Ekvivalent TNT
Ekvivalent TNT je metoda vyjádření energie uvolněné při explozích. "Tuna TNT" je jednotkou energie rovná 4,184 GJ (přesně), což je zhruba energie, která je uvolněna při explozi jedné tuny TNT. Megatuna (Mt) TNT je pak milionkrát větší jednotka.
Kilotuna (kt) a megatuna (Mt) TNT jsou tradiční míry uvolněné energie a tím pádem ničící síly jaderných zbraní a dalších vysokoenergetických událostí, jako například dopadů těles z Vesmíru.
Problém nastane při přímém srovnání např. megatunové termojaderné bomby a milionu tun TNT. Dle definice by se uvolněné energie měly rovnat, ale při odpálení megatuny TNT díky vysoké přetrvávající teplotě dojde k rozsáhlému zapálení sazí, které vznikají při výbuchu TNT a které při menších detonacích TNT (třeba 1 tuna) shoří jen z malé části. Takže výbuch milionu tun TNT má více energie než megatunová termojaderná vodíková bomba, proto u těchto velikostí náloží nelze chápat ekvivalent TNT doslovně..
TNT není nejsilnější konvenční výbušnina. Například hexogen při výbuchu uvolní v přepočtu na 1 kg více energie (přibližně o 30 %). Souvislost této jednotky energie s hmotností nějaké konvenční výbušniny je tedy dnes spíše historická. Jednotka je definovaná přesně pomocí vztahu 1 g TNT = 4184 J = 1 kcal.
V přepočtu pomocí rovnice E=mc² je 1 Mt TNT rovna 46,5 g.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
| Megatuny TNT | Popis |
|---|---|
| 0,000001–0,000044 | Konvenční bomby, největší FOAB má ekvivalent 44 t TNT (jiné zdroje uvádí 20 až 30 t) |
| 0,003 | Halifaxský výbuch |
| 0,015–0,02 | Jaderná bomba Little Boy shozená na Hirošimu měla ekvivalent 15 kt TNT. Fat Man shozená na Nagasaki měla ekvivalent 20 kt TNT. |
| 3 | Energie všech výbušnin použitých v druhé světové válce, včetně jaderných zbraní použitých v Japonsku |
| 21,5 | Teoretické maximum energie získatelné z 1 kg látky vypočtené pomocí rovnice E=mc² |
| 15 | Nejsilnější americký jaderný výbuch - Castle Bravo |
| 50 | Nejsilnější sovětský jaderný výbuch - Car-bomba |
| 100 | Nejsilnější vyprojektovaná jaderná bomba, původní návrh Car-bomby |
| 26,3 | Energie uvolněná na povrchu Země při zemětřesení v Indickém oceánu 2004 |
| 540 | Součet všech dosud odpálených jaderných zbraní |
| 7 000 | Celkové světové zásoby jaderných zbraní |
| 2 500[zdroj?] | Množství sluneční energie, která dopadne na Zemi za minutu |
| 6 000 000 | Impakt největšího úlomku komety Shoemaker–Levy 9 na Jupiter |
| 9 560 000 | Celková uvolněná energie při zemětřesení v Indickém oceánu 2004 |
| 100 000 000 = 108 | Přibližná energie uvolněná při dopadu tělesa, při kterém se vytvořil Chicxulubský kráter |
| 7,89×1015 | Energie, kterou vyzáří Slunce za jeden den |
| 1028 | Supernova typu Ia |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- Guide for the Use of the International System of Units (SI)
- Nuclear Weapons FAQ Part 1.3
- Rhodes, Richard. The Making of the Atomic Bomb, New York: Simon and Schuster, 1986.