Námořnictvo Turkmenistánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Námořnictvo Turkmenistánu
Vlajka námořnictva Turkmenistánu

Vlajka námořnictva Turkmenistánu
Země Turkmenistán Turkmenistán
Vznik 1992 (součást pobřežní stráže)
2011 (vojenské námořnictvo)
Typ vojenské námořnictvo
Velikost 2 korvety
8 raketových člunů
1 oceánská hlídková loď
~ 6 hlídkových člunů

Námořnictvo Turkmenistánu je jednou ze složek ozbrojených sil Turkmenistánu. Jedná se o malé námořnictvo zaměřené na hlídkování a ochranu přírodních zdrojů (ryby, ropa, zemní plyn atd.). Je nejmenším námořnictvem států na pobřeží Kaspického moře.[1] Hlavní základnou námořnictva je Türkmenbaşy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Námořnictvo Turkmenistánu bylo založeno v roce 1992. Zpočátku nevlastnilo žádná plavidla. Později patrně provozovalo několik menších hlídkových člunů, pocházejících z SSSR a bylo součástí pohraniční stráže. Vzhledem k uzavřenosti země však nebylo o přesném složení námořnictva mnoho známo.[2]

V průběhu let se rozvoj námořnictva dostal mezi hlavní vojenské priority Turkmenistánu, čemuž však dlouho bránil nedostatek financí. Potřeba posílení námořních sil vyplývala mimo jiné z nejasného statutu Kaspického moře, vedoucího ke sporům o lov ryb a těžbu nerostů okolními státy. Takové spory Turkmenistán vede například s Ázerbájdžánem.[3]

Dne 30. května 2000 námořnictvo získalo bývalý americký kutr USCGC Point Jackson patřící ke třídě Point, který byl přejmenován na Merjin.[3] V roce 2001 byly na Ukrajině zakoupeny hlídkové čluny projektu 1400 Gryf (v kódu NATO třída Zhuk) a Kalkan-M.[3] V roce 2006 námořnictvo tvořilo cca 700 osob a pět hlídkových člunů operujících z malé základny Türkmenbaşy. Fakticky se jednalo spíše o pobřežní stráž. V roce 2009 námořnictvo posílily dva hlídkové čluny Projektu 12200 (třída Sobol) dodané z Ruska.[3]

V roce 2010 tvořilo námořnictvo Turkmenistánu celkem 16 hlídkových lodí a 2000 osob. Ve stejném roce prezident Gurbanguly Berdimuhamedow oznámil záměr na přeměnu námořnictva Turkemnistánu jako součásti pohraniční stráže na samostatné vojenské námořnictvo schopné plnit omezené bojové operace.[3] Plán zahrnoval zakoupení řady nových válečných lodí, založení námořního vojenského institutu, námořní akademie a rozvoj námořní základny Türkmenbaşy, zahrnující rovněž výstavbu loděnice Ufre Turkmenbashi. To vše do roku 2015.[4][1] Samostatné námořnictvo Turkmenistánu tak bylo vytvořeno 10. října 2011 prezidentským dekretem.[3]

V říjnu 2011 země obdržela dva raketové čluny Projektu 1241.8 (v kódu NATO třída Tarantul), v roce 2013 pak dva velké hlídkové čluny třídy Arkadag, postavené v Turecku na základě tamní třídy Tuzla.[4] V roce 2012 pak byla objednána stavba osmi raketových člunů odvozených opět z třídy Tuzla.[5]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Raketové čluny[editovat | editovat zdroj]

Oceánské hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Turkmenistan to Invest in New Navy [online]. Naval-technology.com, rev. 2010-02-18, [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 428. (česky)  
  3. a b c d e f g h Turkmenistan - Naval Forces [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e First Turkmen Coast Guard Ship Gets Name of Arkadag [online]. Navaltoday.com, [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Evropské střely pro raketové čluny Turkmenistánu. ATM. 2015, roč. 47, čís. 4, s. 69. ISSN 1802-4823.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]