Přeskočit na obsah

Aljaksandar Milinkevič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aljaksandar Uladzimiravič Milinkevič
Aljaksandar Uladzimiravič Milinkevič (24. září 2009)
Aljaksandar Uladzimiravič Milinkevič (24. září 2009)

Narození25. července 1947 (77 let)
Grodno
Alma materGrodženská universita
Profesefyzik, etnolog, vysokoškolský učitel, historik, politik, matematik a lidskoprávní aktivista
NáboženstvíPravoslavná církev
OceněníSacharovova cena za svobodu myšlení (2006)
Čestný odznak za zásluhy o polskou kulturu
Medaile k 100. výročí Běloruské demokratické republiky
CommonsAlexander Milinkevich
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ve Varšavě 5. července 2006

Aljaksandar Uladzimiravič Milinkevič (bělorusky Алякса́ндар Уладзі́міравіч Мілінке́віч), také psán jako Alaksandr Milinkievič či Alexandr Milinkevič (* 25. července 1947 Grodno), je běloruský fyzik a opoziční politik; byl společným prezidentským kandidátem běloruské opozice pro volby v roce 2006. Za své aktivity získal v roce 2006 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení.

Aljaksadr Milinkevič se narodil v západoběloruské vesničce Beršty. Je vnukem aktivisty běloruského národního hnutí, které probíhalo ve 20. letech 20. století a zároveň i prapravnukem účastníka polského Lednového povstání v roce 1863. Vystudoval fyziku na univerzitě v západoběloruském Grodně a získal doktorát v témže oboru na běloruské Akademii věd v Minsku. Jeho hlavním oborem je kvantová elektronika a laserová technika. Ve svém oboru později na Grodenské univerzitě přednášel (získal zde titul docent) a účastnil se výzkumu ve fyzikálním ústavu v Minsku. Publikoval kolem sedmdesáti vědeckých prací.

Mezi lety 1980 a 1984 pomáhal zakládat katedru fyziky na Sétifské univerzitě v Alžírsku. Jako docent působil na Grodenské univerzitě mezi lety 1978 a 1980 a znovu v letech 19841990. V té době začal spolupracovat s místními úřady jako šéf jedné z komisí.

Na počátku devadesátých let se aktivně účastnil komunální politiky. V letech 19901996 působil ve funkci místostarosty Grodna pro otázky kultury, školství a tělovýchovy. V roce 1996 se svých funkcí vzdal na protest proti zmanipulovanému referendu, díky kterému si Lukašenko prodloužil svou vládu o dva roky. Následně v roce 1996 založil občanské sdružení Ratuša („radnice“), které bylo v roce 2003 zakázáno a nyní působí, stále pod vedením Milinkeviče, ilegálně.

Roku 2001 se stal vedoucím týmu Sjamjona Domaše, jednoho z opozičních kandidátů na prezidenta ve volbách 2001.

Milinkevič je ženatý, má dva syny a jednu vnučku. Kromě rodné běloruštiny mluví polsky, anglicky, francouzsky a rusky. Vedle fyziky a politiky se věnuje také historii.

Prezidentské volby 2006

[editovat | editovat zdroj]
  • 17. března 2006: šéf běloruského KGB hrozil, že každý kdo bude protestovat proti výsledkům voleb, bude považován za teroristu, za což v Bělorusku hrozí i trest smrti.
  • 19. března 2006: konání voleb; ještě večer byly vyhlášeny předběžné výsledky, podle kterých Lukašenko získal 81 % a opozice následně uspořádala několikatisícovou demonstraci před budovou Paláce republiky v Minsku. Opozice a mezinárodní pozorovatelé, kteří se dostali do Běloruska, označili volby za zmanipulované. V den voleb bylo cca 500 členů volebních štábů Milinkeviče ve vazbě. Ve volebních komisích nebyli žádní zástupci opozice.
  • 20. března 2006: Ústřední volební komise zveřejnila oficiální výsledky, podle kterých dostal Lukašenko 82,6 %, Milinkevič 6 %, Hajdukevič 3,5 %, Kazulin 2,3 % – při celkové účasti 92,6 % voličů. Podle opozice, která se odvolává na výzkum ruského Centra Jurije Levady, Lukašenko dostal 47 % a Milinkevič 25,6 %.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]