Dmytro Kuleba
| Dmytro Ivanovyč Kuleba | |
|---|---|
.jpg) | |
| 14. ministr zahraničí Ukrajiny | |
| Ve funkci: 4. března 2020 – 5. září 2024 | |
| Předseda vlády | Denys Šmyhal |
| Předchůdce | Vadim Pristajko |
| Nástupce | Andrij Sybiha |
| Místopředseda vlády Ukrajiny pro evropské záležitosti | |
| Ve funkci: 29. srpna 2019 – 4. března 2020 | |
| Předseda vlády | Oleksij Hončaruk |
| Předchůdce | Ivanna Klympušová-Cincadzeová |
| Nástupce | Vadim Pristajko |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Služebník lidu |
| Narození | 19. dubna 1981 (44 let) Sumy |
| Choť | Jevhenija Anatolijivna Kulebová |
| Rodiče | Ivan Dmytrovyč Kuleba |
| Alma mater | Institut mezinárodních vztahů Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě |
| Profese | diplomat, politik a ministr zahraničí |
| Náboženství | Ukrajinská pravoslavná církev |
| Ocenění | Řád za zásluhy 3. třídy |
| Commons | Dmytro Kuleba |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dmytro Kuleba (* 19. dubna 1981 Sumy) je ukrajinský politik a diplomat, od března 2020 do září 2024 ministr zahraničí ve vládě premiéra Denyse Šmyhala.
Život
[editovat | editovat zdroj]V roce 2003 absolvoval Institut mezinárodních vztahů na Kyjevské univerzitě. Má titul Kandidát věd (ekvivalent Ph.D.) v oboru mezinárodního práva.
V diplomatických službách Ukrajiny pracoval od roku 2003. V roce 2013 státní službu opustil kvůli nesouhlasu s politikou tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Aktivně se účastnil protestů Euromajdan na přelomu let 2013–2014. Na počátku rusko-ukrajinské krize v roce 2014 se rozhodl na ministerstvo zahraničí vrátit a zabývat se strategickou komunikací. V roce 2016 se stal stálým představitelem Ukrajiny u Rady Evropy. Od srpna 2019 do března 2020 byl vicepremiérem pro evropské záležitosti. Od března 2020 do září 2024 zastával funkci ministra zahraničí.[1]
Rusko-ukrajinská krize 2022
[editovat | editovat zdroj]Poté, co ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 nad ránem oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu, a poté, co ruská armáda zahájila letecký i pozemní útok na Ukrajinu, Kuleba označil ruskou operaci za „plnohodnotnou invazi“.[2]
V září 2025 z Ukrajiny odcestoval těsně předtím, než vešel v platnost zákaz diplomatů odcestovat ze země.[3]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Kuleba je ženatý a má dvě děti.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- The War for Reality. How to Win in the World of Fakes, Truths and Communities (2019)[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dmytro Kuleba na anglické Wikipedii.
- ↑ ČTK; ČT24. Po zemětřesení v ukrajinské vládě končí i šéf diplomacie Kuleba. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2025-09-10]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruská vojska zaútočila na Ukrajinu, Kyjev vyhlásil válečný stav. České noviny [online]. Česká tisková kancelář, 2022-2-24. Dostupné online. ISSN 1213-5003.
- ↑ Na poslední chvíli odjel z Ukrajiny. Z Polska má Kuleba pro Zelenského ostrý vzkaz. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2025-09-10 [cit. 2025-09-10]. Dostupné online.
- ↑ https://frankfurtrights.com/Books/Details/war-for-reality-18964619
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dmytro Ivanovyč Kuleba na Wikimedia Commons
