HMS Sheffield (D80)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
HMS Sheffield u Diego García v únoru 1982
Základní údaje Vlajka Royal Navy
Typ Torpédoborec
Třída Typ 42 Batch I
Číslo trupu D80
Jméno podle Sheffield
Objednána 14. listopadu 1968 u Vickers Shipbuilding and Engineering, Barrow-in-Furness
Zahájení stavby 15. ledna 1970
Spuštěna na vodu 10. června 1971
Uvedena do služby 16. února 1975
Osud 4. května 1982 zasažen raketou AM.39 Exocet, potopil se 10. května
Poloha vraku východně od Falkland[1]
Souřadnice
Cena £23 200 000[2]
Takticko-technická data
Výtlak 3500 T standardní
4100 T plný[3]
Délka 119,5 m na vodorysce
125 m celkem
Šířka 14,3 m
Ponor 5,8 m
Pohon COGOG:
2× plynové turbíny Rolls-Royce Olympus (50 000 shp ~ 37 285 kW)
2× cestovní plynové turbíny Rolls-Royce Tyne (5340 shp ~ 3982 kW)
celkem 55 340 shp (~ 41 267 kW)
Palivo 600 T[3]
Rychlost 30 uzlů (55,6 km/h)
Dosah 4100 námořních mil (7593,2 km) při 13 uzlech (24,1 km/h)[3]
Posádka 21 důstojníků
249 mužstvo[4]
Výzbroj 1× 114 mm/55 Mark 8 Mod 0
20 mm/70 Oerlikon (2×I)
Sea Dart (1×II, 22 střel)
Elektronika Type 965R radar vzdušné ostrahy dalekého dosahu s datalinkem Link 10
Type 992Q 3D radar
2x Type 909 střelecký radar pro Sea Dart[5]
HF/DF
SCOT satelitní komunikace
Type 1006 navigační radar
Letadla Westland Lynx HAS1
Ostatní 2x Knebworth-Corvus pro vypouštění klamných cílů

HMS Sheffield (D80) byl raketový torpédoborec Typu 42 Batch I britského královského námořnictva. Postaven v letech 1970 až 1975 byl první jednotkou ve své třídě (proto též někdy třída Sheffield) a druhou jednotkou toho jména v Royal Navy. Byl součástí Task Force 317, která byla v dubnu 1982 – během války o Falklandy – vyslána k Falklandským ostrovům. Dne 4. května 1982 byl na předsunutém protiletadlovém stanovišti zasažen jednou ze dvou protilodních střel AM.39 Exocet, které proti britským lodím vypustila dvojice argentinských námořních letounů Super Étendard. Exocet vyvolal rozsáhlý požár a vyhořelý Sheffiled se 10. května potopil. Pro Royal Navy to byla první válečná loď ztracená v boji od druhé světové války.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Třída Sheffield.

Jako první jednotka ve své třídě byl Sheffield vybaven „Mickey Mousovýma ušima“ po stranách horní části komína – tzv. „Loxton bends“. Tyto kouřové deflektory měly odvádět horké spaliny z plynových turbín Rolls-Royce Olympus do stran, aby spaliny nepoškozovaly antény nad komínem. Toto řešení ale představovalo ideální cíl pro tepelně naváděné (IR) protilodní střely a tak se od „Loxton bends“ u dalších britských jednotek upustilo. Nesl je pouze Sheffield a oba argentinské torpédoborce ARA Hércules a ARA Santísima Trinidad. Sheffield byl také jedinou jednotkou své třídy, která nenesla dvojici protiponorkových torpédometů STWS II.[4]

Stavba a cvičné plavby[editovat | editovat zdroj]

Sheffield v Portsmouthu na „Dnech námořnictva“ (Navy Days) 30. srpna 1980. Přední i zadní radar typu 909 je bez ochraného krytu

Stavba budoucí HMS Sheffield byla objednána v roce 1968 a kýl byl položen 15. ledna 1970 v loděnici Vickers Shipbuilding and Engineering v Barrow-in-Furness. V pátek 30. dubna 1971 došlo na stavbě k explozi, která zabila dva dělníky.[7] Trup byl spuštěn na vodu a pokřtěn Alžbětou II. dne 10. června 1971.

Oproti původní odhadované ceně £12 000 000 z července 1967[8] se konečná cena stavby vyšplhala na £23 200 000.[2]

Jako první jednotka své třídy strávil Sheffield první roky testováním nových systémů a raketového protivzdušného systému Sea Dart. Mimo jiné proto, že HMS Bristol – jediná jednotka Typu 82 – trpěl koncem 70. let problémy s pohonným systémem a proto nemohl být naplno využit jako testovací platforma pro Sea Dart. Bojové způsobilosti dosáhl Sheffield v roce 1980 se systémem Sea Dart a pouze částečnou instalací systému pro radiotechnický průzkum UAA-1 Abbey Hill.

Po rekonstrukci počátkem 80. let byly zjištěny problémy se střeleckým radarem Type 909 pro střely Sea Dart.[4] Loď také nenesla žádné rušiče pro elektronický boj.[9]

Služba[editovat | editovat zdroj]

Cvičení[editovat | editovat zdroj]

V červnu 1981 se Sheffield zúčastnil cvičení Roebuck, během kterého odpálil pět střel Sea Dart. Po cvičení Ocean Safari vyplul v listopadu 1981, aby hlídkoval v Indickém oceánu a Perském zálivu.

Během údržby v keňské Mombase se 26. ledna 1982 novým kapitánem stal James „Sam“ Salt. Salt, který předtím sloužil na ponorkách, i jeho první důstojník (který byl pozorovatel v protiponorkovém vrtulníku), měli malé nebo irelevantní zkušenosti se službou na hladinových plavidlech a malou zkušenost s protiletadlovou obranou.[4][10]

V březnu 1982 loď proplula Suezem do Středomoří, aby se zúčastnila cvičení Spring Train, které se konalo v Atlantiku.

Vyplutí k Falklandským ostrovům[editovat | editovat zdroj]

V odpověď na argentinskou invazi na Falklandy dostal Sheffield 2. dubna 1982 rozkaz připojit se ke svazu, který se formoval za účelem dobytí ostrovů zpět.[4] Byla naložena munice a zásoby a vyloženy zbytné artefakty. Všechny koberce byly odstraněny – kromě těch na první palubě a výš (ty následně přispěly k požáru). Jako prvek rychlé identifikace – aby se zabránilo záměně s argentinskými Hércules a Santísima Trinidad – byl na boky a komín přidán černý vertikální pruh.[4]

Do jižního Atlantiku Sheffield vyplul 10. dubna a 14. dubna doplul, spolu s fregatami HMS Arrow a HMS Brilliant a sesterskými torpédoborci HMS Coventry a HMS ''Glasgow'', na ostrov Ascension, kde se k nim následně přidal tanker RFA Appleleaf. Společně se přidaly k dalším plavidlům Task Force 317, které zahájily operace v Total Exclusion Zone (TEZ ~ Úplně uzavřená zóna) kolem Falklandských ostrovů v sobotu 1. května 1982.[4]

Britská doktrína počítala s tím, že každé plavidlo Royal Navy, které bude mít podezření, že je cílem raketového útoku, se otočí přídí ke směru útoku, zrychlí na maximální rychlost a odpálí klamné radarové cíle (chaff), aby nebylo snadným cílem. Domluveným signálem pro tuto akci bylo kódové slovo „Handbreak“ (~ ruční brzda), které měla každá loď vyslat v okamžiku, když detekovala ozáření radarem Super E Agave argentinských letounů Super Étendard.[11] Task Force 317 se více obávala útoku argentinských ponorek typu 209, než leteckého útoku. Po potopení křižníku ARA General Belgrano nařídil kapitán „Sam“ Salt změnu kurzu každých 90 sekund jako protiopatření proti argentinským ponorkám.[12]

Když jsem si přečetl signál, který nám sděloval, že Belgrano byl napaden a potopen, pamatuji si pocit jisté zkázy, neboť to znamenalo počátek skutečné války. Už byly nějaké výstřely, ale pro nás všechny potopení velké bitevní lodě (sic!) nebo křižníku znamenalo, že teď se bude střílet na velké lodě – tím myslím nás.

—Lieutenant (~ poručík) Peter Walpole, HMS Sheffield[13]

Potopení[editovat | editovat zdroj]

Není-li uvedeno jinak, jsou všechny časy uvedeny v UTC-3.

Argentinský útok[editovat | editovat zdroj]

SP-2H Neptune 2-P-112 – ráno 4. května jej pilotoval Corvette Captain (~ korvetní kapitán) Ernesto Proni Leston[14]
Dvojice argentinských Super Étendardtů za letu v roce 1982. Stroj 3-A-202 pilotoval 4. května Capitán de Fragata (~ fregatní kapitán) Augusto Bedacarratz. Stroj 3-A-204 se později zúčastnil mise, která vedla k potopení MV Atlantic Conveyor
Příď Super Étendardu 3-A-202 se siluetami Sheffieldu a Atlantic Conveyoru jako symboly vítězství pod kabinou

V 5.07 ráno úterý 4. května 1982 odstartoval z Base Aeronaval (~ námořní letecká základna) Almirante Quijada u Río Grande průzkumný letoun SP-2H Neptune (0708/2-P-112, volací znak „Mercurio“) od Escuadrilla Aeronaval de Exploración (~ námořní letecká průzkumná eskadra) Argentinského námořního letectva.[15][14] Neptune poprvé zaznamenal radarový kontakt v 7.10[15][16] (podle Zampiniho až 7.50[14]), vypnul radar a následně zachytil signál radaru dlouhého dosahu Type 965, jak torpédoborec typu 42 pátral po zdroji radarového signálu.[15] Neptune 2-P-112 zapnul radar AN/APS-20[17] podruhé v 8.14 na pozici 52°47′ j. š., 59°37′ z. d. a potřetí v 8.43, aby upřesnil pozici cíle.[15] Poté se (podle Rivase) buď radar Neptunu porouchal[15] nebo (podle Zampiniho) Neptune dostal nařízeno z velitelství přerušit kontakt do 10.00.[14]

V 10.00 ale radar Neptunu nebyl provozuschopný a tak Neptune odeslal další report a aktualizaci cíle – „jeden velký a tři střední“ – až v 10.30.[16]

Hořící Sheffield po zásahu AM.39 Exocet

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku HMS Sheffield (D80) na anglické Wikipedii.

  1. 00520/2.X LOSS OF HMS SHEFFIELD - BOARD OF INQUIRY. Northwood: Royal Navy, 1982. Dostupné online. Kapitola Abandon Ship and Salvage Attempts, s. 8 (interně strana 4, bod 17). (anglicky)  — dále citováno jako „Board of Inquiry (2006)“
  2. a b Research Establishments: HC Deb 23 October 1989 vol 158 cc357-8W [online]. hansard.millbanksystems.com [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c FRIEDMAN, Norman. British Destroyers & Frigates: The Second World War and After. Barnsley: Seaforth Publishing, 2017. ISBN 978-1-5267-0282-1. S. 319. (anglicky) 
  4. a b c d e f g BROWN, Paul. The Loss of HMS Sheffield. Ships Monthly. Říjen 2019, s. 40 až 43. ISSN 0037-394X. 
  5. Type 42 Sheffield Class Guided Missile Destroyer [online]. globalsecurity.org [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. COBAIN, Ian. Revealed: catalogue of failings that sank Falklands warship HMS Sheffield [online]. theguardian.com, 2017-10-15 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ROYAL NAVY: HC Deb 04 May 1971 vol 816 cc1180-303 [online]. hansard.millbanksystems.com [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Friedman, str. 285
  9. Board of Inquiry (2006), str. 13 (interně A-2, bod 16.a)
  10. COBAIN, Ian. Revealed: catalogue of failings that sank Falklands warship HMS Sheffield [online]. theguardian.com, 2017-10-15 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. WOODWARD, Sandy; ROBINSON, Patrick. One Hundred Days: The Memoirs of the Falklands Battle Group Commander. London: Harper Press, 2012. ISBN 978-0-00-743640-8. S. 10 a 11. (anglicky) 
  12. The Reunion: HMS Sheffield [online]. bbc.co.uk, 2012-04-15 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky)  – záznam pořadu BBC; relevantní část cca 14:57 až 16:00
  13. PREBBLE, Stuart. Secrets of the Conqueror: The Untold Story of Britain's Most Famous Submarine. London: Faber and Faber, 2012. ISBN 978-0-571-29720-7. S. 120. (anglicky) 
  14. a b c d ZAMPINI, Diego. Exocet! [online]. britains-smallwars.com, 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23. (anglicky) 
  15. a b c d e RIVAS, Santiago. Wings of the Malvinas: The Argentine Air War over the Falklands. Manchester: Hikoki Publications, 2012. ISBN 978-1-9021092-2-0. S. 243. (anglicky) 
  16. a b BORRI, Lorenzo. SEGUNDA ESCUADRILLA AERONAVAL DE CAZA Y ATAQUE EN EL CONFLICTO MALVINAS [online]. histarmar.com.ar [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (španělsky) 
  17. SOTO, Adolfo Jorge. Aviation Photo #1470734: Lockheed SP-2H Neptune - Argentina - Navy [online]. airliners.net, 2009-01-30 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROWN, David. The Royal Navy And The Falklands War: The Epic, True Story. London: Arrow Books, 1989. ISBN 0-09-957390-3. (anglicky) 
  • FRIEDMAN, Norman. British Destroyers & Frigates: The Second World War and After. Barnsley: Seaforth Publishing, 2017. ISBN 978-1-5267-0282-1. (anglicky) 
  • HAMPSHIRE, Edward. British Guided Missile Destroyers. County-class, Type 82, Type 42 and Type 45. Oxford: Osprey Publishing, 2016. 48 s. ISBN 978-1-4728-1116-5. (anglicky) 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389. 
  • RIVAS, Santiago. Wings of the Malvinas: The Argentine Air War over the Falklands. Manchester: Hikoki Publications, 2012. ISBN 978-1-9021092-2-0. (anglicky) 
  • WOODWARD, Sandy; ROBINSON, Patrick. One Hundred Days: The Memoirs of the Falklands Battle Group Commander. London: Harper Press, 2012. ISBN 978-0-00-743640-8. (anglicky) 
  • 00520/2.X LOSS OF HMS SHEFFIELD - BOARD OF INQUIRY. Northwood: Royal Navy, 1982. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. Dále dostupné na: [2]. (anglicky) První a druhý odkaz je cenzurovaná verze odtajněná 2006, třetí odkaz je na necenzurovanou verzi odtajněnou 2017. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu HMS Sheffield na Wikimedia Commons
  • HMS Sheffield research guide [online]. sheffield.gov.uk, 2015-05-01 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  • BORRI, Lorenzo. SEGUNDA ESCUADRILLA AERONAVAL DE CAZA Y ATAQUE EN EL CONFLICTO MALVINAS [online]. histarmar.com.ar [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  • CARR, Stewart; TINGLE, Rory. Falklands War naval officer joins calls for inquiry into whether France lied about 'kill switch' to disable Exocet missile which killed his crewmates on HMS Sheffield 40 years ago [online]. dailymail.co.uk, 2022-05-05, rev. 2022-05-05 [cit. 2022-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  • HMS Sheffield survivor recalls horror of sinking [online]. bbc.com, 2012-05-04 [cit. 2022-06-10]. Dostupné online. (anglicky)  — vzpomínky Chrise Purcella
  • Falklands War: HMS Sheffield - a survivor's story [online]. bbc.com, 2022-04-03 [cit. 2022-10-12]. Dostupné online. (anglicky)  — vzpomínky Andyho Stephensona
  • In perspective: the loss of HMS Sheffield [online]. navylookout.com, 2017-10-18 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  • HMS Sheffield Tragedy: Revealing Files Declassified [online]. keymilitary.com, 2017-11-30 [cit. 2022-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  • PRELIMINARY BRITISH OPERATIONS (Parts 20-30): Part 26. HMS SHEFFIELD SUNK: WEEK SIX, Falkland Area Operations 3rd-9th May 1982 [online]. naval-history.net, rev. 2013-05-31 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  • On This Day: 1982: HMS Sheffield Hit by Exocet Missile na YouTube (anglicky)
  • Historigraph: Exocet Attack on HMS Sheffield - Falklands War Documentary na YouTube (anglicky)