Námořnictvo Turkmenistánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Námořnictvo Turkmenistánu
Vlajka námořnictva Turkmenistánu
Vlajka námořnictva Turkmenistánu
Země Turkmenistán Turkmenistán
Vznik 1992 (součást pobřežní stráže)
2011 (vojenské námořnictvo)
Typ vojenské námořnictvo
Velikost 2 korvety
8 raketových člunů
1 oceánská hlídková loď
~ 6 hlídkových člunů

Námořnictvo Turkmenistánu je jednou ze složek ozbrojených sil Turkmenistánu. Jedná se o malé námořnictvo zaměřené na hlídkování a ochranu přírodních zdrojů (ryby, ropa, zemní plyn atd.). Je nejmenším námořnictvem států na pobřeží Kaspického moře.[1] Hlavní základnou námořnictva je Türkmenbaşy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Námořnictvo Turkmenistánu bylo založeno v roce 1992. Zpočátku nevlastnilo žádná plavidla. Později patrně provozovalo několik menších hlídkových člunů, pocházejících z SSSR a bylo součástí pohraniční stráže. Vzhledem k uzavřenosti země však nebylo o přesném složení námořnictva mnoho známo.[2]

V průběhu let se rozvoj námořnictva dostal mezi hlavní vojenské priority Turkmenistánu, čemuž však dlouho bránil nedostatek financí. Potřeba posílení námořních sil vyplývala mimo jiné z nejasného statusu Kaspického moře, vedoucího ke sporům o lov ryb a těžbu nerostů okolními státy. Takové spory Turkmenistán vede například s Ázerbájdžánem.[3]

Dne 30. května 2000 námořnictvo získalo bývalý americký kutr USCGC Point Jackson patřící ke třídě Point, který byl přejmenován na Merjin.[3] V roce 2001 byly na Ukrajině zakoupeny hlídkové čluny projektu 1400 Gryf (v kódu NATO třída Zhuk) a Kalkan-M.[3] V roce 2006 námořnictvo tvořilo cca 700 osob a pět hlídkových člunů operujících z malé základny Türkmenbaşy. Fakticky se jednalo spíše o pobřežní stráž. V roce 2009 námořnictvo posílily dva hlídkové čluny Projektu 12200 (třída Sobol) dodané z Ruska.[3]

V roce 2010 tvořilo námořnictvo Turkmenistánu celkem 16 hlídkových lodí a 2000 osob. Ve stejném roce prezident Gurbanguly Berdimuhamedow oznámil záměr na přeměnu námořnictva Turkmenistánu jako součásti pohraniční stráže na samostatné vojenské námořnictvo schopné plnit omezené bojové operace.[3] Plán zahrnoval zakoupení řady nových válečných lodí, založení námořního vojenského institutu, námořní akademie a rozvoj námořní základny Türkmenbaşy, zahrnující rovněž výstavbu loděnice Ufre Turkmenbashi. To vše do roku 2015.[4][1] Samostatné námořnictvo Turkmenistánu tak bylo vytvořeno 10. října 2011 prezidentským dekretem.[3]

V říjnu 2011 země obdržela dva raketové čluny Projektu 1241.8 (v kódu NATO třída Tarantul), v roce 2013 pak dva velké hlídkové čluny třídy Arkadag, postavené v Turecku na základě tamní třídy Tuzla.[4] V roce 2012 pak byla objednána stavba osmi raketových člunů odvozených opět z třídy Tuzla.[5]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Raketové čluny[editovat | editovat zdroj]

Oceánské hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Turkmenistan to Invest in New Navy [online]. Naval-technology.com, rev. 2010-02-18 [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 428. (česky) 
  3. a b c d e f g h Turkmenistan - Naval Forces [online]. Globalsecurity.org [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e First Turkmen Coast Guard Ship Gets Name of Arkadag [online]. Navaltoday.com [cit. 2015-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Evropské střely pro raketové čluny Turkmenistánu. ATM. 2015, roč. 47, čís. 4, s. 69. ISSN 1802-4823. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.