Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlajka OSN
Rezoluce Valného shromáždění OSN č. 11/1
Datum: 2. března 2022
Zasedání č.: 11, mimořádné zasedání
Kód: A/ES-11/L.1 (dokument)

Hlasy: pro: 141 zdrželo se: 35 proti: 5
Předmět: ruská invaze na Ukrajinu
Výsledek: schválena
Hlasování:
     Pro
     Proti
     Zdrželo se
     Neúčastnilo se
     Není členem

Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1 je rezoluce, kterou Valné shromáždění OSN schválilo 2. března 2022 na svém 11. mimořádném zasedání. Odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a požadovala okamžité ukončení bojů spolu se stažením ruských ozbrojených sil a zrušení rozhodnutí Ruska uznat samozvané Doněcké a Luhanské lidové republiky jako nezávislá území. Rezoluci podpořilo 141 zemí, 5 bylo proti a 35 se hlasování zdrželo.[1]

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Mimořádné zasedání je neplánované setkání Valného shromáždění OSN,[2] jehož cílem je vydávat naléhavá doporučení ke konkrétním situacím, jež jsou důležitá pro udržení světového míru a bezpečnosti v případě, kdy Rada bezpečnosti OSN nemůže v důsledku vetování stálým členem jednat.[3] Mimořádné zasedání bylo zavedeno v roce 1950 po přijetí rezoluce „Sjednocení pro mír“, které provedlo potřebné změny v jednacím řádu Valného shromáždění.[4]

Dne 24. února 2022 provedlo Rusko invazi na Ukrajinu.[5] Následujícího dne byl v Radě bezpečnosti vetován návrh rezoluce odsuzující invazi a vyzývající ke stažení ruských jednotek. V důsledku toho se Rada bezpečnosti rozhodla rezolucí svolat mimořádné zasedání na téma Ukrajiny.[6]

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Hlasy[7] Počet Státy % hlasů členských států OSN
Pro 141 Afghánistán[pozn. 1], Albánie, Andorra, Antigua a Barbuda, Argentina, Austrálie, Bahamy, Bahrajn, Barbados, Belgie, Belize, Benin, Bhútán, Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Brunej, Bulharsko, Čad, Černá Hora, Česko, Dánsko, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Estonsko, Fidži, Filipíny, Finsko, Francie, Gabon, Gambie, Gruzie, Ghana, Grenada, Guatemala, Guyana, Haiti, Honduras, Chile, Chorvatsko, Indonésie, Irsko, Island, Itálie, Izrael, Jamajka, Japonsko, Jemen, Jižní Korea, Jordánsko, Kambodža, Kanada, Kapverdy, Katar, Keňa, Kiribati, Kolumbie, Komory, Konžská demokratická republika, Kostarika, Kuvajt, Kypr, Lesotho, Libanon, Libérie, Libye, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malajsie, Malawi, Maledivy, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauritánie, Mauricius, Mexiko, Mikronésie, Moldavsko, Monako, Myanmar, Nauru, Nepál, Německo, Niger, Nigérie, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Omán, Palau, Panama, Papua Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rwanda, Řecko, Samoa, San Marino, Saúdská Arábie, Severní Makedonie, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Somálsko, Spojené arabské emiráty, Spojené království, Spojené státy americké, Srbsko, Surinam, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Thajsko, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Tuvalu, Ukrajina, Uruguay, Vanuatu, Východní Timor, Zambie 77,90 % 73,06 %
Proti 5 Bělorusko, Eritrea, Rusko, Severní Korea, Sýrie 2,76 % 2,59 %
Zdrželo se 35 Alžírsko, Angola, Arménie, Bangladéš, Bolívie, Burundi, Čína, Jihoafrická republika, Jižní Súdán, Konžská republika, Kuba, Indie, Irák, Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Laos, Madagaskar, Mali, Mongolsko, Mosambik, Namibie, Nikaragua, Pákistán, Rovníková Guinea, Salvador, Senegal, Srí Lanka, Středoafrická republika, Súdán, Tádžikistán, Tanzanie, Uganda, Vietnam, Zimbabwe 19,34 % 18,13 %
Neúčastnilo se 12 Ázerbájdžán, Burkina Faso, Etiopie, Guinea, Guinea-Bissau, Kamerun, Maroko, Togo, Turkmenistán, Svazijsko, Uzbekistán, Venezuela[pozn. 2] 6,18 %
Celkem 193 100 % 100 %

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Delegaci Afghánistánu v OSN tvořili zástupci bývalé vlády, nikoli Tálibánu fakticky ovládajícího stát.[8]
  2. Venezuele bylo pozastaveno hlasovací právo na 76. zasedání a 11. mimořádném zasedání z důvodu neplacení poplatků v předchozích dvou letech, kvůli čemuž nedostala od Valného shromáždění zvláštní výjimku.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations General Assembly Resolution ES-11/1 na anglické Wikipedii.

  1. Ukraine: UN General Assembly condemns invasion as Russia reports gains. Deutsche Welle [online]. Deutsche Welle, 2022-03-02 [cit. 2022-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-02. (anglicky) 
  2. UNGA Emergency Special Sessions. UN.org [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. RUDER, Nicole; NAKANO, Kenji; AESCHLIMANN, Johann. The GA Handbook: A practical guide to the United Nations General Assembly. Příprava vydání Johann Aeschlimann, Mary Regan. New York: [s.n.], 2017. (2). Dostupné online. ISBN 978-0-615-49660-3. S. 14–15. (anglicky) 
  4. Rules of Procedure of the General Assembly. UN.org [online]. [cit. 2022-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TSVETKOVA, Maria; VASOVIC, Aleksandar; ZINETS, Natalia; CHARLISH, Alan; GRULOVIC, Fedja. Putin puts nuclear 'deterrence' forces on alert. Reuters [online]. Kyjev: Thomson Reuters, 2022-02-27 [cit. 2022-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-27. (anglicky) 
  6. MICHELLE, Nichols. U.N. Security Council calls rare General Assembly session on Ukraine. Reuters [online]. Thomson Reuters, 2022-02-27 [cit. 2022-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-27. (anglicky) 
  7. Aggression against Ukraine : Voting Summary. UN.org [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-03. (anglicky) 
  8. RYŠÁNEK, Adam. Blok nerozhodných. Kdo a proč v OSN neodsoudil ruskou agresi. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2022-03-03 [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  9. Generální tajemník OSN. Letter dated 27 February 2022 from the Secretary-General addressed to the President of the General Assembly. [s.l.]: [s.n.], 2022-02-27. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]