Operace Kondor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Operace Condor)
Skočit na: Navigace, Hledání

Operace Kondor (španělsky Operación Cóndor; portugalsky Operação Condor) byla kampaň politického útlaku prováděná tajnými službami pravicových diktatur v Jižní Americe za účelem vybudování nového pořádku, po vzoru nacistického Německa.[1] Prostředkem k dosažení cíle bylo odstranění či potlačení levicově smýšlejících osob, ekonomů, občanských aktivistů, odborářů, hudebníků, rolnických organizátorů, politiků.[1] Metody kampaně byly velmi brutální: od všemožné šikany a odpírání občanských práv, přes věznění, mučení až po vraždy a „mizení lidí“.[2][3][4][5] Přísně utajená kampaň byla zahájena v roce 1975 a trvala až do konce 80. let. Účastnily se jí ve vzájemné součinnosti vlády Chile, Argentiny, Paraguaye, Uruguaye, Bolívie a Brazílie; později se připojil také Ekvádor a Peru. Podporu – výcvikovou, zbrojní, finanční i zpravodajskou – vojenským vládám poskytovala CIA,[2] jejímž prostřednictvím se USA snažily udržet svou kontrolu nad západní hemisférou a nedopustit mocenský průnik SSSR, potažmo castrovské Kuby do této oblasti. O existenci operace Kondor, jejím rozsahu a míře zločinů v jejím rámci spáchaných, se svět dozvěděl až s objevením tzv. Archivů teroru v roce 1992.

Mezi nejznámější oběti těchto akcí patří např. chilský generál Carlos Prats, který byl šéfem armády před Pinochetem, bývalý bolivijský prezident José Juan Torres nebo chilský exministr zahraničí Orlando Letelier. Celkový počet perzekvovaných dosáhl téměř půl milionu, z toho 80 000 popravených nebo „zmizelých“.[6]

Soudní proces v Argentině[editovat | editovat zdroj]

Za účast na operaci Kondor poslal argentinský soud v květnu 2016 do vězení čtrnáct bývalých představitelů vojenské diktatury, kteří nesli odpovědnost za likvidaci politických odpůrců. Proces byl zahájen v březnu 2013, přičemž původně bylo obviněno 32 osob, z nichž někteří byli obvinění zproštěni a jiní zemřeli během procesu, např. argentinský diktátor Jorge Videla. Odsouzeno bylo 14 osob, včetně bývalého argentinského generála a diktátora Reynalda Bignoneho. Tresty za zločinné spolčení, únos a mučení se pohybovaly mezi 8 a 25 lety.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Klein, Naomi(2007). The Shock Doctrine. New York: Picador, 126. ISBN 978-0-312-42799-3. 
  2. a b ABRAMOVICI, Pierre. "Operation Condor”. Latin America: The Thirty Years Dirty War. Le Monde diplomatique (English edition) [online]. 2001-05-01 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. ISSN 0026-9395.  (anglicky) 
  3. CASTILLO, Mariano. Trial over terrifying 'Operation Condor' under way [online]. CNN, 2013-03-05. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 1992: Archives of Terror Discovered. National Geographic. 2015-08-26.
  5. http://www.valka.cz/13619-Autoritativni-rezimy-v-Latinske-Americe--3-Autoritativni-rezimy-a-Latinska-Amerika
  6. CALLONI, Stella. Los Archivos del Horror del Operativo Cóndor [online]. 1998-08-08 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. (španělsky)
  7. Až 25 let vězení: Soud potrestal jihoamerické důstojníky za likvidaci politických odpůrců

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]