Ales Bjaljacki
| Ales Bjaljacki | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Аляксандр Віктаравіч Бяляцкі |
| Narození | 25. září 1962 (60 let) Vyartsilya |
| Povolání | spisovatel, lidskoprávní aktivista, politik, vězeň svědomí, literární vědec, literární kritik, literární historik, disident, politický vězeň a učitel |
| Alma mater | Filologická fakulta Homelské státní univerzity Františka Skoriny (do 1984) Institute of Literature of the National Academy of Sciences of Belarus (do 1989) |
| Témata | literární věda, literární kritika, literární historie a ochrana lidských práv |
| Ocenění | cena Homo Homini (2005) Cena Pera Angera (2006) Cena svobody Andreje Sacharova (2006) honorary citizen of Genoa (2010) Petra-Kelly-Preis (2012) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Natalia Pinchuk |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aljaksandr (Ales) Viktaravič Bjaljacki (nebo Ales Bjaljacký, bělorusky Алесь Бяляцкі, * 25. září 1962, Karelská SSR) je běloruský aktivista v oblasti lidských práv, vůdce organizace Vjasna, který spolu s touto organizací v roce 2005 získal cenu Homo Homini české nestátní neziskové organizace Člověk v tísni a v roce 2006 získal cenu Pera Angera.
V roce 2022 se stal jedním ze tří oceněných Nobelovou cenou za mír.[1] 3. března 2023 mu běloruský soud uložil za "ilegální aktivity" trest 10 let vězení.[2][3]
Život[editovat | editovat zdroj]
Čtvrtého srpna 2011 byl Ales Bjaljacki zatčen pro podezření z daňových úniků. Zatčení vyvolalo mezinárodní nesouhlas, Amnesty International prohlásila 11. srpna Bjaljackého za vězně svědomí. České ministerstvo zahraničí oficiálně vyzvalo Bělorusko, aby Bjaljackého propustilo,[4] a zaručil se za něj předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, aby tím případně umožnil jeho vyšetřování na svobodě.[5] V září 2013 byl vyhlášen historicky prvním držitelem mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva, kterou společně uděluje Rada Evropy, Nadace Charty 77 a Knihovna Václava Havla.[6]
Dne 21. června 2014 byl Bjaljacki předčasně propuštěn z vězení, rok a půl před uplynutím čtyřapůlletého trestu. Je přesvědčen, že k osvobození mu pomohl i zisk Ceny Václava Havla.[7]
Dne 14. července 2021 byl Bjaljacki opakovaně zatčen spolu s jinými aktivisty. Již dříve, v březnu 2021, vyšlo najevo, že proti centru Viasna bylo zahájeno trestní řízení podle článku o organizování a aktivní účasti na skupinových akcích, které hrubě porušují veřejný pořádek. Momentálně Bjaljacki se stále nachází ve vězení.[8]
Počátkem ledna 2023 byl s Bjaljackim v Minsku zahájen proces.[9] Skupina z organizace Vjasna čelí obviněním z pašování a organizace akcí hrubě narušujících veřejný pořádek. Je tím míněno údajné financování protivládních protestů. Obvinění podle obžaloby do Běloruska nelegálně přiváželi peníze v cizí měně od zahraničních spolků a fondů. Bjaljacki byl v pátek 3. března 2023 odsouzen k deseti letům vězení,[10] jeho zástupci ve vedení nevládní organizace Vjasna a viceprezidentu Mezinárodní federace lidských práv Valjancinu Stefanovičovi určila soudkyně Maryna Zapasnik trest devíti let vězení. K nepodmíněnům trestů osmi a sedmi let vězení byli odsouzeni také běloruští ochránci lidských práv Dzmitryj Salaujev a Uladzimir Labkovič.[11][12]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- Cena Homo Homini české nestátní neziskové organizace Člověk v tísni (2005)
- Cena Pera Angera (2006)
- Cena Václava Havla za lidská práva (2013)
- Cena za správný život (2020)[13]
- Sacharovova cena za svobodu myšlení (2020)[14]
- Nobelova cena za mír (2022) [15]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ales Bialatski na anglické Wikipedii.
- ↑ Nobelovu cenu za mír získali Bjaljacki, organizace Memorial a Centrum pro občanské svobody. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-10-07 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Нобелевский лауреат, белорусский правозащитник Алесь Беляцкий приговорен к 10 годам колонии, rfi, 3.3.2023
- ↑ Oliver Slow, Ales Bialiatski: Nobel Prize-winning activist sentenced to 10 years in jail, BBC News, 3.3.2023
- ↑ Minsk zadržel disidenta Bjaljackého. Česko protestuje. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-8-5 [cit. 2011-9-12]. Dostupné online.
- ↑ Předseda KDU-ČSL se zaručil za běloruského disidenta. Křesťan Dnes [online]. 2011-8-23 [cit. 2011-9-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ket. Vítězem evropské Ceny Václava Havla je běloruský aktivista Bjaljacki. ČT24.cz [online]. 2013-09-30, rev. 2013-09-30 [cit. 2013-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-02.
- ↑ Ales Bjaljacki: Na svobodu mi pomohla i Cena Václava Havla. Rádio Proglas [online]. 2014-10-1. Dostupné online.
- ↑ ПЕРУНОВСКАЯ, Алеся. 100 дней ареста. О чем пишет Алесь Беляцкий из тюрьмы?. Deutsche Welle [online]. [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ČTK. V Minsku soudí nositele Nobelovy ceny Bjaljackého. Běloruskému disidentovi hrozí až 12 let vězení. iRozhlas.cz [online]. 2023-01-05. Dostupné online.
- ↑ REUTERS. Belarus court jails Nobel Peace Prize winner Bialiatski for 10 years. Reuters. 2023-03-03. Dostupné online [cit. 2023-03-03]. (anglicky)
- ↑ Běloruský soud poslal nositele Nobelovy ceny míru Bjaljackého na deset let do vězení [online]. Česká televize - ČT 24, 2023-03-03 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
- ↑ 10 гадoў. Вынесены прысуд нобелеўскаму лаўрэату Алесю Бяляцкаму https://nashaniva.com/311492. Nashaniva.com [online]. 2023-03-03 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. (bělorusky)
- ↑ Alternativní Nobelovu cenu získal běloruský aktivista Bjaljacki. ČT 24 [online]. 2020-10-1. Dostupné online.
- ↑ Премія Європарламенту імені Сахарова присуджена опозиції Білорусі. www.eurointegration.com.ua [online]. [cit. 2021-10-22]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ Live Video Player. NobelPrize.org [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ales Bjaljacki na Wikimedia Commons
