Admiral Kuzněcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Admiral Kuzněcov
Základní údaje Vlajka
Typ letadlová loď
Třída Projekt 1143.5
Jméno podle Nikolaj Gerasimovič Kuzněcovi
Objednána 3. března 1981
Zahájení stavby 22. února 1983
Spuštěna na vodu 5. prosince 1985
Uvedena do služby 21. ledna 1991
plně dokončena v roce 1995
Osud aktivní / v opravě (2019)
Poznámka loděnice Nikolajev
Takticko-technická data
Výtlak 67 500 t (plný)
Délka 304,5 m
Šířka 72 m
Ponor 11 m
Pohon parní turbíny
8 kotlů
4 hřídele
204 000 koní
Rychlost 32 uzlů (59 km/h)
Dosah 8 500 nám. mil (15 700 km) při rychlosti 18 uzlů (33 km/h)
Posádka 1 690 důstojníků a námořníků
Výzbroj AK-630
3K87 Kortik
12× P-700 Granit
24× 9K330 Tor
Letadla 18× Suchoj Su-33
Mikojan-Gurevič MiG-29K
Kamov Ka-31
Kamov Ka-27
Tento článek je o letadlové lodi. O admirálu Kuzněcovovi pojednává článek Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov.

Admiral Kuzněcov (rusky plným názvem Тяжёлый авианесущий крейсер «Адмирал Флота Советского Союза Кузнецов»; česky Těžký letadlový křižník „Admirál loďstva Sovětského svazu Kuzněcov“) je jediná letadlová loď ruských námořních sil.[1] Původně byla postavena jako jedna ze dvou lodí stejnojmenné třídy; podle ruské klasifikace jde o těžký letadlový křižník, z jehož paluby měly primárně působit letouny Suchoj Su-33 a vrtulníky Kamov Ka-27. Vlajková loď Severní floty VMF Admiral Kuzněcov strávila většinu své kariéry v docích, sporadické plavby i přístavní službu komplikovaly nespolehlivé pohonné jednotky a nevyhovující zázemí pro posádku.[2]

První bojové nasazení nosiče se uskutečnilo na přelomu let 2016 a 2017 během ruské intervence v Sýrii, kdy z něj působily i nové letouny MiG-29K nebo vrtulníky Ka-52K, ale zároveň se projevil špatný technický stav a zanedbaná údržba, což vedlo média a odborníky k označením typu „nejochořelejší válečná loď na světě“.[3] Od září 2018 byly na Kuzněcovu prováděny dlouho odkládané střední opravy a modernizace. V noci z 29. na 30. října došlo v opravárenském závodě v Murmansku k vážné nehodě, při níž jen díky značnému úsilí posádky loď unikla z potápějícího se plovoucího doku PD-50. Nedostatek servisních kapacit po ztrátě jediného dostupného doku ohrožuje dokončení oprav a návrat lodě do služby.[2][p 1]

Dne 12. prosince 2019 vypukl během oprav v murmanském přístavu na palubě lodi požár.[4] Opravy plavidla mají trvat do roku 2023.[5]

Stavba a pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Schéma paluby lodi.

Loď byla zkonstruována v loděnici Jižní Nikolajev v Nikolajevě na Ukrajině. Její kýl byl položen 22. února 1983, na vodu byla spuštěna 5. prosince 1985 a do výzbroje Sovětského námořnictva byla zařazena až 21. ledna 1991; plně dokončena byla až v roce 1995. Jedná se o jednu ze dvou lodí své třídy; druhá jednotka byla v nedostaveném stavu odkoupena Čínou, kde byla dokončena a zařazena do čínského námořnictva pod jménem Liao-ning.

Už od počátku byla loď opakovaně přejmenovávána. Její první jméno bylo Riga, v listopadu 1982 byla přejmenována na Leonid Brežněv, v srpnu 1987 na Tbilisi a 4. října 2000 na Admiral Flota Sovětskogo Sojuza Kuzněcov, zkráceně Admiral Kuzněcov, podle admirála Nikolaje Gerasimoviče Kuzněcova.

Plánovaná modernizace[editovat | editovat zdroj]

Admiral Kuzněcov s britským torpédoborcem HMS York v dáli poblíž britského pobřeží během cesty do středomoří v roce 2011.

Loď v roce 2012 měla projít modernizací, při níž měla dostat nové stíhací letouny MiG-29K (původně zamýšlené pro tuto loď, ale vyvíjeny nakonec byly pro Indii a její nosič Vikramaditya), které měly nahradit stroje Suchoj Su-33, kterým v roce 2015 končila služba na lodi. Jelikož jsou letouny MiG-29K menší než Su-33, loď jich měla pojmout dvojnásobek.

Další částí modernizace mělo být rozšíření prostoru hangáru a výměna současné pohonné jednotky za parní turbínu nebo i nukleární reaktor. Dále měla být posílena protiletadlová obrana a naopak demontována část protilodních střel P-700 Granit. V rámci případné modernizace je možná instalace katapultu na úhlovou palubu (podobně jako na amerických nosičích).[6]

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Video z roku 2017

Admiral Kuzněcov je jedinou letadlovou lodí, kterou provozuje Námořnictvo Ruské federace. Poprvé byla vojensky nasazena 15. listopadu 2016 v rámci ruské vojenské intervence v Sýrii, kdy stíhačky Su-33 vybavené systémem SVP-24 zlikvidovaly podle oficiálních ruských zdrojů větší skupinu bojovníků teroristické organizace Džabhat Fatah aš-Šám.[1]

Podle ruského portálu RBK stálo ruský rozpočet vyslání letadlové lodě Admiral Kuzněcov k břehům Sýrie asi 7,5 až 10 miliard rublů.[7]

Stav[editovat | editovat zdroj]

Admiral Kuzněcov v plovoucím doku PD-50

Podle některých západních expertů[kdo?] loď není[kdy?] v dobrém technickém stavu a je závislá na značně zastaralých technologiích.[1] Dlouhodobě poruchami trpící a většinou do černého dýmu zahalené plavidlo je podle listu The Daily Telegraph na každém kroku doprovázeno remorkérem připraveným loď v případě havárie všech strojů odtáhnout.[3]

V polovině listopadu 2016 informovalo ministerstvo obrany Ruské federace o havárii stíhacího letounu MiG-29, jemuž při přistávání na Kuzněcovovi selhaly oba motory.[8] V prosinci 2016 havaroval víceúčelový stíhací letoun Suchoj Su-33 ve Středozemním moři při pokusu o přistání.[8] Po těchto dvou nehodách byla veškerá letadla z Admirala Kuzněcova přesunuta na ruskou leteckou pozemní základnu Hmímím, dokud technické problémy s přistáváním letadel na palubě lodi nebudou vyřešeny.[9]

Dne 12. prosince 2019 letadlovou loď zachvátil požár. Stalo se tak v opravárenském doku v Murmansku, kdy během svařování dopadla jiskra do podpalubí, kde se vznítil skladovaný mazut. Požár byl uhašen v ranních hodinách následujícího dne. Během nešťastné události bylo zraněno 12 osob, jeden námořní důstojník zemřel.[10][11]

Dle ruského listu Kommersant jsou škody na plavidle odhadovány na 95 miliard rublů (35 miliard korun), přičemž jeho hodnota má být 110 miliard a není tedy jasné, jestli se oprava plavidla vůbec vyplatí.[12] Naopak dle šéfa Spojené loďařské společnosti plavidlo neutrpělo kritické poškození a oheň nebude mít významný dopad na délku a cenu oprav. Udržení provozuschopnosti vlajkové lodě je otázkou prestiže, neboť jde o jedinou ruskou letadlovou loď a stavba nové je nad možnosti ruských loděnic.[13]

Palubní letadla[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. PD-41, poslední ruský plovoucí dok obdobných parametrů, kotví u Vladivostoku a jeho doprava severní cestou do Murmansku by byla velmi komplikovaná.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PROCHÁZKOVÁ, Petra. Admirál Kuzněcov zažil křest ohněm. Ruská letadlová loď dopravila do Sýrie řízené ‚hloupé‘ bomby. Lidové noviny [online]. 2016-11-19 [cit. 2016-11-20]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. a b c ZAJAC, Ivan. Zkáza doku PD-50: Velká krize Severní floty VMF. ATM. 2018, roč. 50, čís. 12, s. 62–67. ISSN 1802-4823. 
  3. a b CORNELIA, Cornelia Karin. Putins Flugzeugträger ist ein marodes Dampfschiff. [Welt] [online]. 2016-10-22 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  4. Na jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov vypukl požár. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  5. Russian Aircraft Carrier To Rejoin The Fleet In Late 2023 [online]. Navalnews.com [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Military Range, Letadlová loď Kuzněcov
  7. Cesta Admirála Kuzněcova do Sýrie stála miliardy rublů, vypočítal ruský portál
  8. a b Ruský Admirál Kuzněcov přišel ve Středomoří o další letadlo, přepadlo z paluby. Česká televize [online]. 2016-12-05 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online. 
  9. http://www.defenseworld.net/news/17876/Russian_Combat_Jets_To_Operate_From_Syria_Airbase_Following_Carrier_Landing_Malfunction#.WGAjlBt97IV
  10. СЕРГИЕВСКАЯ, Наталия. Искра упала в трюм с мазутом: на крейсере «Адмирал Кузнецов» произошёл пожар [online]. 2019-12-12 [cit. 2019-12-14]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Что известно о пожаре на "Адмирале Кузнецове" и что еще ему пришлось пережить [online]. BBC, 2019-12-12 [cit. 2019-12-14]. Ruskojazyčná verze BBC News. Dostupné online. (rusky) 
  12. Konec Admirála Kuzněcova? Požár na ruské letadlové lodi způsobil škody za 95 miliard rublů. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-12-19 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. 
  13. Ruská letadlová loď Admiral Kuzněcov ještě není odepsaná [online]. Armadninoviny.cz, 2019-12-31 [cit. 2019-12-31]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]