Kaniv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaniv
Канів
Pomník Tarase Ševčenka
Kaniv – znak
znak
Kaniv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška101 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastČerkaská
RajónČerkaský
Kaniv
Kaniv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha17,42 km²
Počet obyvatel23 503 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 349,2 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (přes 90 %), Rusové
Náboženské složeníPravoslavné křesťanství
Správa
StarostaIhor Oleksandrovyč Renkas
Vznik1078
Oficiální webkaniv-rada.gov.ua
Telefonní předvolba+380-4736
PSČ19000–19009
Označení vozidelCA a IА / 24
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaniv (ukrajinsky Канів) či Kaněv (rusky Канев [kaňjef]; polsky Kaniów) je město v Čerkaské oblasti na střední Ukrajině, přístav na pravém břehu Dněpru, mezi Čerkasy (cca 80 km) a Kyjevem (130 km). Po administrativně-teritoriální reformě v červenci 2020 patří do Čerkaského rajónu, do té doby bylo centrem Kanivského rajónu.[2] Žije zde přibližně 24 tisíc[1] obyvatel, v roce 2006 zde žilo 26 108 obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

O Kaněvě je zmínka již v pateriku Kyjevskopečerské lávry (okolo roku 1078). Jeho poloha na Dněpru z něj učinila zastávku na trase z Novgorodu do Byzance.

Heorhijivskyj (Uspenskyj) sobor, založen r. 1144.
Jan Bogumił Plersch: Odjezd Kateřiny II. z Kaněva

Od 16. století byl Kaniv součástí Kyjevského vojvodství I. Rzeczpospolité. Roku 1600 přijalo Magdeburské právo. Během kozáckého povstání roku 1648 dobyl město načas Bohdan Chmelnický, při bouři „hajdamáků“ v roce 1768 pak Maksym Zalizňak. Roku 1775 se městečko stalo majetkem posledního polského krále Stanislava A. Poniatowského, který se zde roku 1787 setkal s ruskou carevnou Kateřinou II. Velikou. Jejímu impériu již o 6 let později – po druhém dělení Polska – patřila většina Ukrajiny.

Koncem 19. století mělo město 8855 obyvatel, z toho dvě třetiny tvořili Ukrajinci, třetinu Židé, několik procent pak Rusové a další.

Během osvobozovacích bojů 2. světové války probíhala v okolí města tzv. Korsuň-ševčenkovská operace. Roku 1972 bylo naplněno jezero mohutné Kaněvské přehrady (o rozloze 675 km²), jejíž hráz stojí poblíž města.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Kaniv je poklidné město s říčním přístavem a potravinářským, především mlékárenským průmyslem. Železnice sem nebyla nikdy zavedena, je však provozována lodní doprava na přehradě Kanivské vodní elektrárny a s okolím existuje časté autobusové spojení. Je zde muzeum Tarase Ševčenka a lidového umění.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Dostupné online.
  2. Про утворення та ліквідацію районів. www.golos.com.ua [online]. 2020-07-18. Dostupné online. (ukrajinsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]