Projekt 56

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Projekt 56 / Třída Kotlin
Torpédoborec projektu 56
Torpédoborec projektu 56
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Polské námořnictvo
Typ torpédoborec
Lodě 27
Osud vyřazeny
Předchůdce Projekt 41 / třída Tallin
Nástupce Projekt 56M / třída Kildin
Technické údaje projektu 56[1]
Výtlak 2667 t (standardní)
3249 t (plný)
Délka 126,1 m
Šířka 12,8 m
Ponor 4,26 m
Pohon 2 turbíny, 4 kotle
Rychlost 38 uzlů
Dosah 3090 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 284
Výzbroj 4× 130mm kanón (2×2)
16× 45mm kanón (4×4)
10× 533mm torpédomet (2×5)
6 vrhačů, 2 skluzavky
Technické údaje projektu 56A[1]
Výtlak 2890 t (standardní)
3447 t (plný)
Délka 126,1 m
Šířka 12,8 m
Ponor 4,5 m
Pohon 2 turbíny, 4 kotle
Rychlost 35,5 uzlu
Dosah 3000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka 270
Výzbroj 2× 130mm kanón (1×2)
4× 45mm kanón (1×4)
M-1 Volna (1×2, 16 střel)
RBU-2500 (2×1)
5× 533mm torpédomet (1×5)
6 vrhačů, 2 skluzavky

Projekt 56 (v kódu NATO třída Kotlin) byla třída torpédoborců sovětského námořnictva z doby studené války. V letech 1953–1959 bylo postaveno 27 jednotek této třídy. Během služby jich bylo devět přestavěno na raketové torpédoborce, nesoucí označení Projekt 56A. Vyřazeny byly v letech 1986–1993. Jediným zahraničním uživatelem třídy bylo Polsko. Byla to první třída koncepčně nových sovětských torpédoborců, které nevycházely z italských vzorů z poloviny 30. let.[2] Zároveň to byly poslední sovětské torpédoborce s výhradně dělostřeleckou výzbrojí.[2] Na jejich základě byla v letech 1971–1991 stavěna čínská třída torpédoborců typu 051 (Luda).

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba této třídy byla zahájena roku 1953 a probíhala až do roku 1957. Z původně poptávaných 36 kusů bylo postaveno celkem 27 jednotek. Čtyři rozestavěná plavidla byla dokončena ve vylepšené verzi Projekt 56M / třída Kildin a ostatní ani nebyly rozestavěny.[2]

Jednotky projektu 56:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Spokojnyj 1953 28. listopadu 1953 27. června 1956 Vyřazen 1990.
Světlivyj 1953 27. října 1953 17. září 1955 Vyřazen 1989.
Spěšnyj 1953 7. srpna 1954 30. září 1955 Vyřazen 1989.
Skromnyj 1953 26. října 1954 30. prosince 1955 Přestavěn na verzi Projekt 56A, vyřazen 1989.
Svěduščij 1953 17. února 1955 31- ledna 1956 Vyřazen 1992.
Moskovskij Komsomolec (ex Smyšlenyj) 1954 24. května 1955 28. června 1956 Vyřazen 1986.
Skrytnyj 1954 27. září 1955 30. září 1956 Přestavěn na verzi Projekt 56A, vyřazen 1989.
Soznatělnyj 1954 15. ledna 1956 31. října 1956 Přestavěn na verzi Projekt 56A, vyřazen 1988.
Spravedlivyj 1954 12. dubna 1954 20. prosince 1956 Přestavěn na verzi Projekt 56A. Roku 1970 předán Polsku, polské námořnictvo jej provozovalo jako ORP Warszawa, vyřazen 1986.
Něsokrušivyj 1955 20. července 1956 30. června 1957 Přestavěn na verzi Projekt 56A, vyřazen 1987.
Nachodčivyj 1955 30. října 1956 18. září 1957 Přestavěn na verzi Projekt 56A, vyřazen 1989.
Nastojčivyj 1956 23. dubna 1957 30. listopadu 1957 Přestavěn na verzi Projekt 56A, vyřazen 1989.
Vlestjaščij 1953 27. listopadu 1953 30. září 1955 Vyřazen 1989.
Byvalyj 1953 31. března 1954 21. prosince 1955 Vyřazen 1988.
Běsslednyj 1954 5. listopadu 1955 31. října 1956 Vyřazen 1988.
Burlivyj 1954 28. ledna 1956 28. prosince 1956 Vyřazen 1989.
Blagorodnyj 1955 30. srpna 1956 18. července 1957 Vyřazen 1989.
Plamennyj 1955 26. října 1956 31. srpna 1957 Vyřazen 1991.
Naporystij 1955 30. prosince 1956 31. října 1957 Vyřazen 1987.
Vyzyvajuščij 1953 20. května 1955 31. března 1956 Vyřazen 1989.
Věskij 1954 31. července 1955 30. března 1956 Vyřazen 1987.
Vdochnověnnyj 1954 7. května 1956 31. října 1956 Vyřazen 1987.
Vozmuščennyj 1954 8. července 1956 31. prosince 1956 Vyřazen 1987.
Vozbužděnnyj 1955 10. května 1957 31. října 1957 Přestavěn na verzi Projekt 56A, vyřazen 1989.
Vlijatělnyj 1955 10. května 1957 6. listopadu 1957 Vyřazen 1988.
Dalněvostočnyj Komsomolec (ex Vyděržannyj) 1956 24. června 1957 10. prosince 1957 Vyřazen 1992.
Bravyj 1953 28. února 1955 9. ledna 1956 Roku 1962 přestavěn na prototyp verze Projekt 56A, vyřazen 1987.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Projekt 56[editovat | editovat zdroj]

Modernizovaný torpédoborec Soznatělnyj. Po stranách zadního komína jsou vidět nové 30mm kanóny AK-230
Torpédoborec Vozbužděnnyj modernizovaný na standard Projekt 56A

Hlavňovou výzbroj tvořily čtyři 130mm kanóny ve dvou dvoudělových věžích, které doplňovaly čtyři čtyřčata ráže 45 mm. K napadání hladinových lodí sloužily dva pětihlavňové 533mm torpédomety. K ničení ponorek sloužilo šest vrhačů a dvě skluzavky hlubinných pum. Dále mohly nést 36–50 min. Pohonný systém tvořily dvě parní turbíny TV-8 a čtyři kotle KV-76. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů. Dosah byl 3090 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]

Projekt 56A[editovat | editovat zdroj]

Během služby byly jednotlivé lodě různě modifikovány (část například dostala protiletadlové systémy AK-230, anebo vrhače raketových hlubinných pum RBU-2500 či RBU-6000). Nejrozsáhlejši úprava proběhla u devíti jednotek přestavěných na verzi Projekt 56A. Demontovány byly zadní věž se 130mm kanóny, zadní torpédomet a tři postavení 45mm kanónů (pouze Bravyj přišel jen o jedno). Na jejich místě vznikla nástavba pro jedno dvojité vypouštěcí zařízení protiletadlových střel M-1 Volna (v kódu NATO SA-N-1) se zásobou 16 kusů. Rychlost klesla na 35,5 uzlu a dosah na 3000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e SPOKOYNYY destroyers (project 56) (1955 - 1957) / BRAVYY destroyer (project 56K) (1956) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 82. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]