Reynaldo Bignone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reynaldo Benito Antonio Bignone

45. prezident republiky Argentina
Ve funkci:
1. července 1982 – 10. prosince 1983
Předchůdce Alfredo Oscar Saint Jean
Nástupce Raúl Alfonsín

Narození 21. ledna 1928
Argentina Morón, Argentina
Úmrtí 7. března 2018 (ve věku 90 let)
Buenos Aires
Choť Nilda Raquel Bethlehem Etcheverry (1953–2013†)
Profese politik a důstojník
Náboženství římskokatolická církev
Podpis
Commons Kategorie Reynaldo Bignone
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Reynaldo Bignone (21. ledna 1928, Morón, Argentina7. března 2018, Buenos Aires) byl argentinský diktátor, který byl v letech 1982–1983 faktickým prezidentem země. Za zločiny proti lidskosti byl opakovaně odsouzen k mnohaletým trestům odnětí svobody včetně doživotí; naposledy v prosinci 2014 na dalších 16 let vězení za účast na odebírání dětí odpůrcům režimu.[1]

V letech 1982–83, kdy fakticky zastával funkci prezidenta, udělil amnestii lidem odsouzeným za porušování lidských práv. Na jeho rozkaz byla před předáním moci demokraticky zvolenému nástupci Raúlu Alfonsínovi zničena dokumentace o mučení politických oponentů nebo jejich zmizení.[2]

Odsouzení za zločiny proti lidskosti[editovat | editovat zdroj]

Bignone byl poprvé odsouzen v dubnu 2010, a to ke 25 letům vězení. Důvodem byl jeho podíl na únosech, mučení a vraždách 56 lidí.[3] O rok později byl za zločiny proti lidskosti odsouzen na doživotí.[4]

Třetí rozsudek, který Bignonemu přidal k doživotí dalších 15 let, padl v prosinci 2011. Trestán byl opět za zločiny proti lidskosti; v tomto případě byl obviněn z 21 případů únosů a mučení. Podle soudu osobně dohlížel na týrání a mučení lidí v tajném vězeňském centru.[5] V červenci 2012 byl odsouzen k 15 letům za svůj podíl na programu, v jehož rámci byly rodičům zadrženým vojenským režimem odebírány děti.[6] V prosinci 2014 soud Bignonemu vyměřil dalších 16 let vězení za účast na odebírání dětí odpůrcům režimu.[1] V květnu 2016 byl odsouzen na 20 let do vězení za svou účast v takzvané Operaci Cóndor, při které v 70. a 80. letech 20. století vlády několika jihoamerických zemí zabíjely své politické odpůrce.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bývalý argentinský diktátor dostal dalších 16 let vězení. Za odebírání dětí odpůrcům režimu. Rozhlas.cz [online]. 2014-12-23. Dostupné online. 
  2. Po čtvrtstoletí se argentinská vojenská junta dostala před soud. ČT [online]. 2009-11-3. Dostupné online. 
  3. Bývalý argentinský diktátor Bignone odsouzen k 25 letům vězení. ČT [online]. 2010-4-21. Dostupné online. 
  4. Poslední argentinský diktátor se už na svobodu nepodívá. ČT [online]. 2011-4-15. Dostupné online. 
  5. Argentinský diktátor si vyslechl další trest. ČT [online]. 2011-12-30. Dostupné online. 
  6. Nechali unést děti odpůrců argentinské junty. Spravedlnost je dostihla po 30 letech. iHNed.cz [online]. 2012-7-6. Dostupné online. 
  7. Až 25 let vězení: Soud potrestal jihoamerické důstojníky za likvidaci politických odpůrců