Podolí (země)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaňon řeky Smotryč v Kamenci Podolském

Podolí ((ukrajinsky) Поділля/[podil’l’ja]) je historický kraj na Ukrajině a v Moldavsku ve východní Evropě. Ukrajinsky se nazývá Поділля (Podillja), rumunsky Podolia, polsky Podole, rusky Подолье, turecky Podolya. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých údolí místních řek. Historicky se oblast označovala větší 82 - 94 tisíc km². Dnes je oblast Podolí velká 61,5 tisíc km², populace je 4 - 5 milionu lidí (pro představu Česká republika má nyní rozlohu 78 871 km²).

Poloha a geografie[editovat | editovat zdroj]

Podolí na mapě dnešní Ukrajiny

Rozkládá se na jihozápadě dnešní Ukrajiny a zasahuje i do severního Moldavska. Protékají jím řeky Jižní Bug a Dněstr, jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s Volyní, na západě s Haličí, na jihu s Besarábií (Moldávií) a na východě s centrální ukrajinou. Na Ukrajině zaujímá nynější Vinnyckou, Chmelnyckou oblast, velkou část Ternopilské oblasti a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří pahorkatinavysočina s hlubokými údolími řek.

Tradičním centrem regionu je historické město Kamenec Podolský (ukrajinsky Кам'янець-Подільський/Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky Smotryč. Další významná města jsou Vinnycja (dnes největší), Chmelnyckyj, Podilsk, Balta, Mohyliv-Podilskyj, Žmerynka (též významný železniční uzel), Chotyn, Hajsyn, Bar, historická městečka Braclav a Letyčiv; v Moldavsku pak zejména Rîbnica a Kamenka.

V historii byla oblast větší (82 - 94 tisíc km²), v dnešní době se jako oblast Podolí označuje 61,5 tisíc km² (pro srovnání ČR má nyní rozlohu 78 871 km²).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pravěk, starověk, středověk[editovat | editovat zdroj]

Historický znak Podolí

Podolí bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů Tripolské kultury. Ve starověku zde sídlili Skytové (zmiňují se o nich Hérodotovy Dějiny), následně Dákové a Getové. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví Trajánova valu. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili Slované: podle Nestora zde sídlili Bužané, Ulici a Doudlebové; ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze Maďarů a Mongolů.

Ve 14. století anektovalo Podolí Litevské velkoknížectví; zároveň sem začali pronikat Poláci, kteří kraj získali po smrti litevského knížete Vytautase roku 1430.

Od novověku po současnost[editovat | editovat zdroj]

V 16. a 17. století zde probíhaly kruté boje s Turky (jedna z největších bitev byla svedena u Chotyna). Mnoho podolských obcí bylo zničeno také při povstání Bohdana Chmelnického.

Znak Podolského vojvodství
Izrael Baal Šem Tov

V 18. a 19. století se v Podolí zrodil východoevropský chasidismus, mohutné židovské náboženské hnutí, které se rychle rozšířilo dále po tehdejším Polsku; jeho zakladatel Ba'al Šem Tov (1698-1760) se narodil v Kamenci Podolském a působil v Medžybiži, kde se narodil mj. jeho pravnuk Nachman z Braclavi.

Po druhém dělení Polska získalo většinu oblasti Ruské impérium a učinilo z ní Podolskou gubernii; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu. Po I. světové válce zde sousedily Ukrajinská národní republika a Západoukrajinská lidová republika; její malá část Podolí připadla Polsku, zatímco většina území se stala roku 1922 součástí SSSR. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí autonomní republika Moldavanů v rámci Ukrajinské SSR.

Za II. světové války bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni Židé skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí Ukrajinské SSR, nyní náleží samostatné Ukrajině. Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici zemědělství, zejména pěstování ovoce a zeleniny.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]