Indicko-pákistánská válka (1971)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Indicko-pákistánská válka, 1971
konflikt: indicko-pákistánské války a bangladéšská válka za nezávislost
Pákistánský velitel A. A. K. Niazi podepisuje za přítomnosti indických důstojníků příměří
Pákistánský velitel A. A. K. Niazi podepisuje za přítomnosti indických důstojníků příměří
trvání: 3.–16. prosince 1971
místo: indicko-pákistánská hranice a linie kontroly
výsledek: Drtivé indické vítězství[1][2][3]
Východní fronta:
Pákistánské jednotky kapitulovaly.
Západní fronta:
Indie vyhlásila jednostranné příměří po kapitulaci Pákistánu na východě.
změny území: Odtržení Východního Pákistánu jako nezávislého státu Bangladéš.
strany
Indie Indie

Bangladéš provizorní bangladéšská vláda
Neoficiální podpora:
Sovětský svaz SSSR

Pákistán Pákistán
Saúdská Arábie Saúdská Arábie[4][5][6][7]
USA USA (Nixonova administrativa)

Neoficiální podpora:
Čína Čína[8]

velitelé
Indie V. V. Giri
Indie Indira Gándhíová
Pákistán Jáhja Chán
Pákistán Nurul Amin

síla
500 000 vojáků 365 000 vojáků
ztráty
3 843 padlých[9]
9 851 zraněných[9]
1 fregata

1 námořní letadlo[10][11]

  • Indický přístav Ocha poškozen/palivová zařízení zničena.
  • Indická letiště na západě poškozena.[12][13]

Pákistánské údaje

Indické údaje

9 000 padlých[16]
4 350 zraněných
97 368 zajatých
2 torpédoborce
1 minolovka
1 ponorka[17]
3 hlídková plavidla
7 dělových člunů
  • Zařízení v hlavním přístavu Karáčí poškozena/palivové nádrže zničeny[18]
  • Pákistánská letiště vybombardována[19]

Indicko-pákistánská válka 1971 byla vojenským konfliktem mezi Indii a Pákistánem. Indické, bangladéšské a mezinárodní zdroje považují za začátek války operaci Čingischán, pákistánský preemptivní útok na 11 indických leteckých základen. Válka skončila během 13 dní a je považována za jednu z nejkratších v historii. V průběhu války se indické a pákistánské jednotky střetly na východní i západní frontě. Válku ukončila kapitulace Východního velitelství Pákistánských ozbrojených sil, 16. prosince 1971 po níž následovalo odtržení Východního Pákistánu co by nezávislého Bangladéše. Podle odhadů bylo během války zabito mezi 2 až 3 miliony civilistů a čtyři sta tisíc žen znásilněno pákistánskou armádou.[zdroj?] Deset milionů lidí uprchlo ze země do sousední Indie.

Vypuknutí války ve Východním Pákistánu[editovat | editovat zdroj]

Nová válka byla vyvolána na druhé straně indických hranic. Pákistán se snažil potlačit povstání ve vznikajícím Bangladéši. Probíhaly masakry příslušníků Lidové fronty a do pohybu se dalo až 10 milionů uprchlíků. Z Bangladéše odcházeli do Indie, což se příliš nelíbilo Indiře Gándhíové a po bezúspěšném vyžadovaní uklidnění situace se rozhodla pro zásah vojenskou silou v Pákistánu. Ten chtěl využít momentu překvapení a 3. prosince 1971 letecky zaútočil na základny v Indii, ta však byla připravena a útok úspěšně odrazila.

Indie pak provedla invazi do Východního Pákistánu, který byl 16. prosince definitivně zbaven pákistánských vojsk. O 4 dny později musel abdikovat Jahjú Chán a moci se chopil Zulfikár Alí Bhutto. Jahjú Chán pak byl 5 let v domácím vězení.

Uzavření míru[editovat | editovat zdroj]

Mír je mezi Gándhíovou a Bhuttem uzavřen ve dnech 28. června až 2. července 1972 v Simle na základě dohody, která řeší věc hranic Indie a Pákistánu pouze dočasně. Dělící čára bude nazývána „Line control“, spor bude řešen pouze bilaterálně. Státy se zavázaly dodržovat linii „Line control“ dokud nepřinesou konečné řešení. Indie na rozdíl od Pákistánu souhlasí s pozorovateli OSN, ale neuznává jejich soudní pravomoci. Dalším bodem dohody byla repatriace pákistánských válečných zajatců a výměna civilního obyvatelstva mezi Bangladéšem a Pákistánem. Pro tyto potřeby následně OSN zřídila letecký most (většina z deseti milionů uprchlíků se sice vrátila, ale pouze do Bangladéše, leteckého mostu využilo málo lidí).

Předchozí události jsou popsány v článku Meziválečné období v indicko-pákistánském sporu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Strnad, Jan Filipský, Jaroslav Holman, Stanislava Vavroušková: Dějiny Indie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, první vydání
  • Jan Filipský, Blanka Knotková-Čapková, Jan Marek, Stanislava Vavroušková: Dějiny Bangladéše, Bhútánu, Malediv, Nepálu, Pákistánu a Šrí Lanky, nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, první vydání
  • Alexandra Sedunková (z polského originálu): Státy světa, Fragment, Brno 2001
  • Honzák F., Pečenka M.: Státy a jejich představitelé, Praha : Libri , 1999
  • Kolektiv autorů: Geografická místopisný slovník světa, Academia, Praha 1999
  • Kolektiv autorů: Zeměpis světa – Asie, Knihtisk n. p., Praha 1965

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. LYON, Peter. Conflict between India and Pakistan: an encyclopedia. [s.l.]: ABC-CLIO, 2008. ISBN 978-1-57607-712-2. S. 166. (anglicky) 
  2. KEMP, Geoffrey. The East Moves West India, China, and Asia's Growing Presence in the Middle East. [s.l.]: Brookings Institution Press, 2010. ISBN 978-0-8157-0388-4. S. 52. (anglicky) 
  3. BYMAN, Daniel. Deadly connections: states that sponsor terrorism. [s.l.]: Cambridge University Press, 2005. ISBN 978-0-521-83973-0. S. 159. (anglicky) 
  4. {title}. orbat.com [online]. [cit. 15-07-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-05-2013. 
  5. India - Pakistan War, 1971; Introduction [online]. Acig.org [cit. 2013-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-06. (anglicky) 
  6. India's Foreign Policy. [s.l.]: Pearson Education India, 2009. Dostupné online. ISBN 978-81-317-1025-8. S. 317–. (anglicky) 
  7. Richard Edmund Ward. India's Pro-Arab Policy: A Study in Continuity. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 1 January 1992. Dostupné online. ISBN 978-0-275-94086-7. S. 85–. (anglicky) 
  8. ROY, Denny. Return of the Dragon: Rising China and Regional Security. [s.l.]: Columbia University Press, 2013. ISBN 978-0231159005. (anglicky) 
  9. a b Official Government of India Statement giving numbers of KIA, Parliament of India Website 24 June 2007. Dostupné online. (anglicky) 
  10. {title}. indiannavy.nic.in [online]. [cit. 15-07-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2012. 
  11. DAMAGE ASSESMENT – 1971 INDO-PAK NAVAL WAR [online]. Orbat.com [cit. 2012-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-19. (anglicky) 
  12. Air Chief Marshal P C Lal. My Days with the IAF. [s.l.]: Lancer, 1986. Dostupné online. ISBN 978-81-7062-008-2. S. 286. (anglicky) 
  13. {title}. www.indiadefenceupdate.com [online]. [cit. 15-07-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011. 
  14. PAKISTAN AIR FORCE – Official website [online]. Paf.gov.pk [cit. 2012-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-15. (anglicky) 
  15. IAF COMBAT KILLS – 1971 INDO-PAK AIR WAR [online]. orbat.com [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-01-2014. (anglicky) 
  16. LEONARD, Thomas. Encyclopedia of the developing world, Volume 1. [s.l.]: Taylor & Francis, 2006 ISBN 0-415-97662-6, 9780415976626. (anglicky) 
  17. The Sinking of the Ghazi [online]. [cit. 2009-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-11-2011. (anglicky) 
  18. How west was won...on the waterfront [online]. [cit. 2011-12-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. India – Pakistan War, 1971; Western Front, Part I [online]. acig.com [cit. 2011-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-01. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]