Memorial

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O hudební skladbě Michaela Nymana pojednává článek Memorial (Nyman).
Memorial / Мемориал
Logo of International Memorial.svg
Zástupci Memorialu mezi účastníky tzv. "Pochodu miliónů" v Moskvě, který se konal 12. 6. 2012 pod heslem "Za Rusko bez Putina!" jako protest proti výsledkům prezidentských voleb
Zástupci Memorialu mezi účastníky tzv. "Pochodu miliónů" v Moskvě, který se konal 12. 6. 2012 pod heslem "Za Rusko bez Putina!" jako protest proti výsledkům prezidentských voleb
ZakladatelLev Ponomaryov a Andrej Dmitrijevič Sacharov
Vznik28. ledna 1989
Právní formanezisková organizace
SídloMoskva, RuskoRusko Rusko
OceněníCena za správný život (2004)
Nansenova cena (2004)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2009)
Victor-Gollancz-Preis (2009)
Cena Hermanna Kestena
… více na Wikidatech
Oficiální webwww.memo.ru
PoznámkyNansenova cena (2004)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2009)
Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2016)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Memorial je sdružení ruských nevládních neziskových organizací, které se věnují dokumentaci politických represí a vyrovnávání se se sovětskou totalitní minulostí. Jeho součástí je i centrum na ochranu lidských práv, které se od 90. let věnuje aktuálnímu dění a porušování lidských práv v Ruské federaci. Mezi členy lidskoprávního centra náleží Oleg Orlov, patřila k nim také zavražděná ruská novinářka Natalja Estěmirovová.

Organizace v minulosti opakovaně čelila snahám o omezení či zastavení její činnosti. V listopadu 2021 ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud Ruské federace, aby nevládní organizaci uzavřel, přičemž jako důvod podle Memorialu uvedla, že organizace soustavně porušuje zákon o takzvaných „zahraničních agentech“. V prosinci 2021 ruské soudy během dvou dní rozhodly o zrušení organizace Mezinárodní Memorial i sesterského Lidskoprávního centra Memorial.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Memorial vznikl jako občanská iniciativa v roce 1987 v době Gorbačovovy perestrojky. Tehdy jeho členové studovali represe v Sovětském svazu, později se začali zabývat ochranou lidských práv.[1] Mezi zakladateli organizace byl fyzik a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a také historik Arsenij Roginskij, který byl v roce 1981 uvězněn za vydávání samizdatového sborníku "Pamjať". V druhé polovině 80. let si však jméno "pamjať" ("paměť") v Rusku přisvojilo nacionální antisemitské hnutí, proto se Roginského skupina rozhodla zvolit pro svou organizaci název "Memorial".[2] Za svou činnost získal Memorial řadu ocenění, např. Nansenovu cenu za rok 2004[3], Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2009[4] či Cenu ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva za rok 2016.[5] Memorial v roce 2019 získal cenu Gratias Agit českého ministerstva zahraničí.[6]

Již od roku 2005 pořádají členové Memorialu každý rok na podzim celodenní akce "Navrácení jmen" - shromáždění u Solověckého kamene, pomníku obětí stalinského teroru nedaleko Lubjanky, sídla bývalé KGB (nyní FSB), v Moskvě. Toto shromáždění je spojeno s veřejným čtením jmen těch, kteří byli během stalinských represí popraveni nebo zahynuli v koncentračních táborech – gulazích. (Podle údajů Memorialu bylo jen v letech 1937–1938 popraveno v Moskvě na 30 000 lidí a dalších 700 000 na jiných místech Sovětského svazu.)[2] Podobná akce se koná i v Česku od roku 2017.[7]

Ruské ministerstvo spravedlnosti chtělo organizaci zakázat pro porušování ústavy a dalších zákonů, ale v lednu 2015 Nejvyšší soud žádost zamítl.[8] V listopadu 2015 ministerstvo organizaci obvinilo z údajného rozvracení ústavního zřízení.[9] V roce 2016 byly některé pobočky Memorialu úřady zařazena na seznam zahraničních agentů, který na základě nového zákona povinně zahrnuje organizace, které přijímají finanční dary ze zahraničí a zároveň se věnují blíže nespecifikované politické činnosti. Mezinárodní Memorial získává prostředky kromě domácích zdrojů například také ze Švédska, Norska, Nizozemska a od Evropské komise.[8] Ačkoliv se organizace proti postupu ministerstva odvolala, v prosinci 2016 moskevský soud potrestal Mezinárodní Memorial v Moskvě pokutou ve výši 300 000 rublů za to, že v rozporu ze zákonem jasně neoznačuje své publikace, internetovou stránku či tiskové zprávy za dílo "zahraničního agenta".[10] Na přelomu let 2019/2020 dostal Mezinárodní Memorial v sérii 20 soudních nařízení pokuty v rozsahu téměř pěti milionů rublů za neuvedení informace o zahraničním agentovi na sociálních sítích.[11] Na zaplacení pokut proběhla úspěšná crowdfundingová kampaň, na kterou přispělo 4,5 tisíce lidí.

Soudní rozhodnutí o zrušení[editovat | editovat zdroj]

V listopadu 2021 ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud Ruské federace, aby nevládní organizaci uzavřel.[12] V prosinci 2021 ruské soudy rozhodly o zrušení dvou hlavních organizací Memorialu – nejprve 28. prosince Ruský nejvyšší soud nařídil zrušit Mezinárodní Memorial, o den později moskevský Městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. V obou případech soudy argumentovaly porušením ruského zákona o „zahraničních agentech“. Rozsudky kritizovala řada států i lidskoprávních organizací. Velvyslanec Spojených států v Moskvě John J. Sullivan označil rozhodnutí soudu za „do očí bijící a tragický pokus o potlačení svobody projevu a vymazání historie“. Za špatnou zprávu, která jasně vypovídá o směřování současného Ruska, považuje soudní verdikt náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka. „Je smutně symbolické, že Memorial vznikl ještě v Sovětském svazu v době uvolňování poměrů za Gorbačova, ale za Putina musí skončit,“ komentoval rozhodnutí soudu.[13][14]

Pobočky[editovat | editovat zdroj]

Největší pobočkou Memorialu je Mezinárodní Memorial se sídlem v Moskvě, menší organizace jsou v Petrohradě, Permu, Rjazani a v desítkách dalších měst po celém území Ruska. Působí kromě Ruska také v Itálii, Německu, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích. V roce 2016 otevřela pobočku v Praze.[1] V souvislosti s otevřením této pobočky se objevily spekulace, že Memorial si takto buduje záložní působiště pro případ, že by mu prostřednictvím obstrukcí a soudních zákazů bylo v budoucnosti znemožněno nadále působit na území Ruska.[15] Ačkoli člen vedení Memorialu Jan Račinskij (Ян Рачинский) takové záměry v rozhovoru pro Nezavisimuju gazetu v říjnu 2016 popřel, vedoucí představitel ruského Centra pro ekonomické a politické reformy (Центр экономических и политических реформ)[16] Nikolaj Mironov (Николай Миронов) tuto možnost připustil jako reálnou variantu v případě dalšího vývoje situace, kdy jsou opozičně laděné neziskové organizace na území Ruska vládou vnímány jako "pátá kolona" Západu.[15] Podle vyjádření členů české pobočky se jedná o spekulace.[17] Memorial Česká republika vznikl jako nezávislá platforma osob a aktivit, které v rámci své dosavadní dlouhodobé činnosti v České republice s Mezinárodním Memorialem spolupracují. Sdílí poznatky a zkušenosti jednotlivých členů a organizací, propojuje je a snaží se tak zvyšovat povědomí o Mezinárodním Memorialu a jeho činnosti. Hlavním cílem je v první řadě být nápomocen mateřské organizaci ve vztahu k české veřejnosti i v mezinárodním kontextu.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b pet. Ruský Memorial zakládá pobočku v Praze. Bude z ní „záložní“ letiště?. ČT24.cz [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  2. a b THE ECONOMIST. Pamatujte, pamatujte. Ruský Memorial vznikl, aby připomínal oběti státní represe. Obětí se nyní může stát sama tato skupina obránců lidských práv.. Respekt. 2016-11-07, roč. XXVII, čís. 45, s. 42–43. Článek byl převzat z The Economist - www.economist.com. 
  3. UNHACR. www.unhcr-centraleurope.org [online]. [cit. 2013-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-03. 
  4. Sacharovova cena 2009
  5. Ústav pro studium totalit ocenil ruské sdružení Memorial. Pražský deník. 2016-11-23. Dostupné online [cit. 2017-11-14]. 
  6. Mapují zločiny stalinismu. Teď ruští aktivisté z Memorialu dostali české ocenění. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-14 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  7. Navrácení jmen. Gulag.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  8. a b luk. Ruský soud nejznámější neziskovku rozpustit odmítl. ČT24.cz [online]. 2015-01-28 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  9. Ruská nevládní organizace Memorial čelí obvinění z rozvracení ústavního zřízení
  10. ČTK. Nechtějí se označovat za zahraniční agenty, ruský Memorial dostal statisícovou pokutou. novinky.cz [online]. Borgis, a. s., 2016-12-07 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 
  11. Deutsche Welle. Новый штраф увеличил наказание "Мемориала" до 4,5 млн рублей | DW | 10.01.2020. DW.COM [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (rusky) 
  12. Organizace na ochranu lidských práv Memorial je v ohrožení. Ruská prokuratura žádá její zrušení. iRozhlas [online]. Český rozhlas, 11. listopadu 2021 [cit. 11.listopadu 2021]. Dostupné online. 
  13. ČTK. Ruský soud nařídil zrušit Memorial, Západ verdikt kritizuje. České noviny [online]. 2021-12-28. Dostupné online. 
  14. ČTK. Moskevský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial. České noviny [online]. 2021-12-29. Dostupné online. 
  15. a b ГАРМОНЕНКО, Дарья. Чешский запасной аэродром для "Мемориала". Международная организация готовит ответ Минюсту и, возможно, план "Б". Nezavisimaja gazeta [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online. (rusky) 
  16. Oficiální stránky CEPR. cepr.su [online]. [cit. 2016-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-22. 
  17. ČTK. Ruský Memorial se do Prahy nepřesune, popírají spekulace Češi. Deník.cz. 2016-10-11. Dostupné online [cit. 2020-04-28]. 
  18. Memorial Česká republika. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]