Administrativní dělení Gruzie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Administrativní dělení Gruzie (s vyznačením Abcházie a Jižní Osetie)
Gruzínské okresy

Gruzie je ze správního pohledu rozčleněna do celkem dvanácti regionů, z nichž dva tvoří autonomní republiky a jeden je tvořen pouze hlavním městem Tbilisi a okolím. Ostatních devět regionů tvoří kraje (gruzínsky: მხარე, mchare).

Obě autonomní republiky Adžárie i Abcházie byly zřízeny v době sovětské vlády a jejich existence je uznána gruzínskou vládou. Abcházie je separatistickou oblastí usilující o úplnou nezávislost na Gruzii. Po roce 2008 se jí dostalo společně s dalším gruzínským územím Jižní Osetie uznání ze strany Ruska a dalších zemí (viz Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie). Ze zákona je nejvyšším představitelem Abcházie Předseda nejvyšší rady (exilový), jenže hlavou Abcházie je de facto prezident Abcházie.

Adžárie se původně podobně jako Abcházie snažila odtrhnout od Gruzie. Když byl v roce 2004 sesazen adžarský vůdce Aslan Abašidze, Adžárie se vzdala separatismu a podřídila se centrální vládě v Tbilisi. Jejím nejvyšším představitelem je nyní Předseda vlády Adžárie.

Mchare v dnešní podobě existují na základě prezidentských dekretů z let 19941996, do jejichž čel hlava státu dosazovala státní komisionáře (gruzínsky: სახელმწიფო რწმუნებული), zkráceně guvernéry. Krajské uspořádání existovalo dříve, ale bylo z důvodu předešlých konfliktů s odštěpeneckými republikami prakticky nefunkční.

Problematickou oblastí je území separatistické Jižní Osetie, bývalé Jihoosetské autonomní oblasti. Ta se rozkládá ve značné části kraje Šida Kartli a na malých příhraničních částech okolních krajů. Problém vznikl na konci sovětské éry, kdy Jižní Osetie požadovala širší autonomii a změnu stuatutu na autonomní republiku (jako Adžárie a Abcházie). Ještě před rozpadem SSSR ale gruzínské vedení Jihoosetinskou AO zcela zrušilo a území začlenilo do státu jako běžné rajóny. V reakci na tento krok představitelé Jižní Osetie vyhlásili 11. listopadu 1991 samostatnou republiku, kterou Gruzie a většina světa neuznává.

Přehled území[editovat | editovat zdroj]

Číslo
na mapě
Kraj Správní
sídlo
Rozloha
[km²][1]
Obyvatelstvo
(01/2019)[2][p 1]
Hustota zalidnění
(obyv./km²)
1 Samegrelo – Horní Svanetie Zugdidi 7 468.2 311 100 41.6
2 Rača-Lečchumi a Dolní Svanetie Ambrolauri 4 600.0[p 2] 29 100 6.3
3 Gurie Ozurgeti 2 033.2 108 100 53.2
4 Imeretie Kutaisi 6 414.7[p 2] 487 000 75.9
5 Šida Kartli Gori 3 428.3[p 2] 255 100 71.4
6 Mccheta-Mtianetie Mccheta 5 606.0[p 2] 93 300 16.6
7 Samcche-Džavachetie Achalciche 6 412.8 152 100 23.7
8 Kvemo Kartli Rustavi 6 436.2 434 200 67.4
9 Tbilisi Tbilisi 504.2 1 184 800 2349.9
10 Kachetie Telavi 11 375.0 310 100 27.3
11 autonomní republika Adžárie Batumi 2 900.0 351 900 121.3
12 autonomní republika Abcházie - - -
Gruzie CELKEM Tbilisi 69 700[p 3] 3 716 800[p 1]

Municipality[editovat | editovat zdroj]

Gruzínské kraje se dále dělí do municipalit (obcí) a samostatná města (Rustavi, Poti, Kutaisi a Batumi).[3] Velikostně odpovídají přibližně okresům v ČR. Hlavní město Tbilisi má statut kraje a dále se již do menších územně-správních celků nedělí.

Následující výčet zahrnuje municipality a samosprávná okresní města, která jsou pod kontrolou Gruzie - tzn. bez zahrnutí území Abcházie a Jižní Osetie.[3][4]

  1. Město Batumi
  2. Municipalita Keda
  3. Municipalita Kobuleti
  4. Municipalita Šuachevi
  5. Municipalita Chelvačauri
  6. Municipalita Chulo
  1. Municipalita Lančchuti
  2. Municipalita Ozurgeti
  3. Municipalita Čochatauri
  1. Municipalita Kutaisi
  2. Municipalita Bagdati
  3. Municipalita Vani
  4. Municipalita Zestaponi
  5. Municipalita Terdžola
  6. Municipalita Samtredia
  7. Municipalita Sačchere
  8. Municipalita Tkibuli
  9. Municipalita Cchaltubo
  10. Municipalita Čiatura
  11. Municipalita Charagauli
  12. Municipalita Choni
  1. Municipalita  Achmeta
  2. Municipalita  Gurdžaani
  3. Municipalita  Dedopliscqaro
  4. Municipalita  Telavi
  5. Municipalita  Lagodechi
  6. Municipalita  Sagaredžo
  7. Municipalita  Kvareli
  8. Municipalita  Signagi
  1. Municipalita Dušeti
  2. Municipalita Tianeti
  3. Municipalita Mccheta
  4. Municipalita  Kazbegi
  1. Municipalita Ambrolauri
  2. Municipalita Lentechi
  3. Municipalita Oni
  4. Municipalita Cageri
  1. Město Poti
  2. Municipalita Abaša
  3. Municipalita Zugdidi
  4. Municipalita Martvili
  5. Municipalita Mestia
  6. Municipalita Senaki
  7. Municipalita Čchorocku
  8. Municipalita Calendžicha
  9. Municipalita Chobi
  1. Municipalita Adigeni
  2. Municipalita Aspindza
  3. Municipalita Achalkalaki
  4. Municipalita Achalciche
  5. Municipalita Bordžomi
  6. Municipalita Ninocminda
  1. Město Rustavi
  2. Municipalita Bolnisi
  3. Municipalita Gardabani
  4. Municipalita Dmanisi
  5. Municipalita Tetri Ckaro
  6. Municipalita Marneuli
  7. Municipalita Calka
  1. Municipalita Gori
  2. Municipalita Kaspi
  3. Municipalita Kareli
  4. Municipalita Chašuri

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bez Abcházie a Jižní Osetie.
  2. a b c d Uvedená plocha se vztahuje pouze na území pod gruzínskou kontrolou. Část území kraje tvoří region Jižní Osetie.
  3. Plocha se započítáním Abcházie a Jižní Osetie. Bez těchto regionů je rozloha Gruzie 57 135 km².
  4. Do regionu formálně patří i municipalita Achalgori, která je ovládána separatistickou jihoosetskou vládou.
  5. Do regionu formálně patří i municipality Eredvi, Kurta a Tigvi, které jsou ovládány separatistickou jihoosetskou vládou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistical information by Regions of Georgia [online]. GeoStat - National Statistics Office of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Demographic situation of Georgia 2019 [online]. GeoStat - National Statistics Office of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Regions of Georgia [online]. Government of Georgia [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Regions of Georgia [online]. http://mreg.reestri.gov.ge/ [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (gruzínsky)