Memorial

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zástupci Memorialu mezi účastníky tzv. "Pochodu miliónů" v Moskvě, který se konal 12. 6. 2012 pod heslem "Za Rusko bez Putina!" jako protest proti výsledkům prezidentských voleb

Memorial je ruská nevládní nezisková organizace pro ochranu lidských práv, která mimo jiné pomohla desítkám tisíc uprchlíků a vnitřně přesídlených osob v Ruské federaci.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Memorial vznikl jako občanská iniciativa v roce 1987 v době Gorbačovovy perestrojky. Tehdy jeho členové studovali represe v Sovětském svazu, později se začali zabývat ochranou lidských práv.[1] Mezi zakladateli organizace byl fyzik a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a také historik Arsenij Roginskij, který byl v roce 1981 uvězněn za vydávání samizdatového sborníku "Pamjať". V druhé polovině 80. let si však heslo "pamjať" ("paměť") v Rusku přisvojilo nacionální antisemitské hnutí, proto se Roginského skupina rozhodla zvolit pro svou organizaci název "Memorial".[2] Za svou činnost získal Memorial řadu ocenění, např. Nansenovu cenu za rok 2004[3] nebo Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2009.[4]

Již od roku 2005 pořádají členové Memorialu každý rok na podzim celodenní shromáždění u pomníku obětí stalinského teroru nedaleko sídla bývalé KGB v Moskvě. Toto shromáždění je spojeno s veřejným čtením jmen těch, kteří byli během stalinských represí popraveni nebo zahynuli v koncentračních táborech - gulazích. (Podle údajů Memorialu bylo jen v letech 1937 - 1938 popraveno v Moskvě na 30 000 lidí a dalších 700 000 na jiných místech Sovětského svazu.)[2]

Ruské ministerstvo spravedlnosti chtělo organizaci zakázat pro porušování ústavy a dalších zákonů, ale v lednu 2015 Nejvyšší soud žádost zamítl.[5] V listopadu 2015 potom ministerstvo organizaci obvinilo z údajného rozvracení ústavního zřízení.[6] V roce 2015 byla organizace úřady zařazena na seznam zahraničních agentů, který na základě nového zákona povinně zahrnuje organizace, které přijímají finanční dary ze zahraničí. Organizace získává prostředky především ze Švédska, Norska, Nizozemska a od Evropské komise.[5]

Pobočky[editovat | editovat zdroj]

Organizace má centrálu v Moskvě, působí kromě Ruska také v Itálii, Německu, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích. V roce 2016 otevřela pobočku v Praze.[1] V souvislosti s otevřením této pobočky se objevily spekulace, že Memorial si takto buduje záložní působiště pro případ, že by mu prostřednictvím obstrukcí a soudních zákazů bylo v budoucnosti znemožněno nadále působit na území Ruska.[7] Ačkoli člen vedení Memorialu Jan Račinskij (Ян Рачинский) takové záměry v rozhovoru pro Nezavisimuju gazetu v říjnu 2016 popřel, vedoucí představitel ruského Centra pro ekonomické a politické reformy (Центр экономических и политических реформ)[8] Nikolaj Mironov (Николай Миронов) tuto možnost připustil jako reálnou variantu v případě dalšího vývoje situace, kdy jsou opozičně laděné neziskové organizace na území Ruska vládou vnímány jako "pátá kolona" Západu.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b pet. Ruský Memorial zakládá pobočku v Praze. Bude z ní „záložní“ letiště?. ČT24.cz [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.  
  2. a b THE ECONOMIST. Pamatujte, pamatujte. Ruský Memorial vznikl, aby připomínal oběti státní represe. Obětí se nyní může stát sama tato skupina obránců lidských práv.. Respekt. 2016-11-07, roč. XXVII, čís. 45, s. 42 - 43. Článek byl převzat z The Economist - www.economist.com.  
  3. UNHACR
  4. Sacharovova cena 2009
  5. a b luk. Ruský soud nejznámější neziskovku rozpustit odmítl. ČT24.cz [online]. 2015-01-28 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.  
  6. Ruská nevládní organizace Memorial čelí obvinění z rozvracení ústavního zřízení
  7. a b ГАРМОНЕНКО, Дарья. Чешский запасной аэродром для "Мемориала". Международная организация готовит ответ Минюсту и, возможно, план "Б". Nezavisimaja gazeta [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.  (rusky) 
  8. Oficiální stránky CEPR

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]