Rybnica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rybnica
Рыбница/Rîbnița
Рыбница
Рибниця
Вид Рыбницы.jpg
Rybnica – znak
znak
Rybnica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát MoldavskoMoldavsko Moldavsko (de jure)
PodněstříPodněstří Podněstří (de facto)
Rybnica
Rybnica
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 47 949 (2014)
Etnické složení Ukrajinci, Rusové, Moldavané
Náboženské složení Pravoslavní, řečtí katolíci
Správa
Vznik 1628
Oficiální web rybnsovet.idknet.com
Telefonní předvolba 555
PSČ MD-5500
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rybnica[1] (moldavsky: Рыбница/Rîbnița, rusky Рыбница, Rybnica, ukrajinsky Рибниця, Rybnycja) je město v Moldavsku v mezinárodně neuznané Podněsterské moldavské republice na levém břehu Dněstru, administrativní centrum Rybnického rajonu. Na protějším břehu řeky se nachází město Rezina, které je pod kontrolou Moldavska. Na mostě přes Dněstr je silniční hraniční přechod mezi Podněsterskou moldavskou republikou a Moldavskou republikou. Ve městě žije 48 tisíc obyvatel (2014), především ukrajinské, ruské a moldavské národnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o městě se objevují v první polovině 15. století, Rybnica je zobrazena na mapě Litevského velkoknížectví a Polského království z roku 1628. Po druhém dělení Polska v roce 1793 Rybnica připadla Ruskému carství a stala se součástí Podolské gubernie. Roku 1924 byla začleněna do Moldavské autonomní sovětské socialistické republiky, roku 1938 obdržela status města. V letech 1941 až 1944 byla Rybnica okupována rumunskými a německými vojsky, město s okolím se stalo součástí rumunské provincie Zadněstří. V těchto letech bylo okupanty vyvražděno místní židovské obyvatelstvo (dle sčítání lidu z roku 1926 měla Rybnica 9 400 obyvatel, z toho 38% Židů). Na místě popravy více než 500 obyvatel města je zbudován památník obětí Velké vlastenecké války. Po osvobození Rudou armádou roku 1944 se stala Rybnica součástí Moldavské sovětské socialistické republiky. Roku 1990 se občané Rybnického rajonu vyslovili v referendu 98% pro vstup do Podněsterské moldavské republiky.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Na konci 19. století ve městě vznikl první průmyslový závod - cukrovar. Rozvoj průmyslu nastal především po druhé světové válce, kdy celý podněsterský region prošel silnou industrializací. Ve městě byl zbudován Moldavský metalurgický závod, dnes se jedná o největší podnik v Podněsterské moldavské republice, podílí se 52% na celkové výrobě Podněstří, 65% na exportu republiky, je to nejvýznamnější plátce daní. Dále se ve městě nacházejí závody průmyslu stavebních hmot, lihovarnického a další. Rybnicou prochází železniční trať z Moldavska na Ukrajinu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 67, 109. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]