Malajsijské královské námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malajsijské královské námořnictvo
Vlajka Malajsijského královského námořnictva
Vlajka Malajsijského královského námořnictva
Země Malajsie Malajsie
Velikost 4 fregaty
4 korvety
8 raketových člunů
6 oceánských hlídkových lodí
2 ponorky
Nadřazené jednotky Ozbrojené síly Malajsie
Vlajka 1963-1968
Vlajka 1957-1963

Malajsijské královské námořnictvo (malajsky Tentera Laut DiRaja Malaysia) je námořní složkou ozbrojených sil Malajsie. Úkolem námořnictva je pobřežní obrana, ochrana obchodních tras a výhradní ekonomické zóny. Hlavní síly námořnictva představují 4 fregaty, 4 korvety, 8 raketových člunů, 6 oceánských hlídkových lodí a 2 ponorky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Fregata Lekiu
Ponorka Tunku Abdul Rahman

Malajsie se nachází ve strategické oblasti Malackého průlivu a Jihočínského moře, důležitých pro námořní obchod, který je ale ohrožován pirátstvím. Cenným zdrojem jejího bohatství je rovněž rybolov a ropa. Nejasnosti v hranicích a právech na využití přírodních zdrojů přitom vyvolávaly a vyvolávají spory s okolními státy. Pro zemi je proto důležité silné námořnictvo.

Předchůdcem malajsijského námořnictva byla Straits States Royal Naval Volunteer Reserve založená v roce 1933, tedy ještě v době, kdy byla Malajsie britskou kolonií. Příslušníci organizace bojovali v druhé světové válce. Po válce došlo k bojům za nezávislost země a její zahraniční orientaci. V roce 1950 země získala své první válečné lodě – konkrétně z Británie minonosku Laburnum, vlastně ukořistěnou japonskou loď Wataka a několik hlídkových člunů.[1] Roku 1957 země dosáhla nezávislosti a o šest let později vznikla připojením ostrovních států Sarawak a Sabah na Borneu Malajská federace. Tím potřeba vybudování akceschopného námořnictva ještě zesílila.

Největšími loděmi malajsijského námořnictva jsou dodnes fregaty. Jako svou první přitom roku 1964 získalo britskou HMS Loch Insh (K433) třídy Loch, přejmenovanou na Hang Tvah (vyřazena 1977). V roce 1971 pak země zakoupila fregatu Rahmat (vyřazena 2004), kterou v roce 1977 doplnila fregata Hang Tvah (nyní cvičná loď). V 90. letech německá loděnice HDW postavila dvojici fregat třídy Kasturi typu FS 1500,[2] které námořnictvo provozuje dodnes společně s nejmodernější akvizicí v této kategorii – dvojicí fregat třídy Lekiu.

Fregaty v akci doplňují raketové čluny a hlídkové lodě. V roce 1973 země získala čtyři raketové čluny francouzského typu La Combattante II, zařazené do služby jako třída Perdana. Na konci 80. let byly dále zakoupeny čtyři raketové čluny švédské třídy Spica, provozované jako třída Handalan.[3]

V posledních dvou dekádách námořnictvo získalo řadu nových plavidel, obnovu však zpomaluje nedostatek finančních prostředků. Mimo zmíněné fregaty třídy Lekiu z Velké Británie země zakoupila rovněž čtyři italské korvety třídy Laksamana, stavěné původně pro Írán, šest oceánských hlídkových lodí třídy Kedah a čtyři monolovky italského typu Lerici. Výrazným kvalitativním posunem v možnostech námořnictva je zavedení dvojice moderních konvenčních ponorek francouzské třídy Scorpène v roce 2009. Malajsie rovněž začala se stavbou moderních hlídkových lodí ve vlastních loděnicích.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Fregaty[editovat | editovat zdroj]

Fregata Lekir (F26)

Korvety[editovat | editovat zdroj]

Korveta Laksamana Muhammad Amin
  • Třída Laksamana
    • Laksamana Hang Nadim (F134)
    • Laksamana Tun Abdul Jamil (F135)
    • Laksamana Muhammad Amin (F136)
    • Laksamana Tun Pusmah (F137)

Ponorky[editovat | editovat zdroj]

Raketové čluny[editovat | editovat zdroj]

Hlídkové lodě[editovat | editovat zdroj]

Hlídková loď třídy Kedah

Minolovky[editovat | editovat zdroj]

Pomocné lodě[editovat | editovat zdroj]

Plánované akvizice[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 322. [Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
  2. Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 323.
  3. Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 325.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]