Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky
Mezinárodně neuznaná Podněsterská moldavská republika převzala po svém vzniku v roce 1990 původní sovětské administrativní dělení, které je s určitými úpravami platné do současnosti. Současná podoba vychází z podněsterského zákona № 155-З-III (САЗ 02-29), který byl přijat roku 2002. Republika se dělí na pět rajonů a dvě města republikového podřízení:
| Správní celek | Administrativní centrum |
|---|---|
| Dubossarský rajon | Dubossary |
| Grigoriopolský rajon | Grigoriopol |
| Kamenský rajon | Kamenka |
| Rybnický rajon | Rybnica |
| Slobodzejský rajon | Slobodzeja |
| Město Tiraspol | |
| Město Bendery |
Jednotlivé správní celky se skládají z obcí, které se dělí na 3 úrovně:
- městská sídla (rusky городские населённые пункты) - sídla s více než pěti tisíci obyvateli, z nichž většina není zaměstnána v zemědělství
- osady (rusky посёлки) - sídla s méně než pěti tisíci obyvateli, z nichž většina není zaměstnána v zemědělství
- venkovská sídla (rusky сельские населённые пункты) - sídla zemědělského charakteru
- 143 vesnic
- Dělení se vymyká pět sídel se zvláštním stasutem:
- železniční stanice (Kamenka, Kolbasna, Novosavickaja, Post 47)
- církevní sídlo (Kickanský klášter)
České přepisy názvů obcí vychází z ruštiny, v PMR mají oficiální status i názvy moldavské a ukrajinské.
Poznámka[editovat | editovat zdroj]
Z pohledu moldavských orgánů, jakožto i z pohledu mezinárodního práva, je existence Podněsterské moldavské republiky nezákonná a její území tvoří integrální součást Moldavska. Území neuznané republiky tvoří dle moldavských zákonů tzv. Autonomní územně správní jednotku se zvláštním statusem Podněstří, která však de facto neexistuje.
- Viz též Administrativní dělení Moldavska.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Administrativní dělení Podněsterské moldavské republiky na Wikimedia Commons
