Memorial

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O hudební skladbě Michaela Nymana pojednává článek Memorial (Nyman).
Memorial / Мемориал
Логотип Международного Мемориала.svg
Zástupci Memorialu mezi účastníky tzv. "Pochodu miliónů" v Moskvě, který se konal 12. 6. 2012 pod heslem "Za Rusko bez Putina!" jako protest proti výsledkům prezidentských voleb
Zástupci Memorialu mezi účastníky tzv. "Pochodu miliónů" v Moskvě, který se konal 12. 6. 2012 pod heslem "Za Rusko bez Putina!" jako protest proti výsledkům prezidentských voleb
Zakladatel Lev Ponomaryov a Andrej Dmitrijevič Sacharov
Vznik 1988 a 28. ledna 1989
Právní forma nezisková organizace
Sídlo Moskva, RuskoRusko Rusko
Ocenění Right Livelihood Award (2004)
Nansenova cena (2004)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2009)
Victor-Gollancz-Preis (2009)
Cena Hermanna Kestena
… více na Wikidatech
Oficiální web www.memo.ru
Poznámky Nansenova cena (2004)
Sacharovova cena za svobodu myšlení (2009)
Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2016)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Memorial je sdružení ruských nevládních neziskových organizací, které se věnují dokumentaci politických represí a vyrovnávání se se sovětskou totalitní minulostí. Jeho součástí je i centrum na ochranu lidských práv, které se od 90. let věnuje aktuálnímu dění a porušování lidských práv v Ruské federaci. Mezi členy lidskoprávního centra náleží Oleg Orlov či zavražděná ruská novinářka, působící v Grozném, Natalija Estěmirovova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Memorial vznikl jako občanská iniciativa v roce 1987 v době Gorbačovovy perestrojky. Tehdy jeho členové studovali represe v Sovětském svazu, později se začali zabývat ochranou lidských práv.[1] Mezi zakladateli organizace byl fyzik a nositel Nobelovy ceny míru Andrej Sacharov a také historik Arsenij Roginskij, který byl v roce 1981 uvězněn za vydávání samizdatového sborníku "Pamjať". V druhé polovině 80. let si však heslo "pamjať" ("paměť") v Rusku přisvojilo nacionální antisemitské hnutí, proto se Roginského skupina rozhodla zvolit pro svou organizaci název "Memorial".[2] Za svou činnost získal Memorial řadu ocenění, např. Nansenovu cenu za rok 2004[3], Sacharovova cena za svobodu myšlení za rok 2009[4], či Cenu ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva za rok 2016.[5] Memorial v roce 2019 získal cenu Gratias Agit českého ministerstva zahraničí.[6]

Již od roku 2005 pořádají členové Memorialu každý rok na podzim celodenní akce "Navrácení jmen" - shromáždění u pomníku obětí stalinského teroru nedaleko sídla bývalé KGB v Moskvě. Toto shromáždění je spojeno s veřejným čtením jmen těch, kteří byli během stalinských represí popraveni nebo zahynuli v koncentračních táborech - gulazích. (Podle údajů Memorialu bylo jen v letech 1937 - 1938 popraveno v Moskvě na 30 000 lidí a dalších 700 000 na jiných místech Sovětského svazu.)[2] Podobná akce se koná i v Česku od roku 2017. [7]

Ruské ministerstvo spravedlnosti chtělo organizaci zakázat pro porušování ústavy a dalších zákonů, ale v lednu 2015 Nejvyšší soud žádost zamítl.[8] V listopadu 2015 potom ministerstvo organizaci obvinilo z údajného rozvracení ústavního zřízení.[9] V roce 2016 byly některé pobočky Memorialu úřady zařazena na seznam zahraničních agentů, který na základě nového zákona povinně zahrnuje organizace, které přijímají finanční dary ze zahraničí a zároveň se věnují blíže nespecifikované politické činnosti. Mezinárodní Memorial získává prostředky kromě domácích zdrojů například také ze Švédska, Norska, Nizozemska a od Evropské komise.[8] Ačkoliv se organizace proti postupu ministerstva odvolala, v prosinci 2016 moskevský soud potrestal Mezinárodní Memorial v Moskvě pokutou ve výši 300 000 rublů za to, že v rozporu ze zákonem jasně neoznačuje své publikace, internetovou stránku či tiskové zprávy za dílo "zahraničního agenta".[10] Na přelomu let 2019/2020 dostal Mezinárodní Memorial v sérii 20 soudních nařízení pokuty v rozsahu téměř pěti milionů rublů za neuvedení informace o zahraničním agentovi na sociálních sítích.[11] Na zaplacení pokut proběhla úspěšná crowdfundingová kampaň, na kterou přispělo 4,5 tisíce lidí.

Pobočky[editovat | editovat zdroj]

Největší pobočkou Memorialu je Mezinárodní Memorial se sídlem v Moskvě, menší organizace jsou v Petrohradě, Permu, Rjazani a v desítkách dalších měst po celém území Ruska. Působí kromě Ruska také v Itálii, Německu, Francii, na Ukrajině a v dalších zemích. V roce 2016 otevřela pobočku v Praze.[1] V souvislosti s otevřením této pobočky se objevily spekulace, že Memorial si takto buduje záložní působiště pro případ, že by mu prostřednictvím obstrukcí a soudních zákazů bylo v budoucnosti znemožněno nadále působit na území Ruska.[12] Ačkoli člen vedení Memorialu Jan Račinskij (Ян Рачинский) takové záměry v rozhovoru pro Nezavisimuju gazetu v říjnu 2016 popřel, vedoucí představitel ruského Centra pro ekonomické a politické reformy (Центр экономических и политических реформ)[13] Nikolaj Mironov (Николай Миронов) tuto možnost připustil jako reálnou variantu v případě dalšího vývoje situace, kdy jsou opozičně laděné neziskové organizace na území Ruska vládou vnímány jako "pátá kolona" Západu.[12] Podle vyjádření členů české pobočky se jedná o spekulace.[14] Memorial Česká republika vznikl jako nezávislá platforma osob a aktivit, které v rámci své dosavadní dlouhodobé činnosti v České republice s Mezinárodním Memorialem spolupracují. Sdílí poznatky a zkušenosti jednotlivých členů a organizací, propojuje je a snaží se tak zvyšovat povědomí o Mezinárodním Memorialu a jeho činnosti. Hlavním cílem je v první řadě být nápomocen mateřské organizaci ve vztahu k české veřejnosti i v mezinárodním kontextu.[15]


Dostupné české články a rozhovory o Memorialu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b pet. Ruský Memorial zakládá pobočku v Praze. Bude z ní „záložní“ letiště?. ČT24.cz [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  2. a b THE ECONOMIST. Pamatujte, pamatujte. Ruský Memorial vznikl, aby připomínal oběti státní represe. Obětí se nyní může stát sama tato skupina obránců lidských práv.. Respekt. 2016-11-07, roč. XXVII, čís. 45, s. 42 - 43. Článek byl převzat z The Economist - www.economist.com. 
  3. UNHACR
  4. Sacharovova cena 2009
  5. Ústav pro studium totalit ocenil ruské sdružení Memorial. Pražský deník. 2016-11-23. Dostupné online [cit. 2017-11-14]. (česky) 
  6. Mapují zločiny stalinismu. Teď ruští aktivisté z Memorialu dostali české ocenění. Aktuálně.cz [online]. 2019-06-14 [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (česky) 
  7. Navrácení jmen. Gulag.cz [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. 
  8. a b luk. Ruský soud nejznámější neziskovku rozpustit odmítl. ČT24.cz [online]. 2015-01-28 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  9. Ruská nevládní organizace Memorial čelí obvinění z rozvracení ústavního zřízení
  10. ČTK. Nechtějí se označovat za zahraniční agenty, ruský Memorial dostal statisícovou pokutou. novinky.cz [online]. Borgis, a. s., 2016-12-07 [cit. 2016-12-07]. Dostupné online. 
  11. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Новый штраф увеличил наказание "Мемориала" до 4,5 млн рублей | DW | 10.01.2020. DW.COM [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (rusky) 
  12. a b ГАРМОНЕНКО, Дарья. Чешский запасной аэродром для "Мемориала". Международная организация готовит ответ Минюсту и, возможно, план "Б". Nezavisimaja gazeta [online]. 2016-10-11 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online. (rusky) 
  13. Oficiální stránky CEPR
  14. ČTK. Ruský Memorial se do Prahy nepřesune, popírají spekulace Češi. Deník.cz. 2016-10-11. Dostupné online [cit. 2020-04-28]. (česky) 
  15. Memorial Česká republika. www.facebook.com [online]. [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]