Enerhodar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Enerhodar
Енергодар
Энергодар. Вид с трубы ТЭС.jpg
Enerhodar – znak
znak
Enerhodar – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastZáporožská
Enerhodar
Enerhodar
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha63,5 km²
Počet obyvatel52 887 (2021)
Hustota zalidnění832,9 obyv./km²
Správa
StarostaDmytro Orlov
Vznik1970
Adresa obecního úřaduвул. Курчатова 11
71500 м. Енергодар
Telefonní předvolba6139
PSČ71500-711599
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Enerhodar (ukrajinsky Енергодар / Enerhodar; rusky Энергодар / Eněrgodar) je jedno z nejmladších měst na Ukrajině. Leží v Záporožské oblasti na jižním břehu dněperské Kachovské přehrady, 120 kilometrů jihovýchodně od Záporoží. Rozloha města činí 63,5 km².

V současnosti má město přibližně 52 000 obyvatel a je tedy 4. největší v oblasti.

Město bylo založeno 12. června 1970 současně se započetím výstavby Záporožské tepelné elektrárny. Zároveň byla do města přivedena odbočka železniční trati ZáporožíSevastopol. Město poté sloužilo jako základna pro výstavbu Záporožské jaderné elektrárny (1980–1985), největší jaderné elektrárny v Evropě.

V Enerhodaru se narodil ukrajinský boxer Volodymyr Sydorenko (* 1976).

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen současného města Enerhodar byl položen 12. června 1970, kdy se rozhodlo o výstavbě největší tepelné elektrárny na Ukrajině — Záporožské. Výstavba čtyř bloků Záporožské tepelné elektrárny probíhala v letech 1971 – 1977, a právě ona udělala z tehdejší vesnice (mezi roky 1970 a 1972 byl Enerhodar pouhou vesnicí bez názvu) jedno z nejvýznamněších míst pro Ukrajinu z energetického hlediska.

Po dvou letech výstavby dostala 23. listopadu 1972 tehdejší bezejmenná vesnice název Enerhodar. Komplexní výstavba sídlišť a další infrastruktury města probíhala současně s výstavbou tepelné elektrárny.

V roce 1978 bylo rozhodnuto o výstavbě jaderné elektrárny, a o tři let později byla zahájena výstavba Záporožské jaderné elektrárny, jež nejen největší jadernou elektrárnou na Ukrajině, ale rovněž v celé Evropě. První blok byl uveden do provozu v roce 1984, o pět let později byl dobudován pátý blok a teprve v roce 1993 byl dokončen šestý a zatím poslední blok elektrárny. Záporožská jaderná elektrárna je největším zaměstnavatelem ve městě a jeho okolí.

Teprve 14. srpna 1985 byla tehdejší vesnice s bezmála 50 tisíci obyvatel povýšena na město. Kromě výstavbu průmyslových objektů jako elektrárny docházelo i k závratnému rozvoji samotného města. Více než 1 000 rodin ročně dostávaly klíče od bytů na nových sídlištích, v roce 1974 byl dostaven zdravotní komplex, jenž tvořila nemocnice, poliklinika a lázně. Byl také založen městský park. Poté byl zkolaudován hotel «Enerhodar» a palác kultury «Sučasnyk». Později byly vybudovány: vlakové a autobusové nádraží, pět středních škol a několik mateřských školek, koupališť a sportovních hal. Pro pracovníky Záporožské tepelné a jaderné elektráren byla zřízena sanatoria poblíž města.

Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ruská invaze na Ukrajinu (2022).

Dne 28. února 2022 ruské orgány prohlásily, že město i Záporožská jaderná elektrárna byly obsazeny jednotkami ruské armády. Ukrajinský starosta města Dmitrij Orlov později toto tvrzení popřel.[1]

Brzy poté postavili civilisté na silnici k elektrárně velkou barikádu z pytlů s pískem a vozidel ve snaze zabránit dalšímu postupu ruských vojsk.[2] Dne 2. března zablokovalo několik tisíc civilistů silnici, čímž se zabránilo dalšímu postupu ruských vojsk a došlo k dočasnému odložení obsazení města.[3]

Nicméně již 4. března bylo město spolu s jadernou elektrárnou obsazeno silami Ruské federace. Dne 24. března se většina zastupitelů městské rady města Enerhodar vzdala svých mandátů, aby se nehlasovalo pro vznik možných «lidových republik» na území města. Navzdory tomu, že město je okupováno Rusy, stále trvá odpor ze strany obyvatel města.[4]

Dne 12. července podnikly ukrajinské síly za pomocí bezpilotních letounů nálet na město, kde přímý zásah utrpělo někdejší sídlo SBU, které zabrali ruští okupanti, jaderná elektrárna však zasažena nebyla.[5]

Ve dnech 6. a 7. srpna Rusové podle slov prezidenta Enerhoatomu[6] opakovaně ostřelovali Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou mají ruské síly pod kontrolou již od března, v důsledku čehož byl odpojen jeden reaktor.[7] Čtyři dny nato vyzval António Guterres k deeskalaci, a proto svolal mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, jež se tímto konfliktem zabývalo.[8] Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi prohlásil, že situace je velice znepokojující.[9] Současně existují oprávněné obavy ze strany MAAE, že se situace zcela vymkla kontrole a je z hlediska dodržování bezpečnostních protokolů extrémně nestabilní.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Енергодар і Запорізька АЕС під контролем ЗСУ: мер міста просить не вірити фейкам. ФАКТИ ICTV [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-28. (ukrajinsky) 
  2. TIEFENTHÄLER, Ainara; KOETTL, Christoph; KHAVIN, Dmitriy. Videos show large barricade, set up by civilians, blocking entrance to nuclear power plant.. The New York Times. 2022-03-02. Dostupné online [cit. 2022-03-05]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. Жители Энергодара стали стеной в защиту города. Украинская правда [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. (rusky) 
  4. В оккупированном Энергодаре разогнали участников антироссийского митинга. В городе слышны выстрелы и взрывы. Meduza [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Ukrajinské síly podnikly nálet na okupovaný Enerhodar. Jaderná elektrárna zasažena nebyla. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 
  6. Russia using Zaporizhzhia nuclear power plant as army base - Ukraine. BBC News. 2022-08-08. Dostupné online [cit. 2022-08-13]. (anglicky) 
  7. «Енергоатом»: російські військові заявили про готовність підірвати заміновану ЗАЕС. Радіо Свобода [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  8. TERAZ.SK. OSN:Guterres žiada koniec ostreľovania Záporožskej jadrovej elektrárne. TERAZ.sk [online]. 2022-08-11 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. Situation at Zaporizhzhia Nuclear Power Plant ‘Very Alarming’, International Atomic Energy Agency Director General Tells Security Council | UN Press. press.un.org [online]. [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. 
  10. Po ostřelování Záporožské jaderné elektrárny odpojili operátoři jeden z reaktorů. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-08-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]