Podolí (země)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podolí na mapě dnešní Ukrajiny
Znak Podolí
Kaňon řeky Smotryč v Kamenci Podolském
Izrael Baal Šem Tov

Podolí ((ukrajinsky) Поділля / [podil’l’ja]) je historický kraj na Ukrajině ve východní Evropě. Ukrajinsky se nazývá Поділля (Podillja), rumunsky Podolia, polsky Podole, rusky Подолье, turecky Podolya. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých údolí místních řek.

Poloha a geografie[editovat | editovat zdroj]

Rozkládá se na jihozápadě dnešní Ukrajiny a zasahuje i do severního Moldavska. Protékají jím řeky Jižní Buh a Dněstr, jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s Volyní, na západě s Haličí, na jihu s Besarábií (Moldávií) a na východě s Divokými Poli. Na Ukrajině zaujímá nynější Vinnyckou, Chmelnyckou oblast, velkou část Ternopilské oblasti a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří pahorkatinavysočina s hlubokými údolími řek.

Tradičním centrem regionu je historické město Kamenec Podolský (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky Smotryč. Další významná města jsou Vinnycja (dnes největší), Chmelnyckyj, Podilsk, Balta, Mohyliv-Podilskyj, Žmerynka (též významný železniční uzel), Chotyn, Hajsyn, Bar, historická městečka Braclav a Letyčiv; v Moldavsku pak zejména Rîbnița a Camenca.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

historický znak Podolí

Pravěk, starověk, středověk[editovat | editovat zdroj]

Podolí bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů Tripolské kultury. Ve starověku zde sídlili Skythové (zmiňují se o nich Hérodotovy Dějiny), následně Dákové a Getové. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví Trajánova valu. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili Slované: dle Nestora zde sídlili Bužané, Ulici a Dudlebové; ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze Maďarů a Mongolů.

Ve 14. století anektovalo Podolí Litevské velkoknížectví; zároveň sem začali pronikat Poláci, kteří kraj získali po smrti litevského knížete Vytautase roku 1430.

Od novověku po současnost[editovat | editovat zdroj]

V 16. a 17. století zde probíhaly kruté boje s Turky (jedna z největších bitev byla svedena u Chotyna). Mnoho podolských obcí bylo zničeno také při povstání Bohdana Chmelnického.

V 18. a 19. století se v Podolí zrodil východoevropský chasidismus, mohutné židovské náboženské hnutí, které se rychle rozšířilo dále po tehdejším Polsku; jeho zakladatel Ba'al Šem Tov (1698-1760) se narodil v Kamenci Podolském a působil v Medžybiži, kde se narodil mj. jeho pravnuk Nachman z Braclavi.

Po druhém dělení Polska získalo většinu oblasti Ruské impérium a učinilo z ní Podolskou gubernii; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu. Po I. světové válce zde sousedily Ukrajinská národní republika a Západoukrajinská lidová republika; její malá část Podolí připadla Polsku, zatímco většina území se stala roku 1922 součástí SSSR. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí autonomní republika Moldavanů v rámci Ukrajinské SSR.

Za II. světové války bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni Židé skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí Ukrajinské SSR, nyní náleží samostatné Ukrajině. Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici zemědělství, zejména pěstování ovoce a zeleniny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]