Projekt 254

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Projekt 254 / třída T-43
Albánská minolovka M-111
Albánská minolovka M-111
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Typ minolovka
Lodě 178
Nástupce Projekt 264 / třída T-58
Technické údaje
Výtlak 500 t (standardní)
569 t (plný)
Délka 58 m
Šířka 8,6 m
Ponor 2,3 m
Pohon 2 diesely
Rychlost 15 uzlů
Posádka 77
Výzbroj 4× 37mm kanón (2×II)
4× 25mm kanón (4×2)
2 skluzavky
16 min
Sonar Tamir

Projekt 254 (jinak též třída T-43) je třída oceánských minolovek sovětského námořnictva z doby studené války. Celkem bylo postaveno 178 jednotek této třídy. Určité množství jich bylo předáno sovětským spojencům.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Třída byla stavěna od roku 1947 do 50. let. Postaveno bylo 178 minolovek této třídy.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidla byla vybavena sonarem Tamir. Výzbroj tvořily čtyři 37mm kanóny V-11, nebo V-11M ve dvouhlavňových věžích a osm 12,7mm kulometů 2M-1 (respektive dva 37mm dvoukanóny V-11M, čtyři 25mm kanóny v dvouhlavňových postaveních 2M-3M a dva 14,5mm dvojkulomety 2M-7 na projektu 254M a nebo dva jednohlavňové 45mm kanóny SM-21ZIF a dva dvojkulomety 2M-7 na projektu 254A). Dále lodě nesly dvě skluzavky pro spouštění hlubinných pum a až 16 min. Během služby byly na některé minolovky instalovány dvě čtyřnásobná vypouštěcí zařízení protiletadlových řízených střel 9K32 Strela-2.

Pohonný systém tvořily dva diesely 9D (na některých jednotkách 9DM) o výkonu 3000 hp. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů.

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

Část plavidel provozovala KGB. Několik jednotek bylo přestavěno na radarová plavidla. V případě radarových plavidel jejich výzbroj tvořily čtyři 37mm kanóny a dva 25mm kanóny. Jimi nesený radar byl typu Knife Rest.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]