Projekt 22350

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 22350 / Třída Admiral Gorškov
Admiral Sergej Gorškov (417)
Admiral Sergej Gorškov (417)
Obecné informace
Uživatelé Námořnictvo Ruské federace
Typ fregata
Lodě 20 plánováno
2 ve stavbě
Osud ve stavbě (2013)
Předchůdce Projekt 12441 (Novik)
Nástupce Projekt 11356 / třída Admiral Grigorovič
Technické údaje
Výtlak 4500 t
Délka 130 m
Šířka 16 m
Ponor 8 m
Pohon COGAG
Rychlost 30 uzlů
Posádka 200
Výzbroj 1× 130mm A-192 DP
SS-N-26
CADS-N-1 Kashtan (2×1)
Uragan — SA-17 Grizzly
Medvedka-2
Letadla 1× vrtulník

Projekt 22350, jinak též třída Admiral Gorškov, je třída víceúčelových fregat ruského námořnictva. Hlavním posláním těchto fregat je ničení ponorek a obrana flotily či konvojů.[1] Jsou to první nové velké hladinové lodě, které ruské námořnictvo staví od konce studené války. Dle vyjádření ruského ministra obrany Šojgu bude šestice fregat této třídydodána do roku 2025.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba první lodi této třídy byla objednána v roce 2005. Je to první nová velká hladinová loď, kterou si ruské námořnictvo objednalo po 15 letech. Kýl první jednotky Admiral Sergej Gorškov byl založen v únoru 2006 v loděnici Severnaja Verf v Petrohradu. Dokončení lodi je plánováno na rok 2015. Stavba druhé jednotky, pojmenované Admiral Kasatonov, byla zahájena v září 2009 a její dokončení je plánováno na rok 2015. Celkově je plánována stavba až 20 lodí této třídy.[1]

Jednotky třídy Projektu 22350:[1]

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Admiral Gorškov (417) únor 2006 říjen 2010 2015 (plán)[3] zkoušky
Admiral Kasatonov září 2009 12. prosince 2014[3] 2015 (plán) dostavba
Admiral Golovko únor 2012 2016 (plán) ve stavbě
Admiral Isakov podzim 2013[3] ve stavbě

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce třídy Admiral Gorškov navazuje na fregaty třídy Talwar, vyvinuté Ruskem pro indické námořnictvo.

Pro celou třídu je plánována následující výzbroj. Hlavňovou výzbroj představuje 130mm kanón A-192 DP ve věži na přídi. Blízkou obranu zajišťují dva hybridní systémy CADS-N-1 Kashtan, kombinující 30mm kanóny a řízené střely SA-N-11. Protilodní výzbroj má představovat osm protilodních střel SS-N-26 (jejich alternativou je šest protilodních střel BrahMos). K protiponorkovému boji slouží systém Medvedka-2. K obraně proti vzdušným cílům slouží protiletadlový systém středního dosahu Uragan se střelami SA-17 Grizzly. Na zádi je přistávací plošina a hangár pro uskladnění jednoho protiponorkového vrtulníku Kamov Ka-27.

Pohonný systém je koncepce COGAG. Pro plavbu cestovní rychlostí slouží dvě plynové turbíny, přičemž v bojové situaci se připojí ještě dvě hlavní turbíny. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 30 uzlů.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Admiral Gorshkov Class Frigates, Russia [online]. Naval-technology.com, [cit. 2010-07-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Russian Navy to Receive Six Project 22350 Frigates of Gorshkov Class by 2025 [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-05-06, [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Rusko spustilo na vodu druhou ultramoderní fregatu [online]. Novinky.cz, [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZAJAC, Ivan. Svatá trojice VMF: Nadmíru pokrokové fregaty. ATM. 9 2016, roč. 48, čís. 9, s. 60 až 65. ISSN 1802-4823.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]