Novaja gazeta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Novaja gazeta
logo
logo
Druh vychází třikrát týdně
Formát A2
Majitel Michail Gorbačov
Alexandr Lebeděv
Šéfredaktor Dmitry Muratov, 2012.JPG
Dmitrij Muratov
Založení 1. dubna 1993
Jazyk ruština
Sídlo společnosti Moskva
Náklad 184.400
Oficiální web
http://www.novayagazeta.ru/
Jelena Valerijevna Milašinová, novinářka deníku Novaja gazeta

Novaja gazeta (rusky Новая газета) jsou ruské liberální a opoziční noviny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Novaja gazeta byla založena dne 1. dubna 1993. Noviny sídlí v Moskvě a vycházejí třikrát týdně v nákladu zhruba 200 tisíc výtisků. Noviny vycházejí v deseti velkých ruských městech a kromě toho mají tři zahraniční vydání, v Izraeli, Německu a Kazachstánu. Jeho šéfredaktorem je k roku 2017 Dmitrij Andrejevič Muratov (rusky Дмитрий Андреевич Муратов).[1]

Vlastnická struktura[editovat | editovat zdroj]

Významný spoluvlastnický podíl v nich mají Michail Gorbačov (10%) a Alexandr Lebeděv (39%), zbytek akcií patří členům redakce.[2] Gorbačov pro rozvoj novin využil část finanční odměny spojené s Nobelovou cenu za mír.[3][4]

Role ruského opoziční média[editovat | editovat zdroj]

Od založení novin bylo zavražděno šest jejich novinářů, či spolupracovníků, nejznámějšími z nich byli Anna Politkovská, Anastasia Baburová, Natalja Estěmirovová[5], Igor Domnikov, či Jurij Ščekočichin.[2][6]

V letech 20152017 bylo opakovaně vyhrožováno smrtí Jeleně Valerijevně Milašinové (rusky Елена Валерьевна Милашина), jedné z dalších novinářek deníku, poté co uveřejnila zprávy, týkající se jak vynucených sňatků, tak i postavení a pronásledování homosexuálů[7] v Čečensku za vlády prezidenta Ramzana Kadyrova.[8][9][10] Již v roce 2012 byla za svoje články o porušování lidských práv na Kavkaze v Moskvě brutálně zbita.[11]

V roce 2017 bylo také usneseno Evropským soudem pro lidská práva (ESLP), že se Ruská federace musí zaplatit finanční odškodné deníku Novaja gazeta za omezování svobody projevu, když musel dle rozhodnutí moskevského soudu v roce 2005 zaplatit za uveřejněné zprávy o havárii ruské jaderné ponorky K-141 Kursk uloženou pokutu.[12]

Citáty o státním dozoru nad médii v Rusku[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 byly noviny Novaja Gazeta uváděny jako jeden z mnoha možných kandidátů na Nobelovu cenu míru.[4] Na adresu Roskomnadzoru, státního úřadu pro kontrolu ruských médií, uvedl Vitalij Jaroševskij (rus. Виталий Ярошевский), novinář deníku Novaja Gazeta, v roce 2014 následující:[13]

"Hlídá nás Roskomnadzor neboli výbor pro komunikaci a masmédia, kterému stačí dvě varování, aby nás pohnal před soud a klidně i zavřel. Zbavit se v Rusku novin není těžké. Nicméně řeknu vám tvrdou, ale pravdivou věc: nejúčinnější cenzurou je vražda. Jen v naší redakci je takových případů několik."
— Vitalij Jaroševskij, In: LN - 2014-05-14 (on-line)

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • Henri Nannen Prize (2007)
  • Four Freedoms Award (2010)
  • Freedom Award of Politiken (2014)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Novaya Gazeta na anglické Wikipedii.

  1. Ruský opoziční list chce k sebeobraně vyzbrojit své redaktory. Novinky.cz. 2017-10-26. Dostupné online [cit. 2017-11-01]. (cs-CZ) 
  2. a b rozlas.cz: Nejlepší cenzurou je vražda člověka, říká novinář ruského opozičního listu Novaja Gazeta
  3. FATUROVÁ, Marie. Gorbačov investoval do nezávislých novin. iDnes.cz [online]. 2006-6-9 [cit. 2014-10-17]. Dostupné online.  
  4. a b Here's Who Has The Best Shot At Winning The Nobel Peace Prize. Business Insider [online]. 2014-10-10 [cit. 2014-10-17]. Dostupné online.  (anglicky) 
  5. КИРИЛЕНКО, Анастасия. Убита Наталья Эстемирова. Радио Свобода [online]. 2009-07-15 [cit. 2017-11-01]. Dostupné online.  
  6. TYPOVSKÝ, František. Ruští novináři jsou ohroženým druhem. Nevyhýbají se jim výhrůžky, vraždy ani brutální napadení. Aktuálně.cz. 2017-05-15. Dostupné online [cit. 2017-11-01]. (cs-CZ) 
  7. Koncentráky jako za Hitlera. Čečensko prý tvrdě pronásleduje gaye. TÝDEN.cz. 2017-04-10. Dostupné online [cit. 2017-11-04].  
  8. ZBAVITELOVÁ, Gita. Čečensko vyhrožuje smrtí ruské novinářce. Rozhlas.cz. 2015-06-15. Dostupné online [cit. 2017-11-04]. (česky) 
  9. Ruská novinářka, která napsala o pronásledování čečenských gayů, čelí výhružkám. Chce odjet ze země. Aktuálně.cz. 2017-04-22. Dostupné online [cit. 2017-11-04]. (cs-CZ) 
  10. HARZER, Filip. Odhalila teror v Čečensku. Vyhlásili nám džihád, je to jako v Charlie Hebdo, říká novinářka. iROZHLAS.cz. 2017-04-19. Dostupné online [cit. 2017-11-04]. (česky) 
  11. V Moskvě brutálně zbili redaktorku opozičních novin. TÝDEN.cz. 2012-04-05. Dostupné online [cit. 2017-11-04].  
  12. Rusko musí zaplatit opozičnímu listu, který psal o Kursku. TÝDEN.cz. 2017-10-03. Dostupné online [cit. 2017-11-04].  
  13. SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Ruská média zbožňují Kreml jako milenku, říká opoziční novinář. Lidové noviny. 2014-05-14. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]