Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře
| Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře | |
|---|---|
| konflikt: Ruská invaze na Ukrajinu | |
.jpg) Satelitní pohled na noční Ukrajinu v noci 24. listopadu 2022 | |
| Trvání | 14. září 2022 – probíhá |
| Místo | Ukrajina |
| Příčiny | Ruská invaze na Ukrajinu |
| Metody | Raketové útoky a útoky bezpilotních letounů
|
| Stav | probíhá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Během podzimu 2022 Rusko v rámci své invaze na Ukrajinu zahájilo vlny raketových a dronových úderů proti energetické infrastruktuře Ukrajiny.[1] Údery ruského letectva byly zaměřeny na civilní oblasti mimo bojiště, zejména na kritickou infrastrukturu, jako jsou např. elektrárny.[2][3]
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského byla do 19. listopadu téměř polovina elektrické sítě v zemi mimo provoz a 10 milionů Ukrajinců bylo bez elektřiny.[4] Útoky na elektrickou soustavu způsobily Ukrajině velké ekonomické škody a mnoho lidí během nich přišlo o život.[5][6]
Dle britského ministerstva obrany vycházejí údery na kritickou infrastrukturu z ruské vojenské doktríny „Strategická operace pro zničení kriticky důležitých cílů“ (SODCIT) a jejich cílem je demoralizace civilního obyvatelstva a donucení vedení země ke kapitulaci.
Údery byly mezinárodně odsouzeny. Evropská komise je označila za „barbarské“ a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je označil za „strašné a nevybíravé“. Prezident Volodymyr Zelenský označil údery za „absolutní zlo“ a „terorismus“.
Podle Amnesty International jsou údery proti energetické infrastruktuře válečným zločinem.[7]
Časová osa – 2022[editovat | editovat zdroj]
Září 2022[editovat | editovat zdroj]
14. září[editovat | editovat zdroj]
Ruské síly zasáhly až osmi řízenými střelami přehradu Karachun na předměstí města Kryvyj Rih. Rakety poškodily hráz, hydrodynamické zařízení a administrativní budovy a způsobily, že se řeka Inhulec vylila z břehů. Byly evakuovány dva městské obvody a 112 domů bylo zaplaveno.[8][9]
Říjen 2022[editovat | editovat zdroj]
10. října[editovat | editovat zdroj]
Rusko na Ukrajinu zaútočilo salvou 84 řízených střel a 24 dronů. Rakety zasáhly 14 ukrajinských oblastí, přičemž hlavním cílem bylo hlavní město Kyjev. Výbuchy byly hlášeny ve Lvove, Ternopilu, Žytomyru, Dnipru, Kremenčuku, Záporoží a Charkově.[10][11]
Rakety zasáhly klíčovou energetickou infrastrukturu, vojenská velitelská zařízení, ale také civilní infrastrukturu včetně Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka.[11] Ukrajinský ministr energetiky German Galushchenko uvedl, že útoky poškodily přibližně 30 % energetické infrastruktury Ukrajiny.[12]
V důsledku raketových úderů byly v několika oblastních centrech částečně přerušeny dodávky elektrické energie a vody.[13][14][15]
18. října[editovat | editovat zdroj]
Rusko zaútočilo další salvou řízených střel na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. V důsledku útoku postihly výpadky proudu 1 162 měst a vesnic. Prezident Volodymyr Zelenský řekl, že 30 % ukrajinských elektráren je mimo provoz.[16]
22. října[editovat | editovat zdroj]
Rusko odpálilo dalších 33 řízených střel proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Ukrenergo uvedl, že rozsah škod je srovnatelný, anebo může přesáhnout následky útoku z 10. října. Raketové útoky přerušily dodávky elektrické energie pro zhruba 1,5 milionu obyvatel Ukrajiny.[17]
27. října[editovat | editovat zdroj]
Další raketové útoky znovu poškodily energetickou infrastrukturu země, což mělo za následek výpadky proudu v Kyjevě, Žytomyru, a v severní části Černihivské oblasti.[18]
31. října[editovat | editovat zdroj]
Další hromadný raketový útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ponechal asi 80 % obyvatel Kyjeva bez tekoucí vody.[19]
Listopad 2022[editovat | editovat zdroj]
15. listopadu[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 100 řízených střel a dronů. Ruské strategické bombardéry Tupolev Tu-95 a Tupolev Tu-160 odpalovaly řízené střely Ch-101 a Ch-555 z oblasti Kaspického moře a Rostovské oblasti. Řízené střely 3M-54 Kalibr byly vypuštěny z raketových nosičů v Černém moři. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 70 raket.[20][21]
17. listopadu[editovat | editovat zdroj]
Rusko zahájilo sérii raketových útoků namířených proti ukrajinským zařízením na výrobu plynu a továrně na výrobu raket. Výbuchy byly také hlášeny v Kyjevě, Oděse, Záporoží a Charkově.[22][23]
.jpg)
23. listopadu[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 70 řízených střel. Rakety zaútočily na energetickou infrastrukturu a zasáhly také obytné domy. Útoky na rozvodnou síť také způsobily, že více než polovina sousedního Moldavska přišla o elektrickou energii. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 51 raket.[24][25]
Prosinec 2022[editovat | editovat zdroj]
5. prosince[editovat | editovat zdroj]
Podle tvrzení ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala ruské rakety zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě, Vinnycji a Oděse. V Oděse byly v důsledku ostřelování přerušeny dodávky vody. Mykolajiv a okolí postihly výpadky elektrického proudu.[26]
10. prosince[editovat | editovat zdroj]
Sedm ukrajinských oblastí bylo napadeno kamikadze drony Šáhid-136, které poškodily elektrickou infrastrukturu. V Oděse a okolí se ocitlo bez elektrického proudu asi 1,5 milionu lidí. Navzdory obnoveným dodávkám stále zůstávalo bez elektrického proudu asi 300 tisíc lidí.[27][28]
16. prosince[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou více než 70 řízených střel. Ukrajinský ministr energetiky German Galushchenko uvedl, že bylo napadeno devět elektráren, což způsobilo nedostatek elektrické energie. Kyjevské metro bylo také vypnuto.[29][30]
19. prosince[editovat | editovat zdroj]
Okolo 2:00 místního času zaútočila vlna ruských kamikadze dronů Šáhid-136 a energetickou infrastrukturu v Kyjevě a dalších městech. Ukrenergo oznámil, že bylo zasaženo několik energetických zařízení.[31]
29. prosince[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 70 řízených střel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 54 raket, včetně 16 nad Kyjevem a 21 nad Oděsou.[32][33][34]
31. prosince[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 20 řízených střel. Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 12 raket. Údery měli menší dopad na ukrajinskou energetickou síť, ale i přes to bylo 30 % Kyjeva bez elektrické energie. [35][36]
Časová osa – 2023[editovat | editovat zdroj]
Leden 2023[editovat | editovat zdroj]
1. ledna[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Ruské raketové a bezpilotní útoky poškodily energetickou infrastrukturu ve městech Sumy, Chmelnyckyj, Záporoží a Cherson. Při útocích byli zabiti nejméně dva lidé.[37][38]
14. ledna[editovat | editovat zdroj]
Ruské rakety zasáhly energetickou infrastrukturu v Kyjevě, ale nebyly hlášeny žádné oběti. V Dnipru byla zasažena vícepodlažní obytná budova protilodní střelou Ch-22, což způsobilo její částečné zřícení. Útok si vyžádal 46 mrtvých a mnoho zraněných.[39]
Podle britského ministerstva obrany jsou střely Ch-22 při použití proti pozemním cílům vysoce nepřesné a mohou způsobit vážné vedlejší škody. Konvenční bojová hlavice této 12 m dlouhé střely má hmotnost 950 kg TNT. Původním určením této protilodní střely bylo ničení svazů amerických letadlových lodí pomocí jaderné hlavice o síle 0,35 – 1 Mt TNT.[40][41]
26. ledna[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 55 řízených střel a řadou dronů. Podle velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného protivzdušná obrana sestřelila 47 raket.[42][43]
Únor 2023[editovat | editovat zdroj]
10. února[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 71 řízených střel a balistických raket.[44] Ukrenergo uvedl, že byla zasažena vysokonapěťová zařízení ve všech oblastech Ukrajiny, což mělo za následek přerušení dodávek energie.[45] Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 61 raket.[44]
16. února[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 41 řízených střel. Mezi použitými střelami byly také protilodní střely Ch-22, které ukrajinská protivzdušná obrana nedokáže zachytit. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem 16 raket.[46]
Březen 2023[editovat | editovat zdroj]
9. března[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 81 řízených střel a balistických raket.[47] Rusko uvedlo, že provedlo masivní odvetný úder za údajný ukrajinský nálet v Brjanské oblasti. Součástí ruského útoku bylo také šest hypersonických raket Ch-47M2 Kinžal. Byla zasažena Kyjevská oblast, a města Charkov a Oděsa. V Kyjevě zůstalo 40 % obyvatel bez tepla. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem 34 raket.[47]
Duben 2023[editovat | editovat zdroj]
Ruské dubnové raketové útoky podle britského ministerstva obrany cílili spíše na ukrajinské vojenské a logistické uzly, než na energetickou infrastrukturu.[48]
22. dubna[editovat | editovat zdroj]
Podle jednoho z ukrajinských mluvčích byla ruským raketovým útokem poškozena elektrárna v Karlivce a byly také přerušeny dodávky vody do 67 osad v Doněcké oblasti.[49]
Ukrenergo uvedlo, že každá tepelná a vodní elektrárna na Ukrajině byla poškozena šestiměsíčním ruským tažením, přičemž celkem bylo vypáleno více než 1200 raket.[50]
28. dubna[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 23 řízených střel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem celkem 21 raket.[51]
Květen 2023[editovat | editovat zdroj]
Během května došlo k 20 kombinovaným dronovým útokům bezprecedentního rozsahu, které byly z velké části zaměřeny na hlavní město Kyjev. Kampaň byla přičítána ruské snaze odvrátit pozornost ukrajinských sil od jejich dlouho očekávaní protiofenzívy.[52][53]
1. května[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 18 řízených střel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 15 raket. Rusko uvedlo, že útok poškodil železniční infrastrukturu a muniční sklad, což bylo potvrzeno videi na sociálních sítích o požáru v Pavlohradu.[54]
13. května[editovat | editovat zdroj]
Ruským raketovým úderem bylo zasaženo město Chmelnyckyj na západní Ukrajině, což způsobilo velkou explozi. Rusko uvedlo, že zasáhlo muniční sklad a hangár, zatímco Ukrajina tvrdila, že byla zasažena kritická infrastruktura. Útok si vyžádal škody i na okolní civilní infrastruktuře.[55][56] Zasaženy byly také dva sklady v Ternopilu.[57]
16. května[editovat | editovat zdroj]
Rusko uvedlo, že raketovým úderem zničilo systém protivzdušné obrany MIM-104 Patriot v Kyjevě. Představitel spojených států amerických nicméně uvedl, že systém byl pravděpodobně poškozen, ale nebyl zničen. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila šest hypersonických raket Ch-47M2 Kinžal.[58] Pravdivost tvrzení ani jedné ze stran konfliktu nelze ověřit, protože podobná prohlášení obou stran jsou součástí válečné propagandy.
25. května[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 17 řízených střel a 31 dronů. Ruské raketové a dronové údery byly zaměřeny zejména na Kyjev, Dnipro a Charkov. V Charkově byl dvakrát zasažen sklad ropy. Byly také zasaženy stavidla vodní elektrárny v Doněcké oblasti, což vedlo k evakuacím místních obyvatel. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 10 raket a 23 dronů.[59][60][61]
30. května[editovat | editovat zdroj]
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že velitelství hlavního ukrajinského zpravodajského ředitelství GUR v Kyjevě, bylo zničeno při ruském raketovém útoku.[62][63]
Červen 2023[editovat | editovat zdroj]
6. června[editovat | editovat zdroj]
Došlo ke zničení Kachovské přehrady na řece Dněpr na jihu Ukrajiny. Přehrada byla součást dněperské kaskády. Zničení přehrady způsobilo katastrofální záplavy postihující níže položené osady a obrovské ekologické škody. Objem přehrady byl 18,2 km³ vody. Přehrada byla pod kontrolou ruských sil od března 2022. Odborníci uvedli, že přehrada byla pravděpodobně zničena vnitřní explozí. Rusko veškeré obvinění odmítlo.[64][65]
20. června[editovat | editovat zdroj]
V časných hodinách Rusko vypustilo 35 dronů Šáhid-136. Většina z nich mířila na Kyjev, ale také na Lvov. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila celkem 32 dronů. Zbývající drony zasáhly kritickou infrastrukturu.[66]
Červenec 2023[editovat | editovat zdroj]
Ruský prezident Vladimir Putin dne 17. července oznámil, že Rusko odstupuje od dohody, která Ukrajině umožňovala vyvážet obilí přes Černé moře navzdory válečné blokádě.[67] Po odstoupení od dohody o obilí Rusko zahájilo sérii útoků na ukrajinská přístavní města Oděsa a Mykolajiv.[68] Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že útoky byly odvetou za výbuch Krymského mostu v roce 2023, ale Ukrajina uvedla, že Rusko útočí na infrastrukturu spojenou s exportem obilí.[69][70]
20. července[editovat | editovat zdroj]
Čínský generální konzulát v Oděse byl poškozen při ruském útoku na obilný terminál v nedalekém přístavu.[71][72]
Září 2023[editovat | editovat zdroj]
21. září[editovat | editovat zdroj]
Rusko zahájilo úder na ukrajinskou energetickou infrastrukturu v několik oblastech Ukrajiny.[73] Ukrenergo uvedl, že ranní ruské údery byly prvním velkým nepřátelským útokem na energetickou infrastrukturu za posledních šest měsíců. Způsobily částečné výpadky proudu ve městech Rivne, Žytomyr a Kyjev a také v Dněpropetrovské a Charkovské oblasti.[74]
Prosinec 2023[editovat | editovat zdroj]
Britské ministerstvo obrany oznámilo, že Rusko plánuje obnovit údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu pomocí nashromážděných raket.
7. prosince[editovat | editovat zdroj]
Rusko na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zaútočilo salvou 16 řízených střel Ch-101. Útok byl veden na střední Ukrajinu a podle britského ministerstva obrany napáchal díky úspěšné operaci ukrajinské protivzdušné obrany minimální škody.[75]
29. prosince[editovat | editovat zdroj]
Rusko provedlo dosud největší raketový a dronový úder na Ukrajinu od začátku plnohodnotné invaze.[76] Bylo použito na 160 raket a dronů. Jednalo se o řízené střely s plochou dráhou letu, balistické rakety, hypersonické rakety a protilodní střely. Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného byly napadeny vojenské a průmyslové objekty a také objekty kritické infrastruktury. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 87 raket a 27 dronů.[77]
Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že v důsledku úderu bylo poškozeno elektrické vedení v Kyjevské, Dněpropetrovské, Oděské a Charkovské oblasti. V Doněcké oblasti byly poškozeny tepelné elektrárny a vedení vysokého napětí.[78]
31. prosince[editovat | editovat zdroj]
Rusko provedlo další sérii raketových a dronových úderů na Ukrajinu. Podle ISW ukrajinské zdroje oznámily, že ruské síly odpálily 12 raket, z nichž nespecifikovaný počet zasáhl kritickou infrastrukturu v Charkovské a Doněcké oblasti. Úder pomocí bezpilotních letounů Šáhid-136 potvrdil, zvyšující se úspěšnost průniku těchto dronů ukrajinskou protivzdušnou obranou. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila pouze 21 z 49 dronů.[79]
Podle ukrajinského letectva je nižší míra zachycení důsledkem toho, že ruské síly se zaměřují spíše frontové oblasti, které mají nižší pokrytí protivzdušnou obranou než populační centra v týlu. Nicméně ukrajinské letectvo už 25. listopadu uvedlo, že nové ruské drony Šáhid-136 mají černý nátěr a jsou pokryty pláštěm z uhlíkových vláken. Takové řešení může způsobovat lepší pohlcování rádiových vln.[79]
Časová osa – 2024[editovat | editovat zdroj]
2. ledna[editovat | editovat zdroj]
Rusko provedlo další rozsáhlý raketový a dronový úder na Ukrajinu. Několik hodin před úderem označil ruský prezident Vladimir Putin sobotní ukrajinské ostřelování města Bělgorod za teroristický čin, který podle něj nezůstane nepotrestán.[80]
Podle ukrajinského letectva byl úder rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince. Ruské síly použily 99 raket a 35 bezpilotních letounů Šáhid-136. Jednalo se o řízené střely s plochou dráhou letu, balistické rakety, hypersonické rakety a protiradarové střely Ch-31P. Tento úder mířil na hlavní město Kyjev a na město Charkov. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 72 raket a 35 dronů.[81][82] Podobná tvrzení nelze nezávisle ověřit.
8. ledna[editovat | editovat zdroj]
Rusko provedlo další rozsáhlý raketový a dronový úder na Ukrajinu, tentokrát bylo použito na 60 raket a dronů. Ruské letectvo použilo 24 řízených střel s plochou dráhou letu Ch-101/Ch-555, 4 hypersonické rakety Ch-47M2 Kinžal, 8 protilodních střel Ch-22, 6 balistických raket 9K720 Iskander, 7 protiletadlových raket systému S-300/S-400, 2 protiradarové střely Ch-31P a 8 bezpilotních letounů Šáhid-136.[83][84]
Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády Valerije Zalužného byly napadeny vojenské a průmyslové objekty a také objekty kritické infrastruktury. Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 18 řízených střel Ch-101/Ch-555 a 8 dronů.[83]
13. ledna[editovat | editovat zdroj]
Rusko provedlo další raketový a dronový úder na Ukrajinu. Bylo použito více než 40 raket a dronů. Ruské letectvo použilo 12 řízených střel s plochou dráhou letu Ch-101, 4 řízené střely Ch-59, 6 hypersonické rakety Ch-47M2 Kinžal, 6 protilodních střel Ch-22, 6 balistických raket 9K720 Iskander, 7 protiletadlových raket systému S-300/S-400, 2 protiradarové střely Ch-31P a 3 bezpilotní letouny Šáhid-136.[85][86]
Ukrajinská protivzdušná obrana údajně sestřelila 7 řízených střel Ch-101 a 1 řízenou střelu Ch-59.[85]
Nápravná opatření[editovat | editovat zdroj]
Organizace spojených národů[editovat | editovat zdroj]
Organizace spojených národů zahájila výzvu prostřednictvím svého Rozvojového programu pro dodávky výkonových transformátorů, transformátorových rozvoden, plynových turbín a dalších kritických položek na Ukrajinu.[87]
Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí oznámil spuštění programu pro Ukrajinu v hodnotě 1,7 miliardy dolarů na nákup potravin a dalších základních věcí s tím, že jde o největší program hotovostní pomoci v historii.[87]
Evropský parlament[editovat | editovat zdroj]
Evropský parlament poskytl balíček humanitární pomoci ve výši 1 miliardy eur. Evropský parlament také poskytl 500 generátorů elektrické energie pomocí mechanismu civilní ochrany Evropské unie. Dalších 300 generátorů elektrické energie bylo financováno charitativními organizacemi.[88]
Financování[editovat | editovat zdroj]
Evropská banka pro obnovu a rozvoj schválila společnosti Ukrenergo dvě půjčky ve výši 150 milionů eur na obnovu poničené energetické infrastruktury Ukrajiny. Dalších 70 milionů EUR poskytlo Nizozemsko ve formě grantu, což představuje kombinovaný balíček o celkové výši 370 milionů eur.[89]
V polovině dubna Světová banka souhlasila s financováním rekonstrukce ukrajinské infrastruktury za 200 milionů dolarů.[90]
Turecká pomoc[editovat | editovat zdroj]
Turecká společnost Karpowership jednala s Ukrajinou o poskytnutí až tří plovoucích generátorů elektrické energie. Tyto plovoucí generátory by mohli poskytnout až 300 megawattů energie pro zhruba 1 milion domácností.[91] Z důvodů souvisejících s pojištěním ve válečné zóně proběhla 8. prosince 2022 jednání s OSN a dalšími humanitárními agenturami o umístění lodí v Rumunsku nebo Moldavsku. Dne 26. ledna 2023 ukrajinská společnost JSC ECU podepsala memorandum o porozumění se společnosti Karpowership za účelem rozvoje a financování projektu.[92][93]
Apel na žárovky[editovat | editovat zdroj]
Poškození ukrajinské energetické infrastruktury způsobilo podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského výpadek přibližně 2,5 gigawattu energie. Dodávka 50 milionů LED žárovek na Ukrajinu by pomohla snížit energetický deficit o 40 %, tedy zhruba o jeden gigawatt.[94]
Zlepšení odolnosti[editovat | editovat zdroj]
Ukrajina z důvodu vyšší odolnosti své energetické infrastruktury podpořila její decentralizaci pomocí investic do větrné energie.[95]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ROTH, Pierre Meilhan,Richard. Ukrainian military says 18 Russian cruise missiles destroyed amid attacks on energy infrastructure. CNN [online]. 2022-10-22 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vladimir Putin says Russia launched strikes on Ukraine over Crimea bridge explosion. www.ft.com [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Ukraine: Russian large-scale strikes are ‘unacceptable escalation’, says Guterres | UN News. news.un.org [online]. 2022-10-10 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine war: Almost half Ukraine's energy system disabled, PM says. www.bbc.com. 2022-11-18. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ En Ukraine, « l’hiver qui s’installe fait dorénavant de la santé une préoccupation prioritaire ». Le Monde.fr. 2022-12-08. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (francouzsky)
- ↑ KRAEMER, Christian. Russian bombings of civilian infrastructure raise cost of Ukraine's recovery: IMF. Reuters. 2022-10-26. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Ukraine: Russian attacks on critical energy infrastructure amount to war crimes. Amnesty International [online]. 2022-10-20 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ In Flooded Kryvyi Rih, Residents Defiant Against Russia. Voice of America [online]. 2022-09-17 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Missile attack on the Karachun dam, Ukraine | Hydropower & Dams International. www.hydropower-dams.com [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Dozens of Russian missiles hit multiple Ukrainian cities. Al Jazeera [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Russia unleashes biggest attacks in Ukraine in months. AP News [online]. 2022-10-11 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CNN, By Kathleen Magramo, Sana Noor Haq, Ed Upright, Adrienne Vogt and Aditi Sangal. Energy minister: About 30% of Ukraine's energy infrastructure has been hit by Russian missiles since Monday. CNN [online]. 2022-10-11 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ У Львові окупанти вдарили по енергетичних об’єктах, в частині міста нема світла. Зеркало недели | Дзеркало тижня | Mirror Weekly [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ У Харкові після обстрілу немає електрики та води. www.ukrinform.ua [online]. 2022-10-10 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ BEAUMONT, Peter; HIGGINS, Charlotte; MAZHULIN, Artem. Putin warns of further retaliation as Ukraine hit by massive wave of strikes. The Guardian. 2022-10-10. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Ukraine war: Blackouts in 1,162 towns and villages after Russia strikes. BBC News. 2022-10-18. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Russia ramps up missile strikes on Ukraine’s energy infrastructure. www.ft.com [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Kyiv, other regions set for longer-than-planned blackouts after Russia strikes. Reuters. 2022-10-27. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Another mass attack on Monday morning: Russia hits energy infrastructure across Ukraine. The Kyiv Independent [online]. 2022-10-31 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ росія випустила по Україні близько 100 ракет – Повітряні сили. www.ukrinform.ua [online]. 2022-11-15 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ LOCK, Samantha; TAYLOR, Harry; OLADIPO, Gloria. PM Mateusz Morawiecki calls for calm after explosion – as it happened. the Guardian. 2022-11-16. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ POLITYUK, Pavel. Russian missiles pound Ukrainian energy facilities and defence plant. Reuters. 2022-11-17. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Russians attack Ukrainian natural gas production facilities and PA Pivdenmash. Ukrainska Pravda [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TONDO, Lorenzo; BORGER, Julian. At least six die in Ukraine as dozens of missiles target civilian infrastructure. The Guardian. 2022-11-23. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Ukraine war: Zelensky denounces Russian 'terror' in UN address. www.bbc.com. 2022-11-23. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Ukraine hails air defences after heavy Russian missile strikes. Reuters. 2022-12-05. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Governors: Russia’s attacks hit 7 regions on Dec. 10. The Kyiv Independent [online]. 2022-12-11 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Governor: 300,000 people remain without power supply in Odesa Oblast. The Kyiv Independent [online]. 2022-12-11 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia launches 7th mass missile attack on Ukraine's energy system. The Kyiv Independent [online]. 2022-12-16 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BALMFORTH, Tom; HARMASH, Olena. Russia fires scores of missiles in one of its biggest attacks on Ukraine. Reuters. 2022-12-17. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Air Force: Russian kamikaze drone attack on Dec. 19 was largest to date. The Kyiv Independent [online]. 2022-12-20 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Update: Ukraine downs 54 out of 69 missiles amid Russia’s 8th mass attack. The Kyiv Independent [online]. 2022-12-29 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine’s Air Forces specify what weapons and areas Russia used to attack on 29 December. Ukrainska Pravda [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WALKER, Shaun. Russia launches ‘one of the most massive’ missile attacks on Ukraine. The Guardian. 2022-12-29. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ PELESCHUK, Dan; HARMASH, Olena. Russian missile strikes on Ukraine kill one person in Kyiv. Reuters. 2022-12-31. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ SAUER, Pjotr. ‘Terror on New Year’s Eve’: huge Russian missile attack kills one in Ukraine. The Guardian. 2022-12-31. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ GARANICH, Gleb; OGIRENKO, Valentyn. Bombardment, air raid sirens mark Ukraine's start to 2023. Reuters. 2023-01-01. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ SERVICE, RFE/RL's Ukrainian. Russian Strikes Kill At Least Three Civilians, While Ukraine Reports Gains Around Bakhmut. RadioFreeEurope/RadioLiberty. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Russian attack on Dnipro: death toll rises to 46 people. Ukrainska Pravda [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EPSTEIN, Jake. The 'carrier killer' missile Russia fired into a Ukrainian apartment building, killing dozens, is 'notoriously inaccurate' and unpredictable, intelligence and experts say. Business Insider [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBLIN, Sebastien. Why Russia Is Using Old Kh-22 Aircraft Carrier-Killer Missiles to Hit Ukraine [online]. 2022-06-29 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BALMFORTH, Tom; PELESCHUK, Dan. Russian strikes kill 11 in Ukraine, Zelenskiy says intimidation effort failed. Reuters. 2023-01-26. Dostupné online [cit. 2023-12-12]. (anglicky)
- ↑ Ukraine ‘cannot be broken’ says its top general after Russian missile attack | Ukraine | The Guardian. amp.theguardian.com [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ a b HARDING, Luke. Large-scale Russian missile attacks ‘reconnaissance’ for future offensive. The Guardian. 2023-02-10. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Russia's war on Ukraine: The latest news | Reuters. web.archive.org [online]. 2023-02-10 [cit. 2023-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-10.
- ↑ LUXMOORE, Matthew. Russian Missiles Strike Ukraine as Kyiv Warns of Anniversary Barrage. Wall Street Journal. 2023-02-16. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. ISSN 0099-9660. (anglicky)
- ↑ a b Russia Shifts Tactics With Deadly Missile Strikes on Ukraine. Bloomberg.com. 2023-03-09. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. (anglicky)
- ↑ UK Intelligence assesses Russia’s latest missile strikes on Ukraine. Ukrainska Pravda [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Water cut off in 67 Donetsk Oblast settlements after Russian attack. Ukrainska Pravda [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russian strikes against Ukrainian infrastructure (2022–present). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1188631779.
- ↑ GRAHAM-HARRISON, Emma; MAZHULIN, Artem. Russia launches deadly wave of missile attacks on Ukraine cities. The Guardian. 2023-04-28. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ SHMIGEL, Pete. Russia’s Month of Missile Madness: 90% of Projectiles Failed, $1.7 Billion Spent. Get the Latest Ukraine News Today - KyivPost [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky)
- ↑ BEAUMONT, Peter; GRAHAM-HARRISON, Emma; SAUER, Pjotr. Ukraine ammunition depot reportedly hit in wave of Russian missile attacks. The Guardian. 2023-05-01. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Number of injured in Russian night attack on Khmelnytskyi region rises to 21. www.ukrinform.net [online]. 2023-05-13 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAWSON, Bethany. Footage shows massive explosions and fireballs after a wave of Russian drones targeted a city in western Ukraine. Business Insider [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine Eurovision act's city Ternopil attacked before performance. www.bbc.com. 2023-05-13. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. (anglicky)
- ↑ SCIUTTO, Natasha Bertrand,Oren Liebermann,Jim. US officials say damage to Patriot missile defense system was minimal following Russian attack near Kyiv | CNN Politics. CNN [online]. 2023-05-16 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine war: Russia destroys hospital in latest missile attack. www.bbc.com. 2023-05-26. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. (anglicky)
- ↑ BORGER, Julian. Russian attack on outpatient clinic in Dnipro kills two people. The Guardian. 2023-05-26. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Russian missile strike damages dam in Donetsk Oblast, flooding homes. Yahoo News [online]. 2023-05-26 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PRESSE, AFP-Agence France. Putin Says Attack On Moscow 'Response' To Strike On Ukrainian Army Intelligence HQ. www.barrons.com [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moscow drone attack: Putin says Ukraine trying to frighten Russians. www.bbc.com. 2023-05-30. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. (anglicky)
- ↑ SABBAGH, Dan; BORGER, Julian. Thousands flee homes as collapse of dam is blamed on Russian forces. The Guardian. 2023-06-06. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ GLANZ, James; SANTORA, Marc; ROBLES, Pablo. Why the Evidence Suggests Russia Blew Up the Kakhovka Dam. The New York Times. 2023-06-16. Dostupné online [cit. 2023-12-13]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Russia launches ‘massive’ air attack on Kyiv, Ukrainian cities. Al Jazeera [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Putin tightens grip on Africa after killing Black Sea grain deal [online]. 2023-07-19 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine: Guterres ‘strongly condemns’ Russian attacks on Odesa and other ports | UN News. news.un.org [online]. 2023-07-20 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia strikes port city of Odesa, killing one and injuring dozens. euronews [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHUKLA, Ivana Kottasová,Olga Voitovich,Mick Krever,Alex Marquardt,Scott McWhinnie,Sebastian. Ukrainian air defenses in Odesa outgunned as Russia targets global grain supply. CNN [online]. 2023-07-20 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russian shelling in Odesa damages Chinese consulate building. Meduza [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ More deadly Russian attacks on Ukraine’s Odesa port, China consulate hit. South China Morning Post [online]. 2023-07-20 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia launches mass wave of missile attacks, 2 killed, 26 injured. The Kyiv Independent [online]. 2023-09-21 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia targets Ukrainian cities in pre-dawn missile attack. www.ft.com [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Британская разведка: Россия начала «согласованную кампанию» по разрушению украинской энергетики. Meduza [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ČTK, Reuters. Rusové provedli dosud největší útok na ukrajinská města. Mrtvých jsou tři desítky, zraněných přes sto šedesát. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ SAUER, Pjotr; MAZHULIN, Artem. Poland reports airspace incursion as Russia launches huge strike on Ukraine. The Guardian. 2023-12-29. Dostupné online [cit. 2023-12-30]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Повреждена ТЭС и высоковольтные линии. В Минэнерго рассказали о последствиях утреннего удара по Украине. biz.nv.ua [online]. [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Institute for the Study of War. Institute for the Study of War [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky)
- ↑ WALKER, Amy. Russia-Ukraine war: Putin calls Ukrainian strikes on Belgorod ‘terrorist act’ that ‘will not go unpunished’ – as it happened. the Guardian. 2024-01-01. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ ČT24, ČTK. Rusové masivně zaútočili na Kyjev, Charkov a další města. Zabili čtyři lidi a zranili jich desítky. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-01-02]. Dostupné online.
- ↑ MÉHEUT, Constant; KURMANAEV, Anatoly. Russia Hammers Kyiv With Missiles in Large-Scale Attack. The New York Times. 2024-01-02. Dostupné online [cit. 2024-01-02]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b Russia batters Ukraine in biggest air strikes since new year barrage. www.ft.com [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Russians have attacked Ukraine with various types of missiles [online]. [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Ukrainian air defense forces destroyed 8 missiles: Details of massive attack disclosed. RBC-Ukraine [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Russia Attacks Ukraine With 40 Missiles, Drones In Deadly Overnight Strike. NDTV.com [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Donors race to get generators, other aid to hard-hit Ukraine. AP News [online]. 2022-12-07 [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EU sends shelters, generators to Ukraine as winter settles in. euronews [online]. 2022-11-17 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ €370 million for Ukraine’s electricity company from EBRD and the Netherlands – EU NEIGHBOURS east. euneighbourseast.eu [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online.
- ↑ $200 Million Grant Supported by the World Bank Will Help Repair Energy Infrastructure in Ukraine. World Bank [online]. [cit. 2023-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Turkish 'powership' group in talks to supply Ukraine. Nikkei Asia [online]. [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Turkish powerships for Ukraine can be located near Moldova and Romania. www.yahoo.com [online]. 2022-12-08 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ukraine considering quick-connect floating power ships. Offshore [online]. 2023-01-26 [cit. 2023-12-14]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMÍKOVÁ, Ivana. European Union: Can federalism become the chief integration theory?. Acta Oeconomica Pragensia. 2009-02-01, roč. 17, čís. 1, s. 27–44. Dostupné online [cit. 2023-12-14]. ISSN 0572-3043. DOI 10.18267/j.aop.2.
- ↑ VARENIKOVA, Maria. Ukraine Sees New Virtue in Wind Power: It’s Harder to Destroy. The New York Times. 2023-05-29. Dostupné online [cit. 2023-12-14]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruské údery proti ukrajinské infrastruktuře na Wikimedia Commons
