Třída Shivalik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Třída Shivalik / Projekt 17
INS Satapura
Obecné informace
Uživatelé Indické námořnictvo
Typ fregata
Lodě 3
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní (2014)
Předchůdce třída Talwar
Následovník Projekt 17A
Technické údaje
Výtlak 4600 t (standardní)
5600 t (plný)
Délka 142,5 m
Šířka 16,9 m
Ponor 4,5 m
Pohon CODOG
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 32 uzlů
Dosah
Posádka 257
Výzbroj 1× 76mm kanón Otobreda
2× 30mm kanón AK-630
32× Barak 1
9M317 (24 ks.)
BrahMos/3M-54 Klub VLS
Pancíř
Letadla 2× vrtulník
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Třída Shivalik (jinak též Projekt 17) je třída víceúčelových fregat indického námořnictva. Jsou to první stealth fregaty indického námořnictva. Třída zahrnuje celkem tři jednotky, po jejichž dokončení na ně má navázat nový Projekt 17A.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Rozestavěná fregata INS Sahyadri

Celou tříčlennou třídu loděnice Mazagon Dock Limited. Všechny tři jednotky byly objednány v roce 1997 a realizace projektu začala v roce 2000. Stavba první jednotky Shivalik začala v červenci 2001, v dubnu 2003 byla spuštěna a do služby vstoupila 29. dubna 2010. Fregata Satpura byla do služby zařazena v roce 2011 a Sahyadri roku 2012. Každá fregata stojí přibližně 650 milionů dolarů.

Jednotky třídy Shivalik:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
INS Shivalik (F 47) červenec 2001 duben 2003 29. dubna 2010[2] aktivní
INS Satpura (F 48) říjen 2002 červen 2004 20. srpna 2011[3] aktivní
INS Sahyadri (F 49) září 2003 květen 2005 21. července 2012 aktivní

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

INS Satpura
INS Satpura

Konstrukce lodí je vylepšením třídy Talwar. Je modulární a tvoří ji 172 celků. Jsou v ní uplatněny prvky technologií stealth. Oproti předchozím třídám jsou tyto fregaty účinnější při útocích na pozemní cíle.

Hlavňovou výzbroj představuje 76mm kanón Otobreda v dělové věži na přídi. Za ní se nachází jednoduché vypouštěcí zařízení ruských protiletadlových řízených střel 9M317 (v kódu NATO SA-N-12) s dosahem 45 km, kterých je neseno celkem 24 kusů. Ty dále doplňuje 32 izraelských řízených střel Barak 1, které slouží zejména k obraně vůči protilodním střelám. Na přídi se dále nachází osminásobné vertikální vypouštěcí silo, ve kterém jsou buď střely 3M-54 Klub, použitelné proti lodím i ponorkám, či nadzvukové protilodní/protizemní střely BrahMos. Na zádi je rovněž přistávací plošina a hangár pro dva vrtulníky typu HAL Dhruv, Sea King či Kamov Ka-31.

Pohonný systém je koncepce CODOG. Pro plavbu ekonomickou rychlostí slouží dva diesely Pielstick 16 PA6 STC a při bojovém nasazení se k nim přidají ještě dvě plynové turbíny General Electric LM2500. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahuje 32 uzlů, s diesely 22 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Shivalik Class Frigates, India [online]. Naval-technology.com, [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.  
  2. Why Shivalik-class frigates matter to India [online]. News.rediff.com, rev. 2010-04-21, [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.  
  3. Indian Navy commissions INS Satpura, its 2nd stealth warship [online]. Indiastrategic.in, rev. 2011-08, [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]