Zástupná válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zástupná válka nebo válka v zastoupení je válka, ve které na ní nepřímo zúčastněné stranystáty – používají jiných stran, místo aby se střetly v přímém konfliktu.

Přeneseně je i tento pojem používán – mimo pojmu zástupný konflikt – v psychologii, sociologii a politice pro snahu osob nebo skupin prosadit názor nebo zájem nepřímo, v jiných okolnostech a souvislostech než kam by takové prosazování patřilo. Dále označují tyto pojmy i nasazení jiných ve vlastním zájmu, pokud možno tak, aby byli přesvědčení, že hájí zájmy své (viz též manipulace, populismus).

Minulé století[editovat | editovat zdroj]

Španělská občanská válka byla i slavnou zástupnou válkou a jedním z konfliktů vedoucích k pokračování první světové války druhou. V tomto konfliktu se nepřímo, ale intenzívně, střetly také Itálie, Německo a SSSR.

V novějších dějinách byly zástupné války běžné a časté za tzv. studené války, kdy proti sobě stály dva bloky vysoce ozbrojených atomových mocností – SSSR a USA. Obavy z eskalace případných přímých ozbrojených konfliktů až do nukleární války s katastrofálními důsledky – viz též MAD Mutual assured destruction, „Vzájemně zaručené zničení“ – vedly k podpoře jakéhokoliv vhodného konfliktu jiných stran. Tak se tyto mocnosti silně angažovaly ve válkách v Angole, Koreji, Vietnamu, Afghánistánu a dalších. Také sem řadíme severoamerickou CIA financované kampaně jihoamerických pravicových diktatur (viz operace Condor) proti opozičním představitelům a za odstranění sovětského vlivu v oblasti.

Dnes[editovat | editovat zdroj]

Novějším takovým konfliktem je například II. konžská válka, při které vlády Demokratické republiky Kongo, Ugandy a Rwandy používaly, a i nadále používají, nejrůznějších ozbrojených skupin (z hlediska mezinárodního válečného práva tzv. neregulérních).

Další takovou válkou je Válka na východní Ukrajině, kde na jedné straně Ukrajina (Donbasem označovaná za teroristy), podporovaná USA, EU, NATO a ozbrojenými neonacistickými dobrovolníky[1] bojuje proti donbaským povstalcům (Kyjevem označovaným za teroristy), kterým pomáhá Rusko. Této válce předcházelo svržení prozápadní ukrajinské vlády ozbrojeným pučem podporovaným USA a státy EU. Současně s jejími počátky proběhlo odtržení Krymu na základě referenda. Kyjev stále považuje Krym za své území.

Terorismus[editovat | editovat zdroj]

Zatímco mocnosti, nebo jiné silnější strany konfliktů, používají především vlády států v zástupných konfliktech, nevyhýbají se ani podpoře teroristických a podobných skupin, ve válečné hierarchii nejslabších. Často je předkládán argument, že je tím možné účinně ohrozit nepřítele, aniž by byla vyvolána rozsáhlejší válka.

I pro slabší státy je podpora takových skupin vítanou a účinnou strategií. Tak například Írán podporuje Hizballáh proti společnému nepříteli Izraeli. Nebo Pákistán podporuje různé protiindické skupiny v Kašmíru, pokud zrovna sám neválčí s Indií.

Ve stínu větších konfliktů zpravidla probíhají zástupné konflikty menší. Například během Íránsko-irácké války obě strany ozbrojovaly a podporovaly skupiny v První libanonské válce a podporovaly násilné pokračování konfliktu.

Samozřejmě, že ozbrojené skupiny mají také své zájmy, které vůbec nemusejí být v zájmu stran, které je podporují. Tak například podpora USA skupin bojujících proti sovětské invazi v Afganistanu vedla k jejich posílení a umožnila jim nebo jejich následníkům účinně se obrátit proti USA.

  1. https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1515012-zbran-ukrajinskych-oligarchu-co-jsou-dobrovolnicke-prapory-zac