Anna Politkovská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Stěpanovna Politkovská
Anna Politkovskaja im Gespräch mit Christhard Läpple.jpg
Rodné jméno Анна Степановна Мазепа a Anna Mazepa
Narození 30. srpna 1958
New York
Úmrtí 7. října 2006 (ve věku 48 let)
Moskva
Příčina úmrtí vražda
Místo odpočinku Trojekurovský hřbitov v Moskvě
Bydliště New York
Alma mater Moskevská státní univerzita (MSU), Fakulta žurnalistiky (do 1980)
Zaměstnavatelé Izvestija (1982–1993)
Мегаполис-экспресс (do 1994)
Obščaja Gazeta (Общая газета) (1994–1999)
Novaja gazeta (od 1999)
Ocenění Золотое перо России (2000)
Премия имени Андрея Сахарова «За журналистику как поступок» (2002)
Cena Hermanna Kestena (2003)
Lettre Ulysses Award (2003)
premio de periodismo cultural y político Manuel Vázquez Montalbán (2004)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Alexandr Vladimirovič Politkovskij
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Stěpanovna Politkovská (rusky А́нна Степа́новна Политко́вская, ukrajinsky Га́нна Степа́нівна Політко́вська) (30. srpna 1958, New York7. října 2006, Moskva) byla ruská novinářka, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka, odpůrkyně režimu ruského prezidenta Vladimíra Putina a kritička ruského postupu během druhé čečenské války. Dne 7. října 2006 byla v Moskvě zastřelena.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Hrob Anny Politkovské v Moskvě

Politkovská se narodila jako Anna Mazepa v New Yorku ukrajinským rodičům, kteří pracovali jako sovětští diplomaté pro Organizaci spojených národů (OSN). Vyrostla a vystudovala v Moskvě. Během studií žurnalistiky, která uzavřela v roce 1980, se provdala za Alexandra Politkovského. Měli spolu dvě děti.

Po studiích pracovala postupně v deníku Izvestija, podnikových novinách Aeroflotu, v listu Obščaja Gazeta a v opozičním deníku Novaja gazeta. Ve svých článcích kritizovala autoritativní tendence ruské vlády, její zkorumpovanost a také poměry v ruských bezpečnostních silách. Za svou novinářskou práci obdržela řadu mezinárodních ocenění.

Pokus o zabití, výhrůžky[editovat | editovat zdroj]

V září 2004 se Politkovská vydala jako prostředník jednat o propuštění rukojmí při teroristickém útoku na školku v Beslanu, na palubě letadla letícího do Beslanu v Severní Osetii, po vypití hrníčku čaje, který jí podali, došlo k otravě a Politkovská byla hospitalizována v nemocnici v Rostově na Donu. Lékařské záznamy z ošetření v nemocnici se záhadně ztratily. Novinářka figurovala na seznamu „nepřátel ruské vlasti a státnosti“, o němž informoval poslanec Nikolaj Kurijanovič.[1][2][3]

Po rozhovoru s Ramzanem Kadyrovem v 2004 řekl Politkovské jeden z jeho tajemníků "někdo by vás měl zastřelit, až se vrátíte do Moskvy, tak jak to dělají u vás v Moskvě". Kadyrov souhlasně uvedl "je nepřítel, měla by být zastřelena".[4]

Vražda[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. října 2006, v den výročí Putinových narozenin,[5] byla Politkovská zastřelena ve výtahu svého domu v Moskvě. První proces s obžalovanými z její vraždy skončil v roce 2009 fiaskem, protože porota je pro nedostatek důkazů propustila. Nejvyšší soud ale vrátil případ prokuratuře k došetření.[6]

V prosinci 2012 byl z podílu na její vraždě uznán vinným policista Dmitrij Pavljučenkov, odsouzen byl na 11 let vězení.

Z podílu na vraždě byli dále obžalováni čečenští bratři Rustam (který ji podle obžaloby zastřelil), Ibragim a Džabrail Machmudovovi, jejich příbuzný Lom-Ali Gajtukajev a bývalý policista Sergej Chadžikurbanov. Proces s nimi byl zahájen v červenci 2013.[6]

Motivů k odstranění novinářky se nabízí celá řada. V listu Nová Gazeta a jiných novinách napsala asi 500 reportáží. Kvůli faktům, která zveřejňovala – především o válce na severním Kavkaze, o postupu ruských vojsk, akcích tajných služeb, napojení tajných služeb na čečenské islamistické skupiny, ale také o zločinech čečenských povstalců – proti ní bylo vedeno 40 soudních řízení.[7][8] Bývalý ruský agent FSB Alexandr Litviněnko tvrdil, že za vraždou stál Vladimir Putin.[9]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

V českém překladu vyšla prozatím jediná její kniha, a to:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Politkovskaya na anglické Wikipedii.

  1. Komu překážel?. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2016-10-07]. 
  2. Utajené disciplíny. Utajené disciplíny [online]. [cit. 2016-10-07]. Dostupné online. 
  3. http://www.navychod.cz/articles.php?id=078f9482-9d92-11df-aa30-00304830bcc4
  4. ЦЕНТРОВОЙ ИЗ ЦЕНТОРОЯ. ИНТЕРВЬЮ С РАМЗАНОМ КАДЫРОВЫМ. politkovskaya.novayagazeta.ru [online]. [cit. 2016-10-07]. Dostupné online. 
  5. Podrobně o smrti Politkovské, ČT 2017
  6. a b V Moskvě postřelili Čečence, kterého soudí za vraždu Politkovské. iDNES.cz [online]. 2013-08-15. Dostupné online. 
  7. Dva z vrahů ruské novinářky Anny Politkovské byli odsouzeni na doživotí. Rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2016-10-07]. 
  8. Brzký krymský " remake" Putinova čečenského " referenda" - Blog iDNES.cz. iDNES.cz [online]. [cit. 2016-10-07]. Dostupné online. 
  9. KUNDRA, Ondřej. Britský soudce: Litviněnkovu vraždu pravděpodobně schválil Putin. Týdeník Respekt. Dostupné online [cit. 2016-10-07]. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]