Ráže

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ráže, nebo též ráž je v oblasti hlavňových střelných zbraních údaj, který je používán jako charakteristika (nebo jedna z charakteristik) střely, celého náboje, hlavně, hlavňoviny (polotovar pro výrobu hlavní) a také celé zbraně. Česká technická norma[1] definuje tento pojem vice různými způsoby podle toho o ráži jakého objektu se jedná. Pojem ráže je používán i pro raketové zbraně používající reaktivní pohon jako je například bazuka, nebo RPG ale i další zbraně jako jsou například torpéda. Zde je pojem ráže vztažen k průměru reaktivní střely, torpéda, nebo rour určených k jejich uložení, případně i vedení při výstřelu.

Smluvní rozměr[editovat | editovat zdroj]

Základní součástí definice ráže je údaj, který je vztažen k průměru střely, nebo hlavně. Tento údaj je ale jen smluvním rozměrem. To znamená, že uvedený rozměr nemusí odpovídat a také často neodpovídá skutečným geometrickým rozměrům. Například u zbraně pro kulový náboj se sudým počtem drážek uvnitř hlavně lze geometrický průměr vývrtu změřit jako průměr vývrtu v polích a průměr v drážkách. Pokud bychom změřili největší vnější průměr střely určené pro tuto hlaveň, potom bychom získali třetí údaj. Původně se v názvu ráže objevoval obvykle jeden z rozměrů průměru hlavně a rámci vyjádření ráže střeliva pro tuto hlaveň se používal stejný údaj. Metodika měření a nazývání ráží nebyla jednotná pro všechny výrobce. Existují i označení ráže která už jsou pouze symbolická a prakticky ze skutečných rozměrů vývrtu nevychází.[2]

U plynových zbraní a střel Diabolo se lze setkat i s tím, že ráže střel je značena podle jejich skutečného průměru. Například pro zbraň ráže 4,5 mm existují diabolky s průměry a označením ráže od 4,49 mm až do 4,53 mm odstupňované po 0,01 mm.

Jednotky[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se v rámci ráže vyskytují označení evropského typu, které uvádí smluvní rozměr v milimetrech, anglického typu které používá označení v tisícínách palce a amerického typu, které uprednostňuje setiny palce. Při zápisu s použitím palců se vynechává nula a používá se desetinná tečka. Například .45, nebo .450, přičemž C.I.P. připouští i zápis bez desetinné tečky, tedy například jen ráže 45.

Některé náboje mají i v odborných pramenech vice přípustných a paralelně používaných označení. Například náboj 7,92 × 57 mm Mauser, lze najít pod označením 8 mm Mauser.[3] Ještě komplikovanější se situace u nábojů, které mají oficiální označení jak v metrickém, tak palcovém systému. Protože jde o smluvní hodnoty, nelze uváděnou hodnotu v palcích a mm vzájemně převádět. Například náboj označovaný jako ráže .380 má v metrickém označení uváděnou ráži 9 mm přestože matematický přepočet 0,38 palce je 9,652 mm.

V historii se vyskytovaly i jiné zůsoby označení. V Rusku se používaly tzv. čárky, které odpovídy desetinám palce. Například puška ráže 7,62 mm byla označena jako Tříčárková puška vzor 1891.

Další, historicky překonaný, způsob označení ráže byl v jednotkách hmotnosti, používaný například u historických děl. Ráže byla pak určena hmotností železné koule, kterou dělo mohlo vystřelit (x-liberní dělo).

Číselný údaj uváděný u ráže může být reprezentován i jako číslo bez jednotek. Tento způsob se používá pro značení ráže brokových zbraní a střeliva pro tyto zbraně. Číslo určuje počet kulí stejného průměru, odlitých z jedné anglické libry olova (0,453 kg), které suvně projdou vývrtem hlavně. Čím vice koulí se ze stejného množství olova udělá, tím jsou koule menší. To znamená, že větší hodnota ráže brokovnice znamená menší průměr hlavně. Viz. následující tabulka.

Ráže: 4 8 10 12 16 20 24 28 32 36 (.410)
Vrtání v mm: 26,73 21,22 19,69 18,53 16,84 15,63 14,71 13,97 13,37 10,2

Různé definice pojmu ráže[editovat | editovat zdroj]

Definicí pojmu ráže je mnoho, protože ráže je určována pro různé objekty a definice se může lišit i pro různé typy stejného objektu. Jen v české technické normě je uvedeno pět definic pro různé druhy zbraní (palnou, expanzní, plynovou, palnou pro kulový náboj a palnou pro brokové náboje), jedna pro ráži hlavně a pět dalších pro střelivo pro různé zbraně.

Jako jednoduchý příklad si uvedeme definci ráže pro plynovou zbraň, kde je ráže vyjádřena smluvní velikostí průměru vodící části vývrtu. Naopak příkladem složitější definice je popis ráže střeliva pro palnou zbraň, u které popis ráže může obsahovat následující typy údajů. Smluvní velikost průměru hlavně, technický popis nábojnice a střely, bližší popis provedení náboje, doplňkové označení a maximální hodnoty tlaku a energie prachových plynů.

Souvislost ráže a délky hlavně palné zbraně[editovat | editovat zdroj]

Ráže palné zbraně souvisí s rychlostí jakou se zvětšuje prostor ve kterém hoří výmetná náplň při pohybu střely.[4] Délka hlavně ovlivňuje jak dlouho působí expandující plyny na střelu a tedy úsťovou rychlost střely.[5] Poměr délky hlavně a ráže jejícho vývrtu ovlivňuje významně charakter střelby a je tedy jedním z určujících faktorů charakteristických pro určitou kategorii a konstrukci zbraně.

Záměny pojmů[editovat | editovat zdroj]

S nesprávným použitím pojmu ráže se lze setkat pro vyjádření síly jaderné zbraně. Jde nejspíše chybný překlad anglického gauge.[6] V anglických textech je pro vyjádření síly jaderné hlavice používán termín equivalent/yield of TNT.

Když v historii vznikla potřeba sjednocení ráží jednotlivých zbraní a střeliva, byly pro kontrolu používány přípravky nazývané kalibry. Tento název je v češtině běžně používán pro kontrolní porovnávací měřítka například ve strojírenské výrobě. Přeneseně se označení kalibr používá pro označení průměru vývrtu hlavně a střely.[2] Tento pojem se nevyskytuje obvykle v české odborné literatuře a s tímto výkladem slova kalibr se lze setkat v některých slovnících cizích slov. V mnoha jazycích je ráže odvozena právě z tohoto slova. Například anglicky caliber, německy Kaliber, španělsky calibre a rusky Калибр. Slovo ráže je pravděpodobně původně čistě české, odvozeného z původního slovansého výrazu raž, raziti.[2]

V myslivecké mluvě se pojem ráže používá pro označení varlat samců spárkaté zvěře, psů a medvědů. Proto se někdy upřednostňuje pojem ráž.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČSN 39 5002: Civilní střelné zbraně a střelivo. Termíny a definice
  2. a b c d Caras, J. : Střelivo do ručních palných zbraní, ARS-ARM Praha (1995) , ISBN 80-900833-8-2
  3. HÝKEL, Jindřich; MALIMÁNEK, Václav. Náboje do ručních palných zbraní. Praha: Naše vojsko, 2002 (dotisk 2006). ISBN 80-206-0641-6. (česky) 
  4. KNEUBUEHL, Beat p. Balistika: střely, přesnost střelby, účinek. Praha: Naše vojsko, 2004. ISBN 80-206-0749-8. (česky) 
  5. PLANKA, Bohumil; A KOLEKTIV. Kriminalistická balistika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Pavel Čeněk, 2010. 660 s. ISBN 978-80-7380-036-9. (česky) 
  6. https://www.zive.cz/princ-vladimir-sklada-finalni-zkousky-nova-ruska-ponorka-ma-jaderny-pohon-a-obejde-se-bez-lodnich-sroubu/a-204454/default.aspx?artcomments=1#ITEM_1698246 Chybné použití ráže pro sílu jaderné hlavice v ekvivalentu TNT

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]