Moskva (raketový křižník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Moskva (vrtulníkový křižník), ruský křižník projektu 1123.
Raketový křižník Moskva v roce 2012
Základní údaje vlajka ruského námořnictva
Typ raketový křižník
Třída Projekt 1164 Atlant
Jméno podle město Moskva
Zahájení stavby 5. listopadu 1976
Spuštěna na vodu 27. července 1979
Uvedena do služby 30. prosince 1982
Osud Potopen 14. dubna 2022 zásahem raketou Neptun[1]
Takticko-technická data
Výtlak 9300 t standardní
11 280 t plný[2]
Délka 186,4 m
Šířka 20,8 m
Ponor 8,4 m
Pohon 4 CODOG plynové turbíny, 2 hřídele
90 000 kW
Výzbroj 16× protilodní P-500 Bazalt
8×8 protiletadlový S-300PMU
2×20 protiletadlový OSA-MA
1×2 130mm víceúčelové dělo AK-130
6× 30mm systém blízké obrany AK-630
2× protiponorkový RBU-6000
10× 533mm torpédomet
Operační nasazení
Nasazení rusko-gruzínská válka
ruská intervence v Sýrii
ruská invaze na Ukrajinu (2022)

Moskva (rusky Москва) byl raketový křižník ruského námořnictva a vedoucí loď třídy projektu 1164 Atlant, který byl 13. dubna 2022 během ruské invaze na Ukrajinu poškozen a den poté se potopil.[3][pozn. 1] Do služby byl přijat roku 1982 jako raketový křižník sovětského námořnictva Slava (rusky Слава).[4] Po rozpadu Sovětského svazu přešel do nástupnického ruského námořnictva a roku 1996 byl přejmenován na Moskva. Byl vlajkovou lodí Černomořského loďstva a patřil k nejsilněji vyzbrojeným lodím ruského námořnictva.[5]

Jde o největší válečnou ztrátu lodi ruského námořnictva od útoku Luftwaffe na bitevní loď Marat během druhé světové války[6] a první ztrátou vlajkové lodi od potopení bitevní lodi Kňaz Suvorov v bitvě u Cušimy během rusko-japonské války.[7][8] Poslední potopenou válečnou lodí podobné velikosti byl argentinský křižník ARA General Belgrano (ex USS Phoenix (CL-46)) potopený během války o Falklandy v roce 1982.[9][10]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Sovětský křižník Slava v roce 1983

Křižník byl prototypovou jednotkou své třídy. Postavila jej Loděnice 61 komunardů v ukrajinském (tehdy sovětském) Mykolajivu. Jeho kýl byl založen 5. listopadu 1976. Na vodu byl spuštěn 27. července 1979 a do služby byl přijat 30. prosince 1982 pod jménem Slava.[2]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Ruský křižník Moskva (ex Slava) v roce 2009

Sovětské námořnictvo[editovat | editovat zdroj]

Křižník Slava měl být využit při Maltském summitu, při setkání amerického prezidenta George Bushe a generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova ve dnech 2. až 3. prosince 1989. Americká delegace přitom měla svou odpočinkovou zónu na palubě raketového křižníku USS Belknap (CG-26). Kvůli rozbouřenému moři se setkání nakonec konalo na palubě sovětské výletní lodi Maxim Gorkij.[11][12] V prosinci 1990 se loď navrátila do Mykolajivu na generální opravu.[4]

Ruské námořnictvo[editovat | editovat zdroj]

15. května 1996 byl křižník přejmenován na Moskva.[2] Do služby se vrátil až v srpnu 1999.[4] Ve funkci vlajkové lodi Černomořské floty nahradil raketový křižník projektu 58 Admiral Golovko. V dubnu 2003 se účastnil cvičení s Indickým námořnictvemIndickém oceánu. Bylo to největší cvičení[čí?] za posledních 10 let[kdy?]. Od té doby jsou ruské lodě pravidelnými účastníky indických cvičení.[13]

Za rusko-gruzínské války křižník Moskva operoval v oblasti a zúčastnil se střetu s gruzínskými hlídkovými loděmi.[11] Po ruském uznání nezávislosti Abcházie v roce 2008 byla loď umístěna u hlavního města Abcházie Suchumi. Na konci srpna 2013 byl křižník nasazen do Středozemního moře v reakci na nahromadění amerických válečných lodí podél pobřeží Sýrie.[14]

Mezi 17. a 21. květnem 2015 se podílela na společném rusko-čínském námořním cvičení ve Středozemním moři Joint Sea 2015,[15] a poté v červnu téhož roku operovala spolu s eskortní lodí Pytlivij a remorkérem ŠachťorAtlantiku.[16]

Po sestřelení ruského bombardéru Suchoj Su-24 24. listopadu 2015 tureckým letectvem byla Moskva, vybavená protiletadlovým raketovým systémem S-300,[17] nasazena nedaleko syrsko-turecké hranice,[18] aby poskytla krytí protileteckou obranou ruským letadlům v oblasti.[11] V lednu 2016 se vrátila do Sevastopolu, v její úloze u syrských břehů ji vystřídal sesterský křižník Varjag.[19]

Útok na Hadí ostrov[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Útok na Hadí ostrov.
Na motivy událostí u Hadího ostrova byla vydána ukrajinská poštovní známka, dva dny před potopením lodi[20][21]

Dne 24. února 2022 se při zahájení ruské invaze na Ukrajinu podílela spolu s hlídkovou lodí Projektu 22160 Vasilij Bykov na ostřelování ukrajinského Hadího ostrova.[22] Posádka Moskvy tehdy vyzvala ukrajinské obránce Hadího ostrova, aby se vzdali, což tito odmítli slovy překládanými jako Ruská válečná lodi, jdi do prdele![3][23]

Potopení[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. dubna vypukl na lodi požár následovaný explozí uložené munice. Loď se 14. dubna potopila.

Podle ukrajinských zdrojů byl křižník zasažen dvojicí protilodních střel Neptun, vypálených z pobřeží.[1][24][25] Loď se v té době nacházela asi 60 až 65 námořních mil (111 až 120 km) od Oděsy.[26] Útok střel byl koordinován s útokem dronu Bayraktar TB2, který měl zaměstnat protileteckou obranu křižníku a umožnit střelám proniknout k cíli.[27]

Ruské zdroje připustily, že na lodi vypukl požár a následně explodovala munice. Příčinu požáru však neuvedly. Loď byla vážně poškozena a posádka údajně zcela evakuována.[28] Později ministerstvo obrany oznámilo, že se loď potopila při vlečení do cílového přístavu. Podle ministerstva ztratila na rozbouřeném moři stabilitu.[29]

V pondělí 18. dubna se na sociálních sítích objevily fotografie a krátké video, údajně zachycující Moskvu krátce před potopením. Loď třídy Slava na snímcích je viditelně těžce poškozená a naklání se na levobok. Z trupu stoupá hustý černý kouř. Loď je zřejmě opuštěná, neboť není vidět posádka a chybí záchranné čluny. Oslovení analytici potvrdili CNN, že loď na snímcích skutečně vypadá jako Moskva. Na záběrech je rovněž vidět velký ruský remorkér, který se pokouší loď hasit. Kreml potvrdil, že jeho lidé záběry viděli, ale k jejich autentičnosti se odmítl vyjádřit.[30][31]

Pokud jsou výše zmíněné záběry autentické, střely zřejmě zasáhly střed trupu v blízkosti základny můstku.[30][31] Experti rovněž upozornili, že střelecký radar 3R41 Volna, umístěný na zadní nástavbě a určený k navádění protiletadlových střel systému S-300F, je na snímcích v tzv. transportní poloze (aretovaný dozadu), což by nasvědčovalo tomu, že nesledoval cíl.[30][31]

Osud posádky zůstává nejasný. Jisté je, že potopení se neobešlo bez obětí na životech, neboť i ruská strana již přiznala jednoho mrtvého námořníka. Obětí však pravděpodobně bylo více. Na palubě Moskvy bylo kolem 500 námořníků.

Původní údaje ukrajinské strany naznačovaly, že zemřela skoro celá posádka křižníku včetně kapitána Antona Kuprina. Podle těchto tvrzení křižník kolem 2.00 ráno 14. dubna vyslal volání o pomoc, na které reagovala turecká loď plující poblíž. Na její palubě se zachránilo 54 námořníků z celkového počtu 485, než se křižník kolem 3.00 potopil.[32][33][34][35][36]

Ruská strana v prvních reakcích uváděla pouze, že posádka byla evakuována a oběti nezmiňovala. V sobotu 16. dubna zveřejnilo ruské ministerstvo obrany video, na kterém se vrchní velitel ruského námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov setkává s námořníky zachráněnými z Moskvy. Záběry ukazují Jemenova stojícího venku před asi stovkou námořníků. Video mělo být natočeno v Sevastopolu. Úsek filmu, kde je zmiňován počet členů posádky a mrtvých, je však bez zvuku. Pravost videa nebylo možno ověřit z nezávislých zdrojů.[37] V úterý 19. dubna se v médiích objevilo jméno první potvrzené ruské oběti, kterou byl 19letý odvedenec Andrej Cyvov. Jeho smrt oznámilo ruské ministerstvo obrany jeho matce.[38] Další členové posádky jsou vedeni jako nezvěstní. Podle nezávislých ruských médií mohlo být obětí kolem 40. Ve vojenské nemocnici na Krymu se údajně mělo nacházet kolem 200 zraněných námořníků z Moskvy.[38]

Prokremelský web Readovka v pátek 22. dubna s odvoláním na zprávu ruského ministerstva zahraničí zveřejnil informace, mezi kterými byla uvedena i bilance obětí potopení Moskvy. Podle těchto údajů zahynulo 116 námořníků a dalších více než 100 bylo stále pohřešováno. Poté, co si zprávy povšimly a převzaly jí zahraniční agentury, web zprávu smazal s odůvodněním, že údajně šlo o útok proukrajinských hackerů.[39][40]

Následky potopení[editovat | editovat zdroj]

Moskva je největší válečná loď potopená v akci od potopení argentinského křižníku ARA General Belgrano po zásahu torpédy z britské ponorky během války o Falklandy roku 1982.[41] Zároveň jde o první potopenou ruskou vlajkovou loď od ztráty bitevní lodi Kňaz Suvorov v bitvě u Cušimy v roce 1905.[42]

V roce 2020 ruská tisková agentura TASS uvedla, že v kapli na křížníku se měla nacházet „velmi vzácná a významná“ křesťanská relikvie, část Svatého Kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.[43] Toto tvrzení se po potopení lodi stalo předmětem spekulací: reakce z roku 2020 obecně považovaly za nepravděpodobné, že by tak vzácný objekt byl svěřen posádce lodi do opatrování; pokud ale tvrzení bylo pravdivé, potopila se relikvie s lodí?[44]

Ztráta křižníku je považována za významný políček ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, i když význam je „více psychologický než materiální“.[45]

Moskva byla jedinou lodí ruské černomořské floty vybavenou obrannými raketami dlouhého doletu (systém S-300F). Sama neodpalovala rakety na cíle na Ukrajině, ale zajišťovala protileteckou podporu plavidlům, které takové rakety odpalovaly. Její potopení tak přinutilo ostatní ruské lodi vzdálit se více od pobřeží. Tyto navíc ztratily efektivní obranu na větší vzdálenost proti leteckým útokům, zůstává ale otevřenou otázkou, zda ukrajinské ozbrojené síly mají ještě k dispozici prostředky, aby této výhody využily.[45]

Ztráta lodi, údajně kvůli požáru a explozím na palubě, které vedly k potopení na „bouřlivém moři“, byla 15. dubna krátce zmíněna v hlavních ruských médiích a státní televizi.[45]

I když Rusko oficiálně nepřiznalo, že loď se potopila následkem ukrajinského raketového útoku, 16. dubna v ranních hodinách zaútočilo na objekt v Kyjevě, popisovaný jako továrna na výrobu a opravu protilodních střel, pravděpodobně ve snaze o odplatu.[46]

Vzhledem k tomu, že Turecko po vypuknutí invaze uzavřelo na základě Konvence z Montreux pro válečně lodě úžiny Bospor a Dardanely, které jsou jedinou vodní cestou ze Středozemního do Černého moře, nemá Rusko legální možnost, jak potopený křižník v oblasti nahradit jinou lodí či loděmi z jiné své floty.[47]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Podle ruské verze byl příčinou jeho zkázy požár na palubě, podle ukrajinské verze zásah ukrajinskou protilodní střelou Neptun.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ukrajinské střely zasáhly loď, kterou strážci ostrova poslali „na chuj“. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-04-13]. Dostupné online. 
  2. a b c Guided Missile Cruisers – Project 1164 Atlant [online]. russianships.info [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Křižník Moskva zneškodněn. Zasáhly ho naše Neptuny, hlásí Ukrajina. iDNES.cz [online]. 2022-4-14. Dostupné online. 
  4. a b c Ракетный крейсер "Москва" продолжает поход [online]. Peacekeeper.ru, 2010-04-20. Dostupné online. 
  5. Raketový křižník Moskva - po zuby ozbrojený zabiják [online]. fanda.nova.cz, 2013-08-31. Dostupné online. 
  6. Zasažený křižník Moskva se potápí, oznámila Ukrajina. Rusové se loď pokusí odtáhnout do přístavu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  7. GALE, Alastair. Russia’s Sunken Warship Moskva Recalls Great World War II Naval Battles. Wall Street Journal [online]. 2022-04-15 [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  8. Deň 48-50: Rozhodujúci bod vojny aj denacifikované trenírky - Vlado Monček - (blog.sme.sk). blog.sme.sk [online]. Dostupné online. (slovenština) 
  9. Ztráta ‚pýchy ruského námořnictva‘ je ranou pro Putina, obrat ve válce ale nepřinese, shodují se experti. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  10. LENDON, Brad. Analysis: What really happened to the pride of Russia's fleet?. CNN [online]. [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. 
  11. a b c NOGUERA, Jaime. Russia’s ‘aircraft carrier killer’: 10 facts about the ‘Moskva’ cruiser [online]. Russia beyond the headlines, 2015-12-03 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. THE MALTA SUMMIT: Reporter's Notebook; Superpowers Cooperating, But Not Seas [online]. The New York Times, 1989-12-03. Dostupné online. 
  13. Russia To Expand Naval Capabilities [online]. Forbes.com, 2008-04-17. Dostupné online. 
  14. Russia sends warships to Mediterranean as Syria tension rises [online]. Reuters, 2016-08-29. Dostupné online. 
  15. Ruský raketový křižník Moskva proplul v pátek Bosporem [online]. Security Magazín, 2015-05-16 [cit. 2016-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-25. 
  16. BORA, Kukil. Russian Naval Vessels Led By Moskva Missile Cruiser Prepare For ‘Assigned Mission’ In Atlantic [online]. International Business Times, 2015-06-24 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Turkey Takes Action Against Russia’s Syrian Air War [online]. AIN Publications, 2015-11-25. Dostupné online. 
  18. Downing of jet will have ‘serious consequences’ for ties with Turkey [online]. news.com.au, 2015-11-27. Dostupné online. 
  19. Missile Cruiser Moskva Returned Home From the Mediterranean Sea [online]. mil.today, 2016-01-11 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Ukrainian soldiers who told Russian warship 'go f*** yourself' honoured on postal stamps. itv.com. 2022-04-14. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2022. (anglicky) 
  21. MICHAEL, Chris. Ukraine reveals 'Russian warship, go fuck yourself!' postage stamp. The Guardian. 2022-03-12. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 March 2022. (anglicky) 
  22. Zmiinyi Island attacked by Russian vessels [online]. 112.Ukraine, 2022-02-24 [cit. 2022-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-25. (anglicky) 
  23. jhr. Válečná lodi, jdi do prdele! Ukrajinci položili život za strategický ostrov. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-2-25. Dostupné online. 
  24. Sneaky way Ukraine distracted Russian warship Moskva [online]. 15 April 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Jamie Siedel. Russian warship Moskva explodes on Ukraine coast after missiles fired [online]. News Corp Australia, 14 April 2022 [cit. 2022-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2022. (anglicky) 
  26. Manash Pratim Boruah; PRATHAMESH KARLE; SHAURAV GAIROLA. Fire puts Russian Navy's Black Sea Fleet flagship out of action. www.janes.com. Janes Information Services, 14 April 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2022. (anglicky) 
  27. CLARKE, Michael. Ukraine war: Loss of Russian Moskva missile cruiser means port of Odesa is now a bit safer. Sky News [online]. 2022-04-15 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. На ракетном крейсере "Москва" в результате пожара сдетонировал боезапас. RIA Novosti [online]. 14. dubna 2022 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (rusky) 
  29. Минобороны РФ: крейсер «Москва» затонул при буксировке во время шторма. Meduza [online]. 2022-04-14 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. (rusky) 
  30. a b c HALLAM, Jonny; LENDON, Brad; PAVLOVA, Uliana; KOTTASOVÁ, Ivana. New photos show Russian warship Moskva before it sank. CNN [online]. 2022-04-19 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. 
  31. a b c STARKBAUER, Eduard. První video z potopení křižníku Moskva: podle analytiků potvrzuje verzi o zásahu ukrajinskými raketami Neptun. refresher.cz [online]. 2022-04-18 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. 
  32. ZORLU, Faruk. Turkish ship rescued 54 sailors on damaged Russian naval cruiser Moskva. Anadolu Agency (Turkey). 15 April 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2022. (anglicky) 
  33. ZORLU, Faruk. Turkish ship rescued 54 sailors on damaged Russian naval cruiser Moskva. Anadolu Agency. Ankara: 15 April 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2022. (anglicky) 
  34. Anušauskas: ukrainiečių apšaudytas rusų kreiseris „Moskva“ nuskendo (Anušauskas: Russian cruiser Moskva shot down by Ukrainians). TV3 (Lithuania). 14 April 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2022. (litevsky) 
  35. Turkish ship rescues over 50 Russian sailors from naval cruiser Moskva. Turkish ship rescues over 50 Russian sailors from naval cruiser Moskva. 15 April 2022. Dostupné online [cit. 15 April 2022]. (anglicky) 
  36. ČTK. Unikli, nebo zahynuli? Nejasnosti kolem osudu námořníků z křižníku Moskva - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2022-04-15 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  37. ČTK. Šéf ruského námořnictva se setkal s posádkou křižníku Moskva, píše TASS. www.ceskenoviny.cz [online]. 2022-04-16 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. 
  38. a b ŠVAMBERK, Alex. Odvedenec, 19 let. Rusové zveřejnili první jméno oběti z potopeného křižníku Moskva. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2022-04-19 [cit. 2022-04-20]. Dostupné online. 
  39. VESELÝ, Marek. Přiznal Kreml obrovské vojenské ztráty? Uniklé číslo se blíží ukrajinským údajům. cnn.iprima.cz [online]. 2022-04-22 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  40. LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Zprávy z bojiště: Rusové dobyli v nové ofenzívě první město a označili své cíle - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2022-04-22 [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  41. CNN, Brad Lendon. Russian warship sinks in the Black Sea after Ukraine claims it was hit by a missile [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 April 2022. (anglicky) 
  42. GALE, Alastair. Russia's Sunken Warship Moskva Recalls Great World War II Naval Battles. Wall Street Journal. 15 April 2022. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2022. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  43. Christian relic, a True Cross piece, to be kept at Russia's Black Sea fleet flagship. tass.com. TASS - Russian News Agency, 26 February 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ROTH, Andrew. Loss of Moskva strikes serious blow to Russian military's prestige. The Guardian. 15 April 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  45. a b c HILL, Jenny. Russian warship: Moskva sinks in Black Sea. BBC News. 15 April 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  46. Russia says it hits Kyiv missile factory after flagship sinks in Black Sea [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. SEIDEL, James. Russian warship Moskva explodes on Ukraine coast after missiles fired [online]. 6 April 2022. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • ZAJAC, Ivan. Křižníky Projektu 1164: Moskva a její sestry (1. část). ATM. 5. 2022, roč. 54, čís. 6/2022, s. 64 až 67. ISSN 1802-4823. 
  • ZAJAC, Ivan. Křižníky Projektu 1164: Moskva a její sestry (2. část). ATM. 6. 2022, roč. 54, čís. 7/2022, s. 62 až 67. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Moskva na Wikimedia Commons
  • Guided Missile Cruisers – Project 1164 Atlant [online]. russianships.info [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • LAGRONE, Sam. Warship Moskva was Blind to Ukrainian Missile Attack, Analysis Shows [online]. news.usni.org, 2022-05-05, rev. 2022-05-05 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky)