Mychajlo Kocjubynskyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mychajlo Kocjubynskyj
M-kotsjubynskyj.jpg
Narození5.jul. / 17. září 1864greg.
Vinnycja
Úmrtí12.jul. / 25. dubna 1913greg.
Černihiv
Místo pohřbeníČernihiv
PseudonymZakhar Kozub
Povolánídramatik a scenárista
NárodnostUkrajinci
Tématavinařství
Manžel(ka)Vera Kotsiubinskaya
DětiYuriy Kotsiubynsky
Iryna Kotsiubinskaya
PříbuzníKotsiubynsky Homa (sourozenec)
PodpisPodpis
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mychajlo Mychajlovyč Kocjubynskyj (ukrajinsky Михайло Михайлович Коцюбинський, 17. září 1864 Vinnycja25. dubna 1913 Černihiv) byl ukrajinský spisovatel a veřejný činitel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem úředníka, studoval kněžský seminář v Kamenci Podolském, z něhož byl vyloučen kvůli svým aktivitám v organizaci Narodnaja volja. Byl učitelem, novinovým redaktorem a od roku 1898 pracoval jako statistik na zemském úřadě v Černihivě.[1] Byl také členem komise pro boj s révokazem a působil ve vlastivědné společnosti Prosvita. Trpěl astmatem a tuberkulózou, léčil se na Capri, v roce 1911 odešel ze zaměstnání a žil z podpory vyplácené Nadací ukrajinské vědy a umění. Zemřel roku 1913 ve věku 48 let.

S manželkou Virou měl čtyři děti. Jeho syn Jurij Kocjubynskyj i zeť Vitalij Primakov byli bolševickými aktivisty a oba byli popraveni během Velké čistky.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jeho raná tvorba byla ovlivněna kritickým realismem, toto období vyvrcholilo knihou Fata morgana. Události revoluce ho inspirovaly k novelám On jde a Persona grata. Později se zaměřil na impresionistické a neoromantické texty s výraznou psychologickou introspekcí. Pod vlivem pobytu v karpatské vesnici Kryvorivňa vzniklo jeho nejznámější dílo Stíny zapomenutých předků, v němž baladický příběh lásky mezi potomky znesvářených rodů spojil s popisem archaického způsobu života místních Huculů i lyrickými popisy horské krajiny.[2]

Stíny zapomenutých předků zfilmoval v roce 1965 Sergej Paradžanov.[3] Režisér Timofej Levčuk natočil v roce 1970 životopisný film Rodina Kocjubynských. Kocjubynského životu jsou zasvěcena muzea v jeho rodném domě ve Vinnycji i v domech v Simeizu a Černihivě, kde pobýval. Byly po něm pojmenovány vesnice Kocjubynskoje a Mychajlo-Kocjubynskoje a Kocjubynského ulice v centru Kyjeva. Od roku 1981 je udělována Celoukrajinská literární cena Mychajla Kocjubynského.

Knihy v češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Z hlubin duše, E. Šolc, Telč 1910
  • Sen. Na skalnatém pobřeží, Bedřich Bělohlávek, Praha 1927
  • Fata morgana, Svoboda, Praha 1949
  • Povídky, Svoboda, Praha 1951
  • Dárek k svátku a jiné povídky, Mladá fronta, Praha 1964
  • Stíny zapomenutých předků, Vyšehrad, Praha 1988

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]