Obléhání Černihivu
| Obléhání Černihivu | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu, Kyjevská ofenzíva | |||
_-_ruins.jpg) Ruiny obydlí po ruském ostřelování | |||
| Trvání | 24. února 2022 – 4. dubna 2022 | ||
| Místo | Černihiv, Ukrajina | ||
| Souřadnice | 51°29′38″ s. š., 31°17′41″ v. d. | ||
| Příčiny | Ruská invaze na Ukrajinu | ||
| Výsledek | Ukrajinské vítězství | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
Bitva o Černihiv, známá též jako obléhání Černihivu, byla vojenským střetnutím mezi Ruskem a Ukrajinou jako součást Kyjevské ofenzívy během ruské invaze na Ukrajinu. Začala 24. února 2022, kdy ruská armáda zaútočila na město Černihiv. Elitní ukrajinská 1. tanková brigáda s pomocí dobrovolníků a jednotek teritoriální obrany po těžkých bojích město proti přesile ubránila, nedokázala však zabránit jeho odříznutí a zhruba tři týdny trvající blokádě.[3]
Přestože Černihiv čelil rozsáhlému bombardování a složitým podmínkám pro civilní obyvatelstvo, obránci dokázali po celou dobu vázat značné množství ruských jednotek, které nemohly být využity v klíčové bitvě o Kyjev. Po rozsáhlém protiútoku byla 1. dubna blokáda prolomena[4] a do 4. dubna 2022 ukrajinská armáda vytlačila Rusy z celé Černihivské oblasti.[5]
Černihivu byl následně za obranu proti ruským jednotkám, do níž se zapojilo až 20 tisíc místních obyvatel, udělen čestný titul Město-hrdina Ukrajiny.[6]
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]Město Černihiv bylo před válkou se svými zhruba 280 tisíci obyvateli jedním z nejvýznamnějších měst na severovýchodě Ukrajiny. Leží zhruba 150 km severně od Kyjeva na křižovatce železničních tratí a dálnici M-01, která je součástí mezinárodní silnice E-95 z Petrohradu do Oděsy. Černihiv tak tvořil zásadní překážku pro ruské síly v postupu na ukrajinské hlavní město.
Bitva
[editovat | editovat zdroj].png)
V časných ranních hodinách 24. února ruské síly překročily bělorusko-ukrajinskou hranici a postupovaly jižním směrem. Ačkoli měli Rusové v daném směru obrovskou početní převahu dosahující až 15:1,[3][7] narazili severně od Černihivu v okolí dálnice M-01 na ukrajinský odpor. Dle ukrajinské strany obránci s podporou dělostřelectva dokázali zničit dvě nerozptýlené postupující ruské kolony tanků a obrněných vozidel.[7]
Ukrajinci při obraně využili pro útok nevhodného, po zimě tajícího a rozbláceného terénu a malé iniciativy ruských velitelů, kteří se drželi asfaltových cest, kde se museli potýkat s ukrajinskými přepady a zaminovanými křižovatkami a mosty.[7]
Rusové Černihiv následně obešli,[8] ovšem Ukrajinci aktivní obranou získali podobně jako při protiútoku v bitvě o letiště Hostomel západně od Kyjeva důležitý čas na přípravu obrany a přísun posil na obranu hlavního města. Zároveň se mezitím do obrany Černihivu podařilo zapojit ukrajinské dobrovolníky. Část ruských jednotek se navíc již počátku potýkala se slabou morálkou. V prvních hodinách invaze se celá průzkumná četa ruské 74. gardové motorstřelecké brigády Ukrajincům u Černihivu vzdala s tím, že její příslušníci nevěděli, že sem byli posláni zabíjet.[9]
Obléhání
[editovat | editovat zdroj]25. února ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruští vojáci obklíčili Černihiv a zahájili obléhání města,[10] ačkoli k účinnému obklíčení města došlo až na počátku března. 1. března Ukrajinci hlásili údajné zapojení běloruské armády, vyvrácené zástupci amerického ministerstva obrany.[11] Tvrdé boje probíhaly zejména o Ukrajinci kontrolované vyvýšeniny severovýchodně od Černihivu a u obce Lukašivka jihovýchodně od města.[7]
29. března Rusové po neúspěšné snaze dobýt Kyjev a pod tlakem ukrajinského protiútoku oznámili, že "drasticky omezí aktivitu v oblasti", což fakticky znamenalo jejich postupný ústup k běloruským hranicím, který skončil do 4. dubna.[10]
Černihiv byl opakovaně terčem rozsáhlého ruského bombardování včetně zakázané kazetové munice.[12] Podle starosty Vladyslava Atrošenka se Rusové nejprve snažili zasahovat vojenské cíle, ale poté změnili taktiku a cílem se staly kromě centra města i nemocnice, kino, školy či rezidenční oblasti.[10] 3. března při jednom z největších náletů celé války Rusové dle mezinárodních vyšetřovatelů použili půltunové bomby FAB-500, které si vyžádaly 47 obětí.[10]
Následky
[editovat | editovat zdroj]Z Černihivu před ruským útokem uprchlo více než 200 tisíc obyvatel, tedy většina předválečné populace města.[6][12] Po osvobození oblasti ukrajinskou armádou se obyvatelé začali vracet a v květnu 2023 dle mobilních operátorů ve město žilo již 240 tisíc obyvatel.[6]
Celkový počet civilních obětí ruského bombardování dle starosty Atrošenka dosáhla zhruba 700, další výrazné ztráty na životech však údajně byly spojeny například s nedostatečnou lékařskou péči a nedostatkem potravin nebo léků.[10] Dle ukrajinské strany se obětí ruského teroru staly okupované obce v blízkosti Černihivu.[12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ February 25, 2022 Russia-Ukraine news. CNN International [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Збиття Красноярцева, російські ДРГ, бій на горі в Новоселівці — "Битва за Чернігів" 3 серія +ENG SUB. Суспільне Чернігів [online]. 2022-12-22 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. (ua)
- ↑ a b AXE, David. Ukraine’s Best Tank Brigade Has Won The Battle For Chernihiv. Forbes [online]. 2022-03-31 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Mason; BARROS, George; HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, April 1. www.understandingwar.org [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ KAGAN, Frederick W.; BARROS, George; HIRD, Karolina. Russian Offensive Campaign Assessment, April 5. www.understandingwar.org [online]. 2022-04-05 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c HARZER, Filip. Místo, kde z hrstky obránců bylo najednou 20 tisíc. Seznam Zprávy [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d SONNE, Paul, et al. Battle for Kyiv: Ukrainian valor, Russian blunders combined to save the capital. The Washington Post [online]. 2022-08-24 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Mason; BARROS, George; STEPANENKO, Kateryna. Russian Offensive Campaign Assessment, February 25, 2022. Understanding War [online]. Institute for the Study of War, 2022-02-25 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ COURTNEY-GUY, Sam. Russian platoon ‘surrenders saying they didn’t think they had been sent to kill’. Metro [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e YAFFA, Joshua. The Siege of Chernihiv. New Yorker [online]. 2022-04-15 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ GIJS, Camille. US sees ‘no indication’ to back Ukrainian claim Belarus has joined Russia’s invasion. Politico [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c BEARAK, Max; O' GRADY, Siobhán. In shattered Chernihiv, Russian siege leaves a city asking, ‘Why?’. The Washington Post [online]. 2022-04-05 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva o Černihiv na Wikimedia Commons
