Projekt 122bis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Projekt 122bis / třída Kronshtadt
Albánské plavidlo projektu 122bis
Albánské plavidlo projektu 122bis
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Kubánské revoluční námořnictvo
Bulharské námořnictvo
a další...
Typhlídkový člun
stíhač ponorek
Loděasi 230
Osudaktivní (2014)
NástupceProjekt 204 (Poti)
Technické údaje
Výtlak300 t (standardní)
330 t (plný)
Délka52 m
Šířka6,5 m
Ponor2,2 m
Pohon3 diesely
Rychlost18 uzlů
Posádka35–40
Výzbroj1× 85mm kanón
4× 37mm kanón (2×2)
2× 14,5mm kulomet
RBU-900
2 skluzavky hlubinných pum
SonarTamir

Projekt 122bis (v kódu NATO třída Kronshtadt) je třída velkých hlídkových člunů a stíhačů ponorek sovětského námořnictva z doby studené války. Postaveno bylo okolo 230 jednotek této třídy. Přibližně 50 jich bylo předáno zahraničním uživatelům, kterými byla Albánie, Bulharsko, Čínská lidová republika, Indonésie, Kuba, Polsko a Rumunsko.[1]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Plavidla této třídy byla stavěna v letech 1946–1956. Celkem bylo postaveno okolo 230 jednotek této třídy.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Plavidla nesla jeden dvouúčelový 85mm kanón, dva 37mm dvoukanóny, dva 14,5mm kulomety. K ničení ponorek sloužily dvě skluzavky hlubinných pum a dva raketové vrhače hlubinných pum RBU-900, během služby u některých lodí nahrazené výkonnějšími typy RBU-1800, nebo RBU-2500. Pohonný systém tvořily tři diesely o výkonu 3300 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 150. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.