Ramzan Kadyrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ramzan Achmatovič Kadyrov
Ramzan Kadyrov, 2014.jpeg
4. Prezident Čečenské republiky
Úřadující
Ve funkci od:
neoficiálně od 15. února 2007, oficiálně od 5. dubna 2007
PředchůdceAlu Alchanov
Stranická příslušnost
ČlenstvíJednotné Rusko

Narození5. října 1976 (45 let)
Achmat-Jurt
RodičeAchmat Abdulchamidovič Kadyrov a Ajmani Něsijevna Kadyrovová
PříbuzníKhalid Kadyrov (synovec)
SídloGrozný
Alma materRuská akademie státní služby (od 2004)
Profesepolitik a voják
Náboženstvísunnitský islám
súfismus
Kádiríja
OceněníJubilejní medaile 50. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 (1995)
medaile Na památku 850 let Moskvy (1997)
medaile 200 let ministerstva vnitra Ruské federace (2002)
medaile Za zásluhy o konání celoruského sčítání lidu (2002)
medaile Za zásluhy při ochraně veřejného pořádku (2002)
… více na Wikidatech
PodpisRamzan Achmatovič Kadyrov, podpis
Webová stránkawww.ramzan-kadyrov.ru
CommonsRamzan Kadyrov
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ramzan Kadyrov (čečensky Кадыров Ахьмат-кӀант Рамзан, rusky Рамза́н Ахма́дович Кады́ров, * 5. října 1976 Centoroj, RSFSR, Sovětský svaz) je čečenský bojovník a politik, od 15. února 2007 neoficiálně prezidentem autonomní Čečenské republiky.[1] Stvrzen ve funkci byl oficiálně dne 5. dubna 2007.[2] Je synem bývalého čečenského prezidenta Achmata Kadyrova. Ramzan Kadyrov se dlouhodobě těší podpoře ruského prezidenta Vladimira Putina.[3] Platí za autoritativního vůdce, který ve své vlasti vládne tvrdou rukou.[4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Kadyrov se narodil v Čentaroji v Sovětském svazu. Byl druhým synem v rodině Achmada a Aimani Kadyrovových a jejich nejmladším dítětem. Měl staršího bratra jménem Zelimchan (1974–2004) a dvě starší sestry: Zargan (*1971) a Zulaj (*1972). Kadyrov se snažil získat respekt svého otce Achmada Kadyrova, který byl imámem. Tvrdí, že svého otce vždy napodoboval. Achmad během první čečenské války podporoval výzvu k džihádu proti Rusům, ale ve druhé čečenské válce přešel na druhou stranu a vyhlásil věrnost Rusku[5]. Na začátku 90. let, kdy se rozpadl Sovětský svaz, Čečenci zahájili své snahy o nezávislost.

Během první čečenské války bojoval spolu se svým otcem proti ruským ozbrojeným silám a po válce byl Ramzan osobním řidičem a bodyguardem svého otce Achmada, který se stal separatistickým muftím Čečenska. Na začátku druhé čečenské války v roce 1999 rodina Kadyrovových přeběhla na stranu Moskvy. Od té doby vedl Kadyrov své milice s podporou ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) (včetně služebních průkazů) a stal se šéfem čečenské prezidentské bezpečnostní služby.[6]

Vicepremiér[editovat | editovat zdroj]

V ruských prezidentských volbách v březnu 2004 se stal vedoucím regionální volební komise. Po atentátu na jeho otce Achmata Kadyrova v květnu 2004 byl jmenován vicepremiérem a fakticky se stal šéfem čečenské vlády. V prosinci 2004 mu Vladimir Putin udělil titul Hrdina Ruské federace, nejvyšší ruské vyznamenání.

Když jeho sestru v lednu 2005 zadržela dagestánská policie, Kadyrov a asi 150 ozbrojených mužů odjeli do budovy chasavjurtské městské policie (GOVD). Podle starosty města Kadyrovovi muži obklíčili GOVD, přitlačili její služební důstojníky ke zdi a napadli je, načež opustili budovu i se Zulaj Kadyrovou a „vítězně stříleli do vzduchu“.[7]

V srpnu 2005 Kadyrov prohlásil, že na místě zbořených trosek rozbořeného centra Grozného bude postavena „největší mešita v Evropě“ a že Čečensko je „nejmírumilovnějším místem v Rusku“ a za několik let bude také „nejbohatším a nejmírumilovnějším“ místem na světě.[8] Řekl, že válka již skončila a že v Čečensku zůstalo pouze 150 „banditů“ (oproti oficiálním údajům o 700 až 2 000 povstaleckých bojovnících) a že díky jeho otci již od roku 1999 přešlo na ruskou stranu 7 000 separatistů. Když Kadyrov odpovídal na otázku, jak se chystá „pomstít vraždu svého otce“, řekl:

„Toho, koho jsem měl zabít, jsem už zabil. A ty, kteří za ním zůstávají, budu zabíjet do posledního z nich, dokud nebudu sám zabit nebo uvězněn. Budu zabíjet, dokud budu žít... Putin je nádherný. Myslí na Čečensko víc než na kteroukoli jinou republiku (Ruské federace). Když mi zavraždili otce, přijel (Putin) a osobně se dostavil na hřbitov. Putin zastavil válku. Putin by se měl stát doživotním prezidentem. Je zapotřebí silné vlády. Demokracie je všechno, jen ne americký výmysl...Rusové nikdy nedodržují své zákony. Všichni kradli a jen Chodorkovskij je ve vězení“[9][10]

Prezident[editovat | editovat zdroj]

V únoru 2006 se stal předsedou republikové rady strany Jednotné Rusko, v současnosti nejsilnější politické strany v Rusku i Čečensku. Po demisi Alu Alchanova v roce 2007 byl jmenován prezidentem Čečenska. 5. března 2011 jeho jmenování potvrdil čečenský parlament.[11][12][13]

V této funkci prakticky neomezeně kontroluje veškerou moc a veřejný život v Čečensku – parlament, soudnictví i sdělovací prostředky, což je doprovázeno všudypřítomným utvrzováním kultu osobnosti Ramzana Kadyrova a jeho rodiny.[14]

Spory s Ruskem[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 Kadyrov nařídil čečenským bezpečnostním silám zastřelit každého ruského policistu, který vstoupí na území Čečenska bez povolení čečenských úřadů.[15][16][17] Podle některých komentátorů má ruský prezident Putin z Kadyrova strach, protože pokus omezit Kadyrovovu moc v Čečensku by mohl vyústit v třetí čečenskou válku.[18]

Ruský opoziční politik Ilja Jašin obvinil Kadyrova z objednání vraždy Borise Němcova, který Kadyrova a jeho způsob vládnutí dlouhodobě kritizoval. Podle Jašina se Čečensko pod vládou Kadyrova „stalo islámským státem uvnitř Ruska a nepodřizuje se (ruským) zákonům.“[19] Kadyrova za objednatele vraždy označili také advokáti pozůstalých.[20]

Obvinění ze zločinů a porušování lidských práv[editovat | editovat zdroj]

Podle novinářky ruských opozičních novin Novaja gazeta Anny Politkovské měl ve svém domu ve vesnici Centaroj (Chosi-Jurt) mučírnu určenou odpůrcům jeho otce. Vyčítala mu také podněcování k vraždám, účast na přestřelkách a rvačkách. Podle Anny Politkovské bylo hlavním zdrojem příjmů Ramzana Kadyrova výkupné z únosů lidí.[21]

Podle názoru ruské nevládní organizace na ochranu lidských práv Memorial z roku 2007 se skutečná situace Čečny pod vládou Ramzana Kadyrova nezlepšovala. Nadále docházelo k únosům, které podle Memorialu tajně prováděly Kadyrovovy oddíly, označované také jako čečenské speciální síly, především oddíly „Sever“ a „Vostok“. Podle názoru Memorialu v Čečně stále dochází k mučení, politickým vraždám a porušování lidských práv a k toleranci těchto praktik ze strany ruských federálních úřadů.[22][23]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Ramzan Kadyrov je ženatý a má šest dětí. Je čestným předsedou fotbalového klubu RFK Achmat Groznyj.[24] Až do roku 2000 aktivně boxoval. V květnu 2015 se stal čestným předsedou čečenské pobočky motorkářského klubu Noční vlci – Groznyj.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramzan Kadyrow na polské Wikipedii.

  1. Západ chce vidět Rusko na kolenou. To se ale nestane. Poslal dokonce i tajné služby, varuje muslimský vůdce. EuroZprávy.cz. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (anglicky) 
  2. BOWRING, Bill. Law, Rights and Ideology in Russia: Landmarks in the Destiny of a Great Power. [s.l.]: Routledge 249 s. Dostupné online. ISBN 9781134625802. (anglicky) 
  3. Putin podpořil Kadyrova a vyzval ho, ať obhajuje svůj úřad. ČT24. 2016-03-25. Dostupné online [cit. 2017-11-02]. (česky) 
  4. Kadyrov vládne Čečensku železnou rukou, přesto jej většina národa miluje. ČT24. 2009-12-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. (česky) 
  5. BBCCzech.com | Svět | Bývalý šampion Mike Tyson v Čečensku zahájil turnaj v boxu. www.bbc.co.uk [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. 
  6. Russia appoints Chechen leader, BBC News, 12 June 2000
  7. The Jamestown Foundation. web.archive.org [online]. 2007-12-10 [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. 
  8. Biggest mosque for Grozny. the Guardian [online]. 2005-08-03 [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Грани.Ру: Кадыров официально вступил в должность президента Чечни. graniru.org [online]. [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. 
  10. Рамзан Кадыров рассказал журналу GQ, что такое военный стиль, что и дальше будет убивать и что Путин - красавчик. NEWSru.com [online]. 2005-10-05 [cit. 2022-04-10]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Кадыров останется президентом до апреля 2011 года
  12. Парламент Чечни переименовал должность Кадырова в главу республики
  13. ramzan-kadyrov.ru. www.ramzan-kadyrov.ru [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  14. 10 главных цитат из доклада Ильи Яшина о Рамзане Кадырове. (Citace z projevu předsedy opoziční strany Parnas Ilji Jašina na téma "Ohrožení národní bezpečnosti" v ruském parlamentu) [online]. BBC - ruská redakce, 2016-02-23 [cit. 2016-02-24]. Dostupné online. (rusky) 
  15. Kadyrov Authorizes His Police to Shoot Officers From Other Parts of Russia. The Moscow Times. 23. dubna 2015.
  16. 'Pro-Russia' Chechen leader threatens to kill Russian cops on his turf. Csmonitor.com. 23. dubna 2016.
  17. Chechen leader Kadyrov 'threatens whole of Russia', opposition says. The Guardian. 26. ledna 2016.
  18. "Is Chechnya Taking Over Russia?" The New York Times. 17. srpna 2017.
  19. Za smrtí Němcova stál Kadyrov, tvrdí opoziční politik Jašin rok po vraždě. Lidovky.cz [online]. 24. února 2016. Dostupné online. 
  20. Vražda Němcova nemá podle ruské policie náboženský podtext. Deník.cz [online]. 20. června 2016. Dostupné online. 
  21. Mark Franchetti. Kidnap video may have doomed shot Russian reporter. The Sunday Times (London). 15. října 2006. Dostupné online. 
  22. The Jamestown Foundation. www.jamestown.org [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-06. 
  23. Spor mezi Kadyrovem a bratry Jamadajevovými vrcholí
  24. FC Terek
  25. Noční vlci otevřeli pobočku v Čečensku. Koženou vestu převzal i Kadyrov, lidovky.cz, 25. května 2015

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]