Jelena Valerijevna Milašinová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jelena Valerijevna Milašinová
Elena Milashina IWOC award 2013.jpg
Narození 28. října 1977
Dalněgorsk
Povolání novinářka, lidskoprávní aktivistka, spisovatelka, reportérka a redaktorka
Národnost Rusové
Stát RuskoRusko Rusko
Alma mater Moskevská státní univerzita (MSU), Fakulta žurnalistiky (do 2001)
Témata Čečensko, Kavkaz
Ocenění Золотое перо России (2001)
Mezinárodní cena ženské odvahy (2013)
Cena «Redakční Rady (Redkollegia)» (2017)
Cena Svobodné tisku Východní Evropy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jelena Valerijevna Milašinová (rusky Елена Валерьевна Милашина; * 28. října 1977, Dalněgorsk, Přímořský kraj, SSSR) je ruská lidskoprávní aktivistka a investigativní novinářka, pracující pro ruský opoziční deník Novaja gazeta (rusky Новая газета).[1][2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se dne 28. října 1977 v Dalněgorsku v Přímořském kraji, ve východní části Ruské federace.[3]

V roce 2012 byla za svoji novinářskou činnost v ulicích Moskvy brutálně zbita,[4] krátce poté co předtím napsala o nelegálním obchodu s drogami pod hlavičkou ruské Federální služby pro kontrolu narkotik (FSKN).[5]

Porušování lidských práv na Kavkaze[editovat | editovat zdroj]

Postavení homosexuálů v Čečensku (2017)[editovat | editovat zdroj]

Za svoje články o pronásledování, zatýkání a vraždění homosexuálů v Čečensku za úřadování prezidenta Ramzana Kadyrova, uveřejněné v roce 2017 v deníku Novaja gazeta, musela opakovaně čelit výhrůžkám.[6]

Polygamie a sňatky s nezletilými v Čečensku (2015)[editovat | editovat zdroj]

V květnu roku 2015 upozornila svojí investigativní činností na čečenského policistu, Nažuda Gučigova (rusky Нажуд Гучигов), který se nejenom oženil v rozporu s ruskými zákony s nezletilou dívkou, Lujzou Gojlabijevovou (rusky Луиза Гойлабиева), která měla býti navíc ke sňatku donucena, nýbrž také porušil zákon zakazující polygamii.[7][8] Následně jí bylo zato vyhrožováno z čečenské strany smrtí.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Елена Милашина. Новая газета - Novayagazeta.ru [online]. [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. (rusky) 
  2. BALÁŽOVÁ, Jarmila. Ruští novináři – stále ohrožený druh. Rozhlas.cz. 2012-04-27. Dostupné online [cit. 2017-11-04]. (česky) 
  3. КОРЧЕМЛЮК, Екатерина. Милашина Елена Валерьевна - Общественный деятель. ruspekh.ru [online]. Российское информационное агентство «Руспех» [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. (rusky) 
  4. VALEŠ, Martin. Kolegyně Politkovské: V Moskvě brutálně zbili redaktorku opozičních novin. TÝDEN.cz. 2012-04-05. Dostupné online [cit. 2017-11-05]. 
  5. Ruská policie má co vysvětlovat. ČT24. 2012-04-13. Dostupné online [cit. 2017-11-05]. (česky) 
  6. Ruská novinářka, která napsala o pronásledování čečenských gayů, čelí výhružkám. Chce odjet ze země. Aktuálně.cz. 2017-04-22. Dostupné online [cit. 2017-11-05]. (česky) 
  7. Svatba po čečensku. Spojenec Kadyrova má druhou ženu, je jí sedmnáct. iDNES.cz [online]. 2015-05-20 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. 
  8. Toto je najsmutnejšia nevesta na svete: Viete, čo jej urobili? Nočná mora každej ženy!. Nový Čas. 2015-05-19. Dostupné online [cit. 2017-11-05]. (slovensky) 
  9. ZBAVITELOVÁ, Gita. Čečensko vyhrožuje smrtí ruské novinářce. Rozhlas.cz. 2015-06-15. Dostupné online [cit. 2017-11-05]. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]