Admiral Kuzněcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Admiral Kuzněcov
Základní údaje Vlajka
Typ: letadlová loď
Třída: Projekt 1143.5
Jméno podle: Nikolaj Gerasimovič Kuzněcov
Zahájení stavby: 22. února 1983
Spuštěna na vodu: 5. prosince 1985
Uvedena do služby: 21. ledna 1991
plně dokončena v roce 1995
Osud: aktivní (2016)
Poznámka: loděnice Nikolajev
Takticko-technická data
Výtlak: 67 500 t (plný)
Délka: 304,5 m
Šířka: 71 m
Ponor: 11 m
Pohon:
Rychlost: 32 uzlů[zdroj?]
Posádka: 1 200
Výzbroj: 12× SS-N-19 Shipwreck
18× SA-N-9 Gauntlet
Letadla: Suchoj Su-33
Suchoj Su-25 UTG
Kamov Ka-27 ASW / AEW
MiG-29K (po modernizaci)

Admiral Kuzněcov (rusky plným názvem Тяжёлый авианесущий крейсер «Адмирал флота Советского Союза Кузнецов»; česky Těžký letadlový křižník „Admirál loďstva Sovětského svazu Kuzněcov“) je jediná letadlová loď ruských námořních sil.[1] Původně byla postavena jako jedna ze dvou lodí stejnojmenné třídy; podle ruské klasifikace jde o těžký letadlový křižník.

Pro špatný technický stav si loď v roce 2016 vysloužila označení Nejochořelejší válečná loď na světě.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavba a pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Loď byla zkonstruována v loděnici Jižní Nikolajev v Nikolajevě na Ukrajině. Její kýl byl položen 22. února 1983, na vodu byla spuštěna 5. prosince 1985 a do výzbroje Sovětského námořnictva byla zařazena až 21. ledna 1991; plně dokončena byla až v roce 1995. Jedná se o jednu ze dvou lodí své třídy; druhá jednotka byla v nedostaveném stavu odkoupena Čínou, kde byla dokončena a zařazena do čínského námořnictva pod jménem Liao-ning.

Už od počátku byla loď opakovaně přejmenovávána. Její první jméno bylo Riga, v listopadu 1982 byla přejmenována na Leonid Brežněv, v srpnu 1987 na Tbilisi a 4. října 2000 na Admiral Flota Sovětskogo Sojuza Kuzněcov, zkráceně Admiral Kuzněcov, podle admirála Nikolaje Gerasimoviče Kuzněcova.

Plánovaná modernizace[editovat | editovat zdroj]

Loď v roce 2012 měla projít modernizací, při níž měla dostat nové stíhací letouny MiG-29K (původně zamýšlené pro tuto loď, ale vyvíjeny nakonec byly pro Indii a její nosič Vikramaditya), které měly nahradit stroje Suchoj Su-33, kterým v roce 2015 končila služba na lodi. Jelikož jsou letouny Mig-29K menší než Su-33, loď jich měla pojmout dvojnásobek.

Další částí modernizace mělo být rozšíření prostoru hangáru a výměna současné pohonné jednotky za parní turbínu nebo i nukleární reaktor. Dále měla být posílena protiletadlová obrana a naopak demontována část protilodních střel P-700 Granit. V rámci případné modernizace je možná instalace katapultu na úhlovou palubu (podobně jako na amerických nosičích).[3]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Admiral Kuzněcov je jedinou letadlovou lodí, kterou provozuje Námořnictvo Ruské federace. Poprvé byla vojensky nasazena 15. listopadu 2016 v rámci ruské vojenské intervence v Sýrii, kdy stíhačky Su-33 vybavené systémem SVP-24 zlikvidovaly podle oficiálních ruských zdrojů větší skupinu bojovníků teroristické organizace Džabhat Fatah aš-Šám.[1]

Podle některých západních expertů loď není v dobrém technickém stavu a je závislá na značně zastaralých technologiích.[1]

Dlouhodobě poruchami trpící a většinou do černého dýmu zahalené plavidlo je podle listu The Daily Telegraph na každém kroku doprovázeno remorkérem připraveným loď v případě havárie všech strojů odtáhnout.[2]

Podle ruského portálu RBK stálo ruský rozpočet vyslání letadlové lodě Admirál Kuzněcov k břehům Sýrii asi 7,5 až 10 miliardy rublů.[4]

Havárie a zastavení leteckého provozu[editovat | editovat zdroj]

V polovině listopadu 2016 informovalo ministerstvo obrany Ruské federace o havárii stíhacího letounu MiG-29, jemuž při přistávání na Kuzněcovovi selhaly oba motory.[5] V prosinci 2016 havaroval víceúčelový stíhací letoun Suchoj Su-33 ve Středozemním moři při pokusu o přistání.[5] Po těchto dvou nehodách byla veškerá letadla z Admirala Kuzněcova přesunuta na ruskou leteckou pozemní základnu Hmímím, dokud technické problémy s přistáváním letadel na palubě lodi nebudou vyřešeny.[6]

Palubní letadla[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PROCHÁZKOVÁ, Petra. Admirál Kuzněcov zažil křest ohněm. Ruská letadlová loď dopravila do Sýrie řízené ‚hloupé‘ bomby. Lidové noviny [online]. 2016-11-19 [cit. 2016-11-20]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.  
  2. a b CORNELIA, Cornelia Karin. Putins Flugzeugträger ist ein marodes Dampfschiff. [Welt] [online]. 2016-10-22 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.  
  3. Military Range, Letadlová loď Kuzněcov
  4. Cesta Admirála Kuzněcova do Sýrie stála miliardy rublů, vypočítal ruský portál
  5. a b Ruský Admirál Kuzněcov přišel ve Středomoří o další letadlo, přepadlo z paluby. Česká televize [online]. 2016-12-05 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.  
  6. http://www.defenseworld.net/news/17876/Russian_Combat_Jets_To_Operate_From_Syria_Airbase_Following_Carrier_Landing_Malfunction#.WGAjlBt97IV

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]