Indické námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Indické námořnictvo
Znak indického námořnictva
Znak indického námořnictva
Země Indie Indie
Vznik 1947
Velikost 1 letadlová loď
8 torpédoborců
13 fregat
24 korvet
14 ponorek
20 výsadkových lodí
8 minolovek
Nadřazené jednotky Indické ozbrojené síly
Účast
Války Anexe kologie Goa (1961)
Indicko-pákistánská válka (1965)
Indicko-pákistánská válka (1971)
Kárgilská válka (1999)
Zemětřesení v Indickém oceánu (2004)
Pirátství v Somálsku

Indické námořnictvo je součástí indických ozbrojených sil. Je pátým největším námořnictvem světa.[1] Tvoří ho 67 000 aktivních námořníků, 5000 příslušníků námořního letectva, 2000 mariňáků a 1000 vojáků jednotek Sagar Prahari Bal. V současnosti provozuje více než 155 lodí, včetně letadlové lodě INS Vikramaditya a 250 letadel. Mezi jeho hlavní úkoly patří obrana indických vod, spolupráce na mezinárodních misích a pomoc při humanitárních katastrofách. V posledních letech námořnictvo prochází rozsáhlou modernizací a expanzí. Řada indických válečných lodí byla postavena v domácích loděnicích a rovněž do vývoje investuje Indie značné prostředky. Hlavní indické základny jsou Bombaj a Visakhapatnam.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vlajka námořnictva
2001–2004
1950–2001

Indie má velice dlouhou námořní tradici, navíc zde od 16. století působila loďstva koloniálních zemí. Asi největší vliv přitom měli Britové, kteří subkontinent postupně ovládli a svou moc zde udrželi do poloviny 20. století. Pod jejich vlivem se zde postupně vytvořilo námořnictvo, které se zapojilo i do první a druhé světové války. Od roku 1934 až do zániku britské nadvlády neslo pojmenování Indické královské námořnictvo (Royal Indian Navy). Na počátku druhé světové války přitom mělo pouze osm lodí (z toho pět malých šalup) a méně než 2000 osob. Na konci války jeho síla narostla na 117 lodí a 30 000 osob.[2]

V roce 1947 Indie získala samostatnost a její námořnictvo přestalo být podřízeno britské koruně. Po vyhlášení Indické republiky v roce 1950 se z Indického královského námořnictva stalo Indické námořnictvo. Už v té době přitom Indie měla ambici stát se regionální námořní mocností. V roce 1950 přitom mělo lehký křižník Delhi, tři torpédoborce, čtyři fregaty, jedno výzkumné plavidlo, 10 minolovek, výsadkovou tankovou loď a šest tankových výsadkových člunů. Až do poloviny šedesátých let si Indie pořizovala většinu lodí s pomocí Velké Británie. Poté však navázala kontakty se Sovětským svazem, který se stal jejím hlavním dodavatelem.[2] Intenzivní spolupráce s Ruskem přitom probíhá dodnes.

V polovině 90. let mělo indické námořnictvo přes 100 válečných lodí, včetně 2 starších letadlových lodí, 23 torpédoborců a fregat a 15 ponorek. Řada lodí však nebyla, pro nedostatek financí, bojeschopná.[3]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Letadlové lodě[editovat | editovat zdroj]

INS Mysore (D60)

Indické námořnictvo má nyní (duben 2017) pouze jedinou letadlovou loď INS Vikramaditya (ex Baku). Tu by v roce 2018 měla doplnit první v domácích loděnicích postavená letadlová loď INS Vikrant.

Torpédoborce[editovat | editovat zdroj]

INS Viraat byla vyřazena 6. března 2017

Indické námořnictvo v současnosti provozuje osm raketových torpédoborců. Jedná se o tři jednotky domácí třídy Delhi a pět jednotek třídy Rajput, která je derivátem sovětské třídy Kashin. Do třídy budou do roku 2016 zařazovány tři nové torpédoborce třídy Kolkata a ve stavbě jsou čtyři jednotky třídy Visakhapatnam.

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

Současné indické námořnictvo provozuje tři fregaty třídy Talwar, tři třídy Brahmaputra a tří třídy Godavari. Stavba tří dalších fregat třídy Talwar přitom probíhá v Rusku. Stavěny jsou též zcela nové stealth fregaty třídy Shivalik.

Korvety[editovat | editovat zdroj]

INS Sindhurakshak třídy Kilo

Indické námořnictvo provozuje korvety tříd Kora (4 ks.), Khukri (4 ks.), Veer (12 ks.) a Abhay (4 ks.). Jsou to převážně deriváty sovětských korvet a raketových člunů. Probíhá stavba nových lodí třídy Kamorta.

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

Indie provozuje čtyři dieselelektrické ponorky třídy Shishumar německého typu 209 a 10 ponorek třídy Sindhughosh, varianty sovětských dieselelektrických ponorek třídy Kilo. Indie přitom objednala šest supermoderních ponorek francouzské třídy Scorpène, první je aktivní od roku 2017. Probíhá též stavba domácích raketonosných ponorek s jaderným pohonem třídy Arihant. Prototyp do služby vstoupil v roce 2016.

Výsadkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Indie vlastní jednu loď kategorie amphibious transport dock americké třídy Austin, přejmenovanou na INS Jalashwa (ex USS Trenton). Vlastní přitom též řadu další výsadkových lodí.

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Námořnictvo provozuje sedm hlídkových plavidel třídy Sukanya, čtyři třídy Trinkat a čtyři třídy Bangaram. V posledních letech je posilují moderní hlídkové lodě tříd Car Nicobar a Saryu.

Pomocné lodě[editovat | editovat zdroj]

Tanker INS Jyoti (A58), patřící k ruské třídě Komandarm Fedko, od roku 2000 posílily další tři tankery postavené přímo v Indii. Jedná se o tanker INS Aditya (A59) a dvě jednotky třídy Deepak.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Indian Navy [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-09 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Indian Navy – History [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-23 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Indian Navy – Development [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-04-09 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SINGH, Satyindra. Under two ensings. The Indian Navy 1945–1950. New Delhi, Bombay, Calcutta: Oxford & IBH Publishing Co., 1986. 176 s. ISBN 978-8120400948. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]