Carlos Menem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Carlos Menem
Menem con banda presidencial.jpg

Prezident Argentiny
Ve funkci:
8. července 1989 – 10. prosince 1999
Viceprezident Eduardo Duhalde (1989–1991)
nikdo (1991–1995)
Carlos Ruckauf (1995–1999)
Předchůdce Raúl Alfonsín
Nástupce Fernando de la Rúa
Stranická příslušnost
Členství Justicialistická strana

Narození 2. července 1930
Anillaco
Úmrtí 14. února 2021 (ve věku 90 let)
Buenos Aires
Místo pohřbení San Justo islamic cemetery
Choť Zulema Yoma (1966–1999)
Cecilia Bolocco (2001–2011)
Děti Carlos Nair Menem Meza
Zulema María Eva Menem
Carlos Saúl Facundo Menem
Příbuzní Eduardo Menem (sourozenec)
Alma mater Národní universita Córdoba
Profese politik, advokát a obchodník
Náboženství islám (do 1988)
katolictví
Ocenění velkokříž s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1992)
Zlatá Galicijská medaile (1994)
komtur Řádu Manuela Amadora Guerrera (1994)
řetěz Řádu Isabely Katolické (1994)
Medaile Uruguayské východní republiky (1994)
… více na Wikidatech
Podpis Carlos Menem, podpis
Commons Carlos Menem
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carlos Saúl Menem[1] (2. července 1930 Anillaco, La Rioja14. února 2021 Buenos Aires)[2] byl argentinský politik syrsko-arménského[3][4] původu. V letech 1989–1999 byl prezidentem Argentiny. Původní profesí byl právník. Ve třech volebních obdobích byl guvernérem rodné provincie La Rioja (1973–1976, 1983–1989). Byl představitelem perónistické Justicialistické strany.

Prezidentské období[editovat | editovat zdroj]

Připisují se mu úspěchy především v ekonomické oblasti, když jeho vláda dokázala zkrotit hyperinflaci a vyvedla zemi z recese. Argentinské peso (k němuž se Argentina vrátila po pádu australu) navázal na americký dolar, což účinně zapůsobilo proti inflaci, avšak v druhé polovině 90. let, kdy kurz dolaru začal růst, přineslo Argentině i ekonomické potíže, které vyvrcholily v letech 1999–2002 obrovskou ekonomickou krizí.

Byl jedním z otců sdružení volného obchodu Mercosur, založeného roku 1991.

V diplomatické oblasti se mu podařilo narovnat vztahy s Velkou Británii, narušené od dob války o Falklandy, a vyřešit územní spory s Chile.

Kritiku vyvolala jeho amnestie pro představitele diktatury z let 1976–83.

Roku 2013 byl Carlos Menem odsouzen na 7 let vězení za ilegální prodej zbraní Chorvatsku a Ekvádoru.[5]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Carlos Menem (1999)
  1. Biografia de Carlos Menem. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  2. Muere el expresidente Carlos Menem, icono de la Argentina del ultraliberalismo El País, 14. února 2021.
  3. Carlos Saul Menem. www.todo-argentina.net [online]. [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  4. Carlos Saúl Menem In: buscabiografias.com
  5. Former Argentinean president Carlos Menem jailed. ABC News [online]. 2013-06-14 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. SENARAI PENUH PENERIMA DARJAH KEBESARAN, BINTANG DAN PINGAT PERSEKUTUAN TAHUN 1991. Dostupné online
  7. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  8. BOE.es - Documento BOE-A-1994-4462. www.boe.es [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  9. La medaile, ou La chance retourne. Dutch Pamphlets Online [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online. 
  10. National Orders | South African History Online. web.archive.org [online]. 2015-01-18 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  11. Odluka o dodjeli Velereda Kralja Tomislava NJ.E gospodinu Carlosu Saulu Menemu predsjedniku Republike Argentine. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  12. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  13. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  14. jis.gov.jm [online]. [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]