • Luhansk • Vinnycja • Simferopol • Makijivka • Cherson • Černihiv • Poltava • Čerkasy • Chmelnyckyj • Černovice • Žytomyr • Sumy

Města na řece Dněpru

Rusko	Dorogobuž Smolensk

Bělorusko	Dubroŭna Orša Škloŭ Mogilev Bychaŭ Rahačoŭ Žlobin Rečyca Kamaryn

Ukrajina	Vyšhorod Kyjev Ukrajinka Ržyščiv Kaniv Čerkasy Svitlovodsk Kremenčuk Horišni Plavni Verchňodniprovsk Kamjanske Dnipro Záporoží Vasylivka Enerhodar Marhanec Nikopol Kamjanka-Dniprovska Beryslav Kachovka Tavrijsk Nova Kachovka Olešky Cherson Hola Prystaň Očakiv

Tučně jsou vyznačeny města oblastního významu