Protilodní střela

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Americká střela RGM-84 Harpoon

Protilodní střela je druh řízené střely, určený k ničení nepřátelských lodí. Protilodní střely mohou být vypouštěny například z ponorek, hladinových lodí, letadel, vrtulníků, vozidel či z pobřeží.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První operačně použitelné protilodní střely se objevily za druhé světové války. Třetí říše potopila pomocí řiditelné pumy Fritz X italskou bitevní loď Roma a řadu dalších lodí se Luftwaffe podařilo poškodit (řiditelná byla i kluzáková puma Henschel Hs 293).[1] Američané v průběhu války vyvinuli řiditelné pumy Bat.[2]

Další rozvoj protilodních střel nastal za studené války. SSSR pro své námořnictvo zvolil strategii postavenou na ponorkách, minách a protilodních střelách, kterých vyvinul širokou škálu. Jejich prvořadým cílem byly americké letadlové lodi, tvořící základ úderné síly amerického námořnictva. První z nich představoval model P-15 Termit (v kódu NATO SS-N-2 Styx), který byl poprvé úspěšně použit ve střetnutí egyptských raketových člunů třídy Komar s izraelským torpédoborcem Eilat v roce 1967. Egypťané tehdy Eilat pomocí čtyř střel Styx potopily.[3]

Francouzské střely Exocet byly úspěšně nasazeny proti Royal Navy ve válce o Falklandy, ve které potopily dvě britské lodě – torpédoborec HMS Sheffield, transportní loď Atlantic Conveyor a torpédoborec HMS Glamorgan poškodily. Jejich dalším úspěšným nasazením byla Irácko-íránská válka – zde byly použity zejména proti tankerům.

V květnu 1987 zasáhly v Perském zálivu dvě řízené střely Exocet odpálené z iráckého letounu Mirage F1 americkou fregatu USS Stark. Fregata byla vážně poškozena, ale nepotopila se, útok ovšem zabil 37 členů posádky.[3] Naopak v následujícím roce Američané potopili (mimo jiné) střelami Harpoon íránské fregaty Joshan a Sahand.

Obrana[editovat | editovat zdroj]

Íránskou fregatu Sahand zasáhly a potopily tři střely Harpoon a několik kazetových bomb.

K obraně proti protilodním střelám byla vyvinuta řada obranných systémů. Existují systémy blízké obrany s hlavňovou výzbrojí, jako je například americký Phalanx CIWS, španělská Meroka či ruský AK-630. Řízené střely používají například systémy RIM-7 Sea Sparrow a RIM-116 Rolling Airframe Missile, existují ale i kombinace, jako je například ruský systém 3K87 Kortik. Používá se také elektronické rušení a klamné cíle. U moderních lodí, jako jsou švédské fregaty třídy Visby, jsou také používány prvky technologie stealth.

Některé z protilodních střel[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÝ, Jakub. Řízená puma Fritz X [online]. Fronta.cz, [cit. 2009-07-08]. Dostupné online.  
  2. Missile, Air-to-Surface, Bat [online]. Smithsonian National Air and Space Museum, [cit. 2009-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b KOPP, Carlo. Warship Vulnerability [online]. Air Power Australia, 2005, rev. 2008, [cit. 2009-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu