Mahsá Amíníová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mahsa Amíníová
Fotografie Mahsí Amíníové na plakátu demonstrantů
Fotografie Mahsí Amíníové na plakátu demonstrantů
Rodné jménoمهسا امینی
Narození21. září 1999
Saqqez, Kurdistán
ÍránÍrán Írán
Úmrtí16. září 2022 (ve věku 22 let)
Teherán, ÍránÍrán Írán
Příčina úmrtísrdeční zástava a poranění hlavy
Místo pohřbeníSaqqez, Irán
Národnostíránští Kurdové
OceněníSacharovova cena za svobodu myšlení (2023)
PříbuzníErfan Mortezaei (bratranec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mahsá Amíníová (20. září 1999 Saqqez, Kurdistán, Írán – 16. září 2022 Teherán, tamtéž) byla íránská Kurdka. Zemřela ve věku 22 let poté, co byla zatčena mravnostní policií kvůli tomu, že neměla správně nasazený hidžáb. Mahsá Amíníová zemřela po třídenním kómatu, policie tvrdí, že na infarkt. Podle rodiny byla ale zdravá.

Jordánská vysoká komisařka OSN pro lidská práva zmínila zprávy, podle kterých policie ženinou hlavou udeřila o své auto a praštila ji do hlavy obuškem.[1]

Smrt Amíníové vyústila v sérii rozsáhlých protestů po celé zemi, největší od demonstrací v letech 2019–2020, při kterých zahynulo asi 1500 lidí.[2]

Protesty[editovat | editovat zdroj]

Studenti univerzity v Teheránu, 20. září 2022

Protesty začaly v Teheránu 17. září 2022, několik hodin poté, co Mahsá Amíníová zemřela. Poté se rozšířily do dalších měst, včetně rodného města Amíníové, Saqqezu. Někteří demonstranti křičeli „Smrt diktátorovi!“ s odkazem na ajatolláha Alího Chameneího.[3] Ve městě Sárí na severu Íránu ženy tančily kolem ohně, ve kterém pálily své šátky.[1] Demonstranti rozbíjeli okna automobilů a zapalovali popelnice. Policie nasadila slzný plyn, na některých videích byla slyšet střelba.

Během deseti dnů při protestech zemřelo podle nevládní organizace Iran Human Rights nejméně 76 lidí. Íránská státní média uvedla 41 mrtvých.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Death of Mahsa Amini na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Ženy si stříhají vlasy a pálí hidžáby. Protesty v Íránu mají první oběti. iDNES.cz [online]. 2022-09-21. Dostupné online. 
  2. ↑ NOVÁK, Zdeněk. Protesty v Íránu sílí. Zemřelo při nich 31 lidí, vláda blokuje mobilní spojení a internet. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-09-22. Dostupné online. 
  3. ↑ Smrt diktátorovi! Úmrtí ženy kvůli hidžábu vyhnalo do ulic tisíce Íránek. iDNES.cz [online]. 2022-09-19. Dostupné online. 
  4. ↑ Při protestech v Íránu zemřelo podle nevládní organizace nejméně 76 lidí. České noviny [online]. 2022-09-26. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Nositelé Sacharovovy ceny za svobodu myšlení

Nelson Mandela / Anatolij Marčenko i.m. (1988) • Alexander Dubček (1989) • Aun Schan Su Ťij (1990) • Adem Demaçi (1991) • Matky z Plaza de Mayo (1992) • Oslobođenje (1993) • Taslima Nasrinová (1994) • Leyla Zanaová (1995) • Wej Ťing-šeng (1996) • Salima Ghezaliová (1997) • Ibrahim Rugova (1998) • Xanana Gusmão (1999) • ¡Basta Ya! (2000) • Izzat Ghazzawi / Nurit Peled-Elhanan / Zacarias Kamwenho (2001) • Oswaldo Payá Sardiñas (2002) • Kofi Annan / OSN (2003) • Běloruská asociace novinářů (2004) • Dámy v bílém / Reportéři bez hranic / Hauwa Ibrahimová (2005) • Aljaksandar Milinkevič (2006) • Salí Mahmúd Osman (2007) • Chu Ťia (2008) • Memorial (2009) • Guillermo Fariñas (2010) • Asmaa Mahfouz / Ahmed al-Senussi / Razan Zaitouneh / Ali Ferzat / Muhammad Buazízí i.m. (2011) • Nasrín Sotúdeová / Džafar Panahí (2012) • Malála Júsufzajová (2013) • Denis Mukwege (2014) • Ráif Badawí (2015) • Nadja Muradová / Lamíja Bašárová (2016) • Venezuelská demokratická opozice (2017) • Oleh Sencov (2018) • Ilham Tohti (2019) • Běloruská demokratická opozice (2020) • Alexej Navalnyj (2021) • lid Ukrajiny (2022) • Mahsá Amíníová (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mahsá_Amíníová&oldid=23418841“