Natalja Poklonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Natalja Vladimirovna Poklonská
Natalia Poklonskaya (2016-10-05) (cropped).jpg
Emblem gosduma.svg Poslankyně Státní dumy Ruské federace
Úřadující
Ve funkci od:
5. říjen 2016
Flag of Russia.svg Prokurátor republiky Krym
Ve funkci:
2014 – 2016
Předseda vládySergej Aksjonov
PředchůdceFunkce vytvořena
NástupceOleg Kamshylov
Stranická příslušnost
ČlenstvíJednotné Rusko

Narození18. března 1980 (42 let)
Sovětský svaz Mychajlivka, Vorošilovgradská oblast, SSSR
ChoťIvan Solovjov (2018–2019)
Alma materCharkovská státní univerzita, Jevpatorija
ProfesePrávnička
NáboženstvíPravoslavná církev
OceněníOrder of Saint Anastasia (2014)
Řád za věrnost povinnosti
Čestná medaile Za zásluhy v oblasti ochrany ruských dětí
CommonsNatalia Poklonskaya
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Natalja Vladimirovna Poklonská (rusky Наталья Владимировна Поклонская, ukrajinsky Наталія Володимирівна Поклонська, * 18. března 1980, Mychajlivka) je právnička a politička, poslankyně Státní Dumy, bývalá vrchní státní zástupkyně republiky Krym, jedna z osobností krymské krize a od roku 2015 ruský státní rada 3. třídy. Ve věku 35 let byla nejmladší ženou s generálskou hodností v ruské historii. Magazín Forbes ji zařadil na šestnácté místo v seznamu nejnadějnějších politiků.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Poklonská vystudovala univerzitu v Jaltě, po dokončení školy nastoupila na státní zastupitelství v Simferopolu. Následně začala pracovat pro státní zastupitelství v ukrajinském hlavním městě, Kyjevě. Během ruské intervence byla 11. března 2014 jmenována státní zástupkyní Autonomní republiky Krym a její působnost pokračovala i po separaci Krymu od Ukrajiny, před ní čtyři lidé tuto funkci odmítli. Poklonská výrazně vystupovala proti protestujícím a vždy se řadila spíše k prorusky smýšlejícímu obyvatelstvu země.[1] Od 26. března 2014 je na Ukrajině trestně stíhána. V březnu 2015 byla zvolena hlavou Společnosti Japonsko-Ruského přátelství.[2] 11. června 2015 jí prezident Ruské federace Vladimir Putin udělil hodnost skutečného státního rady třetí třídy, která je na úrovni generálmajora.[3] 27. září 2016 rezignovala na pozici vrchní státní zástupkyně díky úspěchu v parlamentních volbách a oficiálně se stala poslankyní dolní komory Federálního shromáždění Ruské federace.[4]

Ukrajinské úřady Poklonskou stíhají pro podezření ze spiknutí proti ústavnímu pořádku a na svůj sankční seznam ji zařadila Evropská unie, Spojené státy, Kanada, Austrálie a Japonsko.[5]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Je podruhé vdaná, z prvního manželství má dceru Anastázii. Oba rodiče jsou v důchodu, tři ze čtyř prarodičů zemřeli během druhé světové války.

Popularita[editovat | editovat zdroj]

Natalya Poklonská zpodobněná tajvanským výtvarníkem ve stylu manga

V roce 2014 byla jednou z nejvyhledávanějších osob ve východní Evropě, v se Rusku umístila na 7. místě a na Ukrajině na místě 8. Podle serveru Yandex byla po bývalé premiérce Tymošenkové druhou nejpopulárnější ženou Ukrajiny, dále čtvrtou nejpopulárnější ženou v Rusku.[6]

Americký týdeník New York Observer a německý deník Die Welt popisovali Poklonskou jako sexsymbol.

Ihned po svém jmenování do funkce v březnu 2014, svolala Poklonská konferenci, jejíž záznam se dostal na internet a do měsíce ho zhlédlo 1,7 miliónu diváků. Video s názvem „New Attorney General of Crimea is beautiful“ (tj. „Nová generální prokurátorka Krymu je krásná“) se rozšířilo po východní Asii, především Číně a Japonsku. Do května 2014 ho vidělo přes 650 000 lidí. Následovala veliká odezva, například se na internetu vyrojila spousta fan-artů ve stylu anime a mangy, lidé se začali zajímat o soukromí Poklonské a z prokurátorky se stal prakticky internetový fenomén. Ona sama se této pozici brání, na poznámky o své popularitě v Číně a Japonsku reagovala slovy „Jsem právník, ne Pokémon.“[7]

Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

Po zahájení ruské invaze na Ukrajina prohlásila, že si nepřeje, aby na Kyjev a další ukrajinská města padaly bomby. Rozpoznávací znak ruských invazních vojsk - písmeno Z - označila za symbol zármutku a tragédie pro oba národy. Následně čelila výzvám, aby se veřejně omluvila, a na Krymu zazněl návrh odebrat jí státní vyznamenání.[5]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Прокурор республики. Rossiyskaya Gazeta [online]. Dostupné online. 
  2. Crimea’s prosecutor to head Society of Russian-Japanese Friendship. TASS [online]. Dostupné online. 
  3. Наталья Поклонская получила генеральский чин. Lenta.ru [online]. Dostupné online. 
  4. Поклонська подала у відставку. Ukrajinska pravda [online]. Dostupné online. 
  5. a b ČTK. Putin zbavil funkce ženu, která byla symbolem anexe Krymu. Odmítala válku na Ukrajině. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-06-14 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. 
  6. Что украинцы искали в Яндексе в 2014 году?. Revolver Lab [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-22. 
  7. Natalia Poklonskaya finds out she's popular in internet.. KTB [online]. Dostupné online.