Huculové

Huculové; Гуцули
	Huculové, 1934
Populace
	25 290
Ukrajina	21 400
Rumunsko	3 890
Jazyk(y)
	ukrajinština
Náboženství
	Ukrajinská řeckokatolická církev, pravoslaví, katolická menšina
Příbuzné národy
	Bojkové, Lemkové, Doliňané

Huculové (ukr. гуцули, sg. гуцул; rum. Huţuli, sg. Huţul, pol. Huculi, sg. Hucuł) jsou východoslovanské etnikum obývající svahy Karpat na rumunsko-ukrajinském pomezí, zejména oblast Čornohory^[3] (části Zakarpatské, Ivanofrankivské a Černovické oblasti Ukrajiny a rumunských žup Maramureš a Suceava v historické Bukovině). Centrem Huculů v Zakarpatské oblasti je město Jasiňa a v Ivanofrankivské oblasti město Kolomyja, většina Huculů však žije v horských vesnicích.

Samotní Huculové v minulosti označovali sami sebe za „Rusíny“. V současnosti se vlivem asimilace většina Huculů hlásí k ukrajinské národnosti, jen malá část k rusínské národnosti;^[4] někteří rumunští Huculové pak udávají také rumunskou národnost. Ukrajinskými úřady jsou pokládáni za Ukrajince.^[5] Avšak spíše než sebeidentifikace s národem existuje u Huculů silné vědomí územní příslušnosti.^[6] Nábožensky jsou Huculové převážně řeckokatolíci a pravoslavní.

Dějiny a kultura

Huculové hovoří svébytným nářečím rusínštiny, která se vůči standardní ukrajinštině poměrně odlišuje. Mají vlastní zvyky, kulturu a kroje. Život v huculských horských vesnicích popsala mj. spisovatelka Olha Kobyljanska. Cenným svědectvím o kultuře a tradici Huculů a celé multietnické Verchovyny je dílo Stanisława Vincenze.^[7]^[8]

Od jména byl odvozen i název pro horské plemeno koní chované původně v rumunské Bukovině. Je to tzv. huculský kůň (hucul).

Po skončení první světové války si obyvatelé kraje vytvořili Huculskou republiku. Ta však trvala pouhé čtyři měsíce.

Reference

↑
↑ Archivovaná kopie. www.eliznik.org.uk [online]. [cit. 2014-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-05.
↑ Maramures.de – Etnische Grenzen der Huzulen
↑ Seznam encyklopedie, heslo Huculové^{[nedostupný zdroj]}
↑ Encyclopedia of Ukrajina, heslo Hutsuls
↑ Rusíni v Rumunsku, in: Podkarpatská Rus, 5-6/2003. www.podkarpatskarus.cz [online]. [cit. 2008-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06.
↑ MLEJNEK, Josef. Stanisław Vincenz – cádik v huculském kožichu. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 103–106. Dostupné online.
↑ GRZYWACZEWSKI, Tomasz. Smazané Vincenzovo Huculsko. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 107–110. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Huculové na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Hucul ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Huculové v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

(německy) Die Huzulen – stránky zaměřené na folklór a tradice
(anglicky) TryUkraine – Huculský region Ukrajiny Archivováno 19. 12. 2012 na Wayback Machine.
(anglicky) Encyclopaedia of Ukraine, heslo Hutsuls
(rumunsky) Rumunské stránky o Huculech a huculštině Archivováno 18. 9. 2009 na Wayback Machine.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] ↑

[2] Archivovaná kopie. www.eliznik.org.uk [online]. [cit. 2014-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-05.

[3] Maramures.de – Etnische Grenzen der Huzulen

[4] Seznam encyklopedie, heslo Huculové^{[nedostupný zdroj]}

[5] Encyclopedia of Ukrajina, heslo Hutsuls

[6] Rusíni v Rumunsku, in: Podkarpatská Rus, 5-6/2003. www.podkarpatskarus.cz [online]. [cit. 2008-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-06.

[7] MLEJNEK, Josef. Stanisław Vincenz – cádik v huculském kožichu. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 103–106. Dostupné online.

[8] GRZYWACZEWSKI, Tomasz. Smazané Vincenzovo Huculsko. Kontexty. 2021, roč. XIII, čís. 1/2021, s. 107–110. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Slovanské národnostní skupiny

Východní Slované	Aljašští Kreolové • Bělorusové (Běloruští Lotyši • Běloruští Litevci • Polští Bělorusové • Běloruští Rusové) • Rusové (Kozáci (Albazinci • Bajkalští kozáci • Donští kozáci • Kubáňští kozáci • Nekrasovští kozáci • Sibiřští kozáci • Těrekští kozáci • Grebenští kozáci)) • Duchoborové • Gorjunové • Guranové • Ruští Charbinové • Kamčadalové • Kamenščikové • Karymové • Lipované • Molokané • Polechové • Pomorové • Semejskijové • Sibiřané • Ruští Starožilové • Rusíni (Lemkové • Panonští Rusíni • Rumunští Rusíni) • Ukrajinci (Bojkové • Kozáci (Záporožští kozáci • Kubáňští kozáci) • Huculové • Podlašukové • Polešukové • Podoljanové • Litvíni) • Rutheni • Gente Ruthenus, natione Polonus • Rus • Všerusové • Sověti

Západní Slované	Češi (Chodové) • Goralé (Slezští Goralé) • Kašubové (Gachy • Krubanie • Pomořanští Slovinci) • Lechité • Mazurové • Moravané • Poláci (Bamberové • Pohraniční Poláci • Bugovští Poláci • Velkopoláci (Kališané • Kujavci • Taštakové) • Kociewie • Kurpie • Lasovčané • Lečicané • Malopoláci • Mazovčané (Lovičané) • Międzyrzecští bojaři • Pobořané • Pogořané • Ruští Poláci • Sączští Lechové • Sieraďané • Ermländer) • Obodrité • Ruhrpolen • Slezané (Těšínští Valaši) • Slováci • Lužičtí Srbové (Dolnolužičtí Srbové • Wendové • Texaští Wendové • Hornolužičtí Srbové)

Jižní Slované	Bosňáci (Bošňáčtí Albánci • Bosňáčtí Chorvati • Bosňáčtí Kosované • Bosňáčtí Černohorci • Srbští Bosňáci) • Bulhaři (Anatolští Bulhaři • Banátští Bulhaři • Besarábští Bulhaři • Bulharští Albánci • Bulharští Chorvati • Bulharští Maďaři • Italští Bulhaři • Bulharští Makedonci • Pomaci • Thráčtí Bulhaři) • Chorvati (Bunjevci • bosenští Chorvati • Burgenlandští Chorvati • Chorvatští muslimové • Janjevci • Krašovani • Moliští Chorvati • Šokci) • Gorani • Makedonci (Makedonští Albánci • Makedonští Bulhaři • Mijaci • Torbeši) • Černohorci • Muslimani • Resiané • Srbové (Bosenští Srbové • Kosovští Srbové • Srbští Makedonci • Černohorští Srbové • Chorvatští Srbové • Vojvodští Srbové • Srbští muslimové) • Šopi • Řečtí Slované • Slovinci (Korutanští Slovinci • Chorvatští Slovinci • Maďarští Slovinci • Italští Slovinci • Prekmurjenští Slovinci • Slavia Friulana) • Jugoslávci